Okresní město: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 6. 2017, 19:14

Okresní město (oficiálně sídlo okresu) je sídlo územní nebo územně-správní jednotky okres, v okresním městě zpravidla mají sídla správní orgány vykonávající svoji působnost na území okresu či detašovaná územní pracoviště správních orgánů s územní působností přesahující hranice okresu. Obvykle zde sídlí také další státní orgány, které mají v názvu slovo okresní, ale které již se stávajícími okresy nemají nic společného a jejichž působnost se navíc s celým územím okresu nemusí vždy shodovat (okresní soudy, okresní státní zastupitelství).

Okresní města v České republice

Okresní města podle rozdělení okresů z roku 1960

Okresy jsou pojmenovány podle měst, ve kterých měly do konce roku 2002 své sídlo. Ačkoliv současný zákon už okresní města nedefinuje, v praxi je toto označení někdy nadále užíváno.^[1] Okresní město bylo většinou součástí území okresu, výjimkou byly okresy Praha-východ, Praha-západ, Brno-venkov, Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Mezi okresní města patřila všechna krajská města a také všechna statutární města kromě Havířova. Dalšími největšími městy (s počtem obyvatel více než 20 tisíc), která od roku 1960 nebyla sídly žádného okresu, byl Třinec, Orlová, Litvínov, Český Těšín, Krnov, Valašské Meziříčí, Kopřivnice a Bohumín. Nejmenším okresním městem byly Semily, které mají kolem 9 000 obyvatel (Turnov v témž okresu má přes 14 000 obyvatel, ale okresním městem od roku 1960 nebyl). Dalšími nejmenšími okresními městy (od 10 tisíc do 16 tisíc obyvatel) byly Domažlice, Rychnov nad Kněžnou, Prachatice, Jeseník, Tachov, Rokycany, Český Krumlov, Nymburk a Ústí nad Orlicí.

Do roku 1990 působily v okresních městech okresní národní výbory, jejichž součástí byly volené sbory (plénum ONV). Poté byly přeměněny v okresní úřady, souběžně byla zřízena okresní shromáždění, která suplovala neexistující okresní samosprávu. Okresní úřady, které byly všeobecnými územními správními orgány přenesené státní působnosti pro území okresu, byly zrušeny k 1. lednu 2003. Část jejich působnosti přešla na kraje, část na obce s rozšířenou působností, mezi něž patřila i všechna bývalá okresní města.

Současně byly, vzhledem k tomu, že okresy již neměly žádné vlastní orgány, které by mohly někde sídlit, zákonem č. 320/2002 Sb. sídla okresů ze zákona o územním členění státu (§ 14) vypuštěna. Od té doby v České republice tak okresní města, na rozdíl od měst krajských nebo od obcí s rozšířenou působností, nejsou stanovena, ačkoli okresy jakožto vymezená území státu zrušeny doposud nebyly. V bývalých okresních městech stále sídlí okresní soudy a okresní státní zastupitelství, obvod jejich územní působnosti se však od vymezení okresů může lišit.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

↑ Např. Vetešník, P., Jemelka, L. Zákon o obecní policii. Komentář. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.

[1] Např. Vetešník, P., Jemelka, L. Zákon o obecní policii. Komentář. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 === Okresní města podle rozdělení okresů z roku 1960 ===
 {{Viz též|Seznam českých okresů}}
-Okresy jsou pojmenovány podle měst, ve kterých měly do konce roku 2002 své sídlo. Okresní město bylo většinou součástí území okresu, výjimkou byly okresy [[okres Praha-východ|Praha-východ]], [[okres Praha-západ|Praha-západ]], [[okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[okres Plzeň-jih|Plzeň-jih]] a [[okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]].
+Okresy jsou pojmenovány podle měst, ve kterých měly do konce roku 2002 své sídlo. Ačkoliv současný zákon už okresní města nedefinuje, v praxi je toto označení někdy nadále užíváno.<ref>Např. Vetešník, P., Jemelka, L. ''Zákon o obecní policii. Komentář''. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.</ref> Okresní město bylo většinou součástí území okresu, výjimkou byly okresy [[okres Praha-východ|Praha-východ]], [[okres Praha-západ|Praha-západ]], [[okres Brno-venkov|Brno-venkov]], [[okres Plzeň-jih|Plzeň-jih]] a [[okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]].
 Mezi okresní města patřila všechna [[krajské město (Česko)|krajská města]] a také všechna [[statutární město|statutární města]] kromě [[Havířov]]a. Dalšími [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|největšími městy]] (s počtem obyvatel více než 20 tisíc), která od roku 1960 nebyla sídly žádného okresu, byl [[Třinec]], [[Orlová]], [[Litvínov]], [[Český Těšín]], [[Krnov]], [[Valašské Meziříčí]], [[Kopřivnice]] a [[Bohumín]]. Nejmenším okresním městem byly [[Semily]], které mají kolem 9&nbsp;000 obyvatel ([[Turnov]] v témž okresu má přes 14&nbsp;000 obyvatel, ale okresním městem od roku 1960 nebyl). Dalšími [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel|nejmenšími]] okresními městy (od 10 tisíc do 16 tisíc obyvatel) byly [[Domažlice]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Prachatice]], [[Jeseník]], [[Tachov]], [[Rokycany]], [[Český Krumlov]], [[Nymburk]] a [[Ústí nad Orlicí]].
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 Do roku 1990 působily v okresních městech [[okresní národní výbor]]y, jejichž součástí byly volené sbory (plénum ONV). Poté byly přeměněny v [[okresní úřad]]y, souběžně byla zřízena [[okresní shromáždění]], která suplovala neexistující okresní samosprávu. Okresní úřady, které byly všeobecnými územními správními orgány [[přenesená působnost|přenesené státní působnosti]] pro území okresu, byly zrušeny k&nbsp;[[1. leden|1. lednu]] [[2003]]. Část jejich působnosti přešla na [[Kraje v Česku|kraje]], část na [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], mezi něž patřila i všechna bývalá okresní města.
-Současně byly, vzhledem k tomu, že okresy již neměly žádné vlastní orgány, které by mohly někde sídlit, zákonem č. 320/2002 Sb. sídla okresů ze [[Zákon o územním členění státu|zákona o územním členění státu]] (§ 14) vypuštěna. Od té doby v České republice tak okresní města, na rozdíl od [[Krajské město (Česko)|měst krajských]] nebo od [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], nejsou stanovena, ačkoli okresy jakožto vymezená území státu zrušeny doposud nebyly (a v praxi je toto označení někdy nadále užíváno<ref>Např. Vetešník, P., Jemelka, L. ''Zákon o obecní policii. Komentář''. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-165-9, str. 47.</ref>). V bývalých okresních městech také stále sídlí [[okresní soud]]y a okresní státní zastupitelství, obvod jejich územní působnosti se však od vymezení okresů může lišit.
+Současně byly, vzhledem k tomu, že okresy již neměly žádné vlastní orgány, které by mohly někde sídlit, zákonem č. 320/2002 Sb. sídla okresů ze [[Zákon o územním členění státu|zákona o územním členění státu]] (§ 14) vypuštěna. Od té doby v České republice tak okresní města, na rozdíl od [[Krajské město (Česko)|měst krajských]] nebo od [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], nejsou stanovena, ačkoli okresy jakožto vymezená území státu zrušeny doposud nebyly. V bývalých okresních městech stále sídlí [[okresní soud]]y a okresní státní zastupitelství, obvod jejich územní působnosti se však od vymezení okresů může lišit.
 == Odkazy ==