Svatý rok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika sv. Jana v Lateránu
Bazilika sv. Pavla za hradbami
Tento článek pojednává o křesťanském náboženském pojmu. O francouzsko-italském filmu z roku 1976 pojednává článek Svatý rok (film).

Svatý rok je v katolické křesťanské tradici rokem odpuštění dluhů a trestů za spáchané hříchy. Původ jubilea je těsně spjat se Starým zákonem.[1]

V křesťanství byla tato tradice založena na konci 13. století. Prakticky bez popudu ze strany církevní hierarchie se začaly šířit pověsti o tom, že kdo v roce 1300 navštíví baziliku sv. Petra v Římě, dosáhne úplného odpuštění hříchů. Proto se v tento rok do Říma vydaly davy poutníků.

Papež Bonifác VIII. během jednoho z tehdejších velkých shromáždění věřících také všem přítomným plné odpuštění hříchů skutečně udělil. Obrovský zájem poutníků pak přiměl papeže k tomu, že ještě v témže roce vydal bulu „Antiquorum Habet Fida Relatio“, která stanovila odpuštění hříchů na celý rok 1300. Dále bula ustanovila, že budoucí Svaté roky budou vždy na počátku každého století.

Zkušenosti prvního Svatého roku ukázaly, že Svatý rok přináší církvi i Římu nezanedbatelné mimořádné příjmy a že v tomto roce významně vzrostla celková zbožnost křesťanského obyvatelstva. Proto velmi brzy za vlády následujících papežů došlo ke změnám. Již od roku 1350 se jubileum zkrátilo na 50 let, o něco později na 33 let (jako připomenutí Kristova věku), až konečně se v roce 1470 přešlo na současnou periodu 25 let. Všechna výše uvedená jubilea se považují za tzv. jubilea řádná. Řádných svatých let, která byla do dnešní doby slavena, bylo zatím dvacet šest. Poslední Svatý rok v roce 2000 bylo tzv. Velké jubileum, neboť poprvé v dějinách se Svatý rok konal současně s posledním rokem tisíciletí.

Svatý rok se v řádném termínu nekonal pouze jednou. Bylo to v roce 1850, kdy byla vyhlášena tzv. Římská republika a tehdejší papež Pius IX. žil v exilu mimo Vatikán.

Kromě řádných existují i tzv. jubilea mimořádná, která jsou vyhlašována s ohledem na nějakou významnou událost. Poprvé byl vyhlášen mimořádný Svatý rok v 17. století. Ve 20. století byly slaveny mimořádné Svaté roky dvakrát. V roce 1933 jej vyhlásil papež Pius XI. u příležitosti devatenáctistého výročí předpokládaného data vykoupení (Kristova ukřižování a vzkříšení). Stejný důvod vedl i papeže Jana Pavla II. k vyhlášení Svatého roku na rok 1983. Tyto mimořádné Svaté roky nemusí trvat po celý rok, ale jsou vyhlašovány na dobu i jen několika dnů.

Svatý rok je zpravidla zahajován v noci mezi 24. a 25. prosincem otevřením zazděné Svaté brány ve čtyřech hlavních římských bazilikách: Sv. Petra (San Pietro), Sv. Jana v Lateránu (San Giovanni in Laterano), Sv. Marie Větší (Santa Maria Maggiore) a Sv. Pavla za hradbami (San Paolo Fuori le Mura). Papež otevírá bránu v katedrále sv. Petra a v dalších třech bazilikách pak tři kardinálové vybraní mimořádným shromážděním kardinálů (konsistoří). Ve stejný den následující rok je pak Svatý rok uzavřen tak, že papež touto branou vyjde ven z baziliky a hodí tři plné lžíce malty na práh a do ní vloží tři kameny. Pak je Svatá brána opět z vnitřní strany chrámu zazděna zvláštními cihlami, aby mohla být znovu otevřena až následující Svatý rok.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lv 25, 8-16 (Kral, ČEP)

Související články[editovat | editovat zdroj]