Sima Milutinović Sarajlija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milutinovićův portrét

Sima Milutinović Sarajlija (vukovskou srbskou cyrilicí Сима Милутиновић Сарајлија, dobovou Сима Милутиновић Сарайлiа, 3. října 1791, Sarajevo - 30. prosince 1847, Bělehrad[1]) byl srbský básník, spisovatel a také učitel Petra II. Petroviće-Njegoše. Bývá řazen k autorům období přechodu od klasicismu k romantismu. Jako osobnost s velkými zkušenostmi, mnoholetým působením v řadě funkcí a rovněž zcestovalý umělec, byl schopen připravit nového černohorského panovníka na působení na evropské politické scéně. Kromě toho byl také i jeho sekretářem.[2] Znal se jak s Vukem Stefanovićem Karadžićem[2], tak i například s Goethem (při svém pobytu v německých zemích).

Sima Milutinović Sarajlija patřil k nemnoha vzdělaným lidem, kterými se obklopil Miloš Obrenović poté, co bylo stabilizováno postavení autonomního Srbska v rámci Osmanské říše. Působil jak na Veliké Škole (předchůdkyni Bělehradské univerzity) jako jeden z jejích prvních profesorů[2], tak i v řadě jiných státních institucích. Sám se věnoval tvorbě jak lyrické, tak i epické a jeho básně byly především historické. Opěvoval celou řadu událostí - v historickém dramatu Obilić se soustředil na události Bitvy na Kosově poli, v epických básních jako např. Dika Crnogorska černohorským poměrům , či Serbijanka (které je považováno za nejvýznamnější Milutinovićovu práci) zase vykreslil celou řadu aspektů tehdejších srbských povstání, nemálo básní věnoval jejich prvnímu vůdci - Karađorđemu. Tehdy (počátek 19. století) zachytil v eposu Ilijada Prvog i Drugog srpskog ustanka. Psaní dějin na nejvyšší úrovni se rovněž neobával; stal se dvorním historiografem Miloše Obrenoviće. Tehdejší autokratický vládce srbského knížectví však nebyl příliš spokojen s Milutinovićevými pracemi o druhém srbském povstání, zakázal je a samotnému autorovi do budoucna kladl četné překážky.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografie autora na stránkách Srbské akademie věd (srbsky)
  2. a b c DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Sima Milutinović i umetnička epika, s. 604. (srbština) 
  3. DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Sima Milutinović i umetnička epika, s. 605. (srbština)