Sambar ostrovní
 Sambar ostrovní | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
| Podčeleď | jeleni (Cervinae) |
| Rod | sambar (Rusa) |
| Binomické jméno | |
| Rusa timorensis (de Blainville, 1822) | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sambar ostrovní, jinak též známý pod synonymy sambar hřivnatý a jelen timorský (Rusa timorensis) je přežvýkavec patřící do čeledi jelenovití (Cervidae) a rodu sambar (Rusa). Druh popsal Henri Marie Ducrotay de Blainville roku 1822 a dělí se na několik poddruhů, které byly určeny v roce 2011.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se řadí mezi zranitelné druhy, je chráněn indonéskými zákony a vyskytuje se v řadě jávských chráněných území.
Taxonomie
Sambar ostrovní je blízkým příbuzným sambara indického (Rusa unicolor). Někteří biologové nesouhlasí se zařazením do rodu Rusa, ale spíše do rodu Cervus.[3] Je známo celkem sedm poddruhů určených v roce 2011; je ovšem také možné, že rozdíly mezi jednotlivými typy sambara jsou způsobeny v důsledku genetických vlivů na malé populace a účinku životních prostředí, které způsobily fenotypický vývoj.[2]
- Rusa timorensis timorensis, Blainville, 1822
- Rusa timorensis moluccensis, Quoy & Gaimard, 1830
- Rusa timorensis russa, Müller & Schlegel, 1844
- Rusa timorensis floresiensis, Heude, 1896
- Rusa timorensis macassaricus, Heude, 1896
- Rusa timorensis renschi, Sody, 1932
- Rusa timorensis djonga, Bemmel, 1949[4]
Výskyt
Sambar ostrovní se vyskytuje na většině ostrovů Indo-Pacifiku, od Sulawesi až po Nový Zéland. Původně se vyskytoval pouze na Jávě a Bali, ale postupně kolonizoval řadu dalších ostrovů. První kolonizace sambarů nastala již ve starověku, kdy se rozšířili po dnešní Indonésii, jako je Sulawesi, Komodo a Flores, populace na Borneu pravděpodobně již vyhynula. Později byli člověkem vysazeni do vzdálenějších míst. V roce 1639 byli dovezeni na Mauricius a Réunion, po roku 1870 do Nové Kaledonie. Ve 20. století byli vysazeni na Novém Zélandu, Madagaskaru a dalších oblastech.[2] K životu dávají přednost okrajům listnatých lesů,[5] obývají i stepi, pasou se na travnatých plochách. Nevadí jim žít v oblastech s malým množstvím pitné vody.[3] Žijí v maximální výšce 900 m n. m.[2]
Popis
Průměrná délka těla sambara ostrovního je 83−110 cm,[5] samci sambara ostrovního měří v kohoutku 1,1 m[3] a váží zhruba 115 kg. Samice je menší a její hmotnost se odhaduje na 74 kg; je vyvinutý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost). Sambarové vypadají zavalitě, což způsobují krátké nohy.[5] Samci vlastní parohy ve tvaru lyry, které váží až 2,5 kg. Obě pohlaví mají hrubou šedohnědou srst, která je na břiše světlejší.[3] Mláďata po narození postrádají skvrny charakteristické pro ostatní druhy jelenů. Druh je také charakteristický velkýma ušima.[3]
Chování
Sambarové ostrovní jsou převážně noční zvířata, ale mohou se pást během dne, při největším žáru se ukrývají do lesa. Velikosti teritorií tohoto druhu nejsou známy. Podobně jako ostatní příbuzné druhy používají ke komunikaci pachové značky a zvukové projevy v období rozmnožování.[5] Samci jsou mezi sebou navzájem agresivní a i se samicemi žijí během většiny roku odděleně. Rozmnožování probíhá během celého roku, samci v období páření lákají samice a odstrašují konkurenty tím, že si na parohy napichují rostlinstvo a větvičky jako ozdoby. Po osmiměsíční březosti samice porodí jedno až dvě mláďata, která jsou po 6−8 měsících odstavena od mateřského mléka. Pohlavní dospělosti dosahují po 18−24 měsících, dožívají se 15−20 let, tento věk je však ve volné přírodě málokdy přesažen.[5] Mezi přirozené nepřátele patří krokodýli, krajty a varan komodský (Varanus komodoensis); na ostrově Komodo tvoří sambarové důležitou část potravy varanů.[3] Sambarové se živí trávou a listím nebo spadlým ovocem.[5][3]
Ohrožení
Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je sambar ostrovní zranitelným druhem a jeho populace klesá; odhaduje se na zhruba 10 000 dospělých jedinců. Nebezpečí představovuje především pytláctví, loví se jak pro maso, tak jako součást tradiční medicíny. Během let 1980−1990, kdy byl lov kontrolován v národních parcích, se stala dalším nebezpečím pro sambary invazní rostlina Acacia nilotica, která začala měnit volná prostranství v křoviny až lesy.[2]
Sambar ostrovní se vyskytuje v mnoha jávských chráněných oblastech a je chráněn indonéskými zákony.[2]
Chov v zoo
Sambar ostrovní je v Česku v současnosti chován pouze ve dvou zoologických zahradách: Zoo Plzeň a Zoo Praha.[6] Ty se tak řadí k jedněm z mála evropských zoo, které tento druh kdy chovaly. V minulosti tento druh kopytníka nechovala žádná další česká ani slovenská zoo. V celé Evropě je dnes k vidění v pouhých osmi zoo, z toho dvě jsou již zmíněné zoo v Česku, další dvě pak najdeme v Anglii a rovněž v Německu. Po jedné zoo s tímto jelenem mají ve Španělsku a Polsku.[6]
Chov v Zoo Praha
Historie chovu tohoto vzácného sudokopytníka se píše teprve od května roku 2014.[7] Tehdy výběh v horní části areálu obsadila skupinka dvou samců a dvou samic z Tierparku v německém Berlíně. Již 13. listopadu 2014 se narodilo první mládě – sameček. Jednalo se tedy o první odchov tohoto druhu v Zoo Praha, byť laň už přišla březí. V roce 2015 došlo k dalšímu porodu. Ze dvou tehdy narozených mláďat bylo úspěšně odchováno jedno – opět se jednalo o samce. V roce 2016 nebyly odchovy úspěšné, ale pražské stádo obohatila nová samice. V březnu 2018 byli chováni dva samci a tři samice.
Galerie
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f Rusa timorensis [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Javan Rusa [online]. Ecology Asia [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sambar ostrovní [online]. biolib.cz [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f REYES, Eduardo. Rusa timorensis [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Sambar ostrovní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
Literatura
- Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2016.
- Zoo Praha – přehled "Vzácně chovaní v zoo", 2018.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu sambar ostrovní na Wikimedia Commons 
Taxon Cervus timorensis ve Wikidruzích- REYES, Eduardo. Rusa timorensis [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
