Sítotisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sítotisk „šablonový tisk“, „průtisk“ je grafická technika. V mezinárodním značení má symbol S. Sítotisk nepatří do tisku z plochy; je to samostatná tisková technika.

Umělecký sítotisk se nazývá serigrafie (kresba na hedvábí). Název byl formulován protagonistou této techniky C. Zigrosserem na základě analogie s názvem litografie (kresba na kámen).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byl vynalezen na dálném východě (Čína, Japonsko, Korea). Technologie zpracování byla vyvinuta roku 1929 v USA odkud ji po 2. světové válce převzala Evropa. Do Československa jako první nechal dovézt tuto techniku přímo z USA Tomáš Baťa. Nejprve se jí používalo především v grafice užité a v průmyslu. Hojně tuto techniku začali využívat představitelé Pop Artu. Dnes se používá běžně i ve volné grafice. V poslední době velice oblíbená moderní grafická technika (kresby na tričko, znaky). Hodí se k rychlé práci při velkých sériích.

Předtisková příprava síta[editovat | editovat zdroj]

Princip tisku spočívá v protlačování barvy přes prostupná místa šablony na průtiskový materiál. Acetonový lak přibarvíme bílou práškovou barvou a vykryjeme všechna místa, která mají při tisku zůstat bílá. Lak nesmí být příliš řídký - nezalepil by dírky v hedvábí. Nesmí být také příliš hustý, aby po zaschnutí nevytvořil na sítu kopečky.

Síto se skládá z rámu z kovu, dřeva, plastu na který je napnutá síťovina – uhelon, nivold, hedvábí (přírodní nebo umělé hedvábí), kovová vlákna apod. Síťovina může mít různou hustotu ok, počítaných počet ok/cm2. Napíná se ručně pod rám, jako malířské plátno, nebo pomocí hydraulického zařízení, které rám napíná všemi směry současně. Osnova síťoviny musí být rovnoběžně s rámem, lepí se speciálními lepidly (cheoprem – na dřevěný rám).

Před prací se síťoviny odmastí lihem, octem a zhotoví se šablony pro tisk.

Druhy sítotisku[editovat | editovat zdroj]

Pro způsob zhotovení šablony existují různé:

A) přímé[editovat | editovat zdroj]

přímá vymývaná[editovat | editovat zdroj]

Přímo na spodní část síta zhotovíme kresbu mastným materiálem (litografická křída, tuš), přes mastnou kresbu dáme vykrývací roztok (v místě kresby bude roztok odpuzen), tedy roztok chytne jen okolí kresby. Po zaschnutí se kresba vymyje ředidlem, čímž se zprůchodní. Sítotisk je připraven k tisku.

přímá vykrývaná[editovat | editovat zdroj]

Na spodní stranu síta se vykrývacím lakem zakryjí všechna místa, která nemají tisknout (kresba zůstane na sítu průchodná)

přímá fotomechanická[editovat | editovat zdroj]

Je nejvíce používaná. Na spodní stranu síta naneseme světlocitlivou emulzi a nechá se ve tmě uschnout. Ve vakuovém rámu se na síto přiloží čitelná pozitivní montáž (montování prvků – textu, kresby, fotografie), pak následuje osvit, kdy je vrstva na vrstvě (stříbrná vrstva). Emulze se v okolí kresby vytvrdí (tedy se stane ve vodě nerozpustnou). Místa, která zůstanou neosvětlena se emulze ve vodě odplaví a zprůchodní. Po usušení provedeme retuš a můžeme tisknout.

B) nepřímé[editovat | editovat zdroj]

nepřímá vyřezávaná[editovat | editovat zdroj]

Na skleněnou podložku se vodou rozpustným lepidlem nalepí papír, vypne se a nechá se zaschnout. Na papír provedeme kresbu (čímkoli) a přetřeme vrstvou silného čirého nitrolaku (ne zelený, přes který neuvidím) a necháme zaschnout. Kresba se na skle vyřeže, tisknoucí místa se oddělají. Přiloží se napnuté síto, které se z vnitřní strany promáčí tamponem (+nitroředidlo). Nitrolak se rozpustí na papíře a otlačí se do něj síťovina. Po zaschnutí se papír ořízne, podmáčí, výsledně zůstane na sítu. + šikmé linie nemají vroubkovaný okraj od síta

nepřímá dvouvrstvá[editovat | editovat zdroj]

  • Vylepšená vyřezávaná.

Skládá se z:

Kresba se prořízne pracovní fólie (ne do nosné fólie). Pak se kresba odstraní z místa kresby a stáhne se ochranným papírem, přilepí se folie, oddělá se nosná fólie a pracovní folie zůstává ne sítu. Tyto šablony lze zpracovávat pomocí řezacího pultu.

nepřímá fotomechanická[editovat | editovat zdroj]

Na pracovní fólii dáme světlocitlivou vrstvu. Ve vakuovém rámu vykopírujeme nečitelný pozitiv (matný povrch světlocitlivé emulze). Emulze se přenese na napnuté síto a sloupne se nosná fólie. Vytvoří se šablona a zprůchodní se místa kresby. + je vhodná pro naprosto přesné soutisky

Tiskové stroje pro sítotisk[editovat | editovat zdroj]

(plošný sítotisk a rotační sítotisk)

Ruční stroje – stoly[editovat | editovat zdroj]

  • A – síto upevňujeme jednou stranou, aby se dalo zvedat
  • B – pracovní plocha s podtlakovou fixací papíru, nebo bez
  • C – vedení těrky, výměna papíru a zvedání se provádí ručně

Větší stoly s vedeným tříčem (těrkou), těrka se upevní na vodícím rámu (přesnější) – na SŠUD

Poloautomaty[editovat | editovat zdroj]

Ruční nakládání a vykládání materiálu,automatický tisk.

Třičtvrtě automaty[editovat | editovat zdroj]

Ruční nakládání materiálu,automatický tisk a vykládání materiálu.

Automaty[editovat | editovat zdroj]

Celý proces tisku probíhá automaticky

Těrky[editovat | editovat zdroj]

Těrky jsou sestaveny z pevného držadla (kov, dřevo) s gumovým, pryžový břitem s různými profily. Mohou mít i různou tvrdost podle materiálu z kterého jsou vyrobeny: dřevo, kov. Gumovou těrkou (tříčem) se hustá sítotisková barva protlačuje nezaslepenými otvory v sítu na potiskovaný materiál. Pokud se jedná o přímý sítotiskový potisku textilu, jsou jednotlivé barvy protlačovány přímo, například na tričko. Je-li barva aplikována na speciální transferový papír, který se k následnému přenosu barvy na textil používá velmi často, nazýváme tuto metodu transferovou.

Barvy[editovat | editovat zdroj]

Při vícebarevném sítotisku se používá jedno síto na každou barvu. Možnosti tisku jsou nepřeberné: možnost vytvoření plochého potisku, semišového efektu, 3D efektu, třpytivého efektu a dalších.

Vodou ředitelné a ředidlové[editovat | editovat zdroj]

  • Rychleschnoucí – další manipulace do 15 min
  • Pomaleschnoucí
  • UV barvy (zaschnou až po průjezdu UV tunelem)
  • Plastizolové barvy (zaschnou až po průjezdu tepelným tunelem)

Dále dělíme na:

  • Lesklé
  • Matné
  • Reflexní
  • Metalické
  • Transluscentní
  • Transparentní
  • Vysoce krycí
  • Jiné speciální (např. stíratelná barva na stírací losy)

Laky[editovat | editovat zdroj]

  • lokální (parciální)
  • reliéfní, transparentní (za tepla) na kov, tisk na materiál
  • UV lak
  • speciální laky (s aromatickými složkami uvolnitelnými otěrem)

Potiskované materiály[editovat | editovat zdroj]

Sítotiskovou technologií lze potiskovat všechny běžné druhy materiálů včetně kovu, kůže, papíru, dřeva, skla, keramiky, samozřejmostí jsou umělé hmoty i textil jakéhokoli složení (pro každý potiskovaný materiál jsou speciální barvy). Jednoznačnou výhodou sítotisku je naprostá barevná stálost, trvanlivost potisku a současně příznivá cena. Aplikace sítotiskové technologie přímo na textilní materiál je obecně nejtrvanlivější a nejkvalitnější volbou potisku. Vodou ředitelná barva se vpije do textilních vláken a po zaschnutí ji lze prát, žehlit přes motiv, přidáním aditiva do barvy lze její odolnost ještě zvýšit. Plastizolová barva nanesená přímo na textil se při vysoké teplotě vysuší a zapeče nebo barvu můžeme nanést na přenosový papír, opatřit ji vrstvou lepidla (práškového nebo tekutého), zasušit v termotunelu a termolisem přenést na textil. Mezi přímým sítotiskem a transferovou metodou není v kvalitě de facto žádný rozdíl. Tam, kde kvůli složitosti motivu, barevnosti, náročnosti soutisku, velikosti nebo tvaru předlohy případně potiskovaného předmětu nestačí sítotisk nastupuje sublimační tisk.

CTS (computer to screen)[editovat | editovat zdroj]

Nejnovější způsob přenosu obrazu (kresby) na síto. Veškerá příprava probíhá na DTP pracovišti (zpracování textilů, obrázky a jejich montáž do konečné podoby tiskového archu). Tato data jsou poté přenesena do zařízení, které provede tisk obrazu na předem ovrstvené síto. Tiskovým médiem je přitom rastrový vosk, který po dotyku s emulzí tuhne. Tento vosk nepropouští světlo. Takto potištěné síto se osvětlí přiměřenou dobu před světelným zdrojem. Odpadají zde materiály jako je film, za zařízením je vakuový rám a pracovní síla. Síto se vyvolá běžným způsobem, vosk zabrání v místě kresby vyvolání a síto je propustné jen v místě kresby.

Výrobci sítotiskových strojů[editovat | editovat zdroj]

  • ISIMAT - německý výrobce se zastoupením na českém trhu
  • RK Siebdrucktechnik GmbH - založené již od roku 1896 panem Kurten & Lechner GmbH
  • STZ Choltice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Парыгин А.Б. Искусство шелкографии. ХХ век (история, феноменология. техники, имена). — СПб, 2010. — 304 с. (rus).
  • Bigeleisen J. I. Screen Printing: A Contemporary Guide. – New-York, 1972. (eng).
  • Caza M. La Sérigraphie – Genève: Bonvent, 1973. (franc).
  • Koriner O. Sitotisk – serigrafia. – Praha, 1968. – 195 st.

Související články[editovat | editovat zdroj]