Pájka

Páječka

Pájka je kov, nebo eutektická slitina kovů, tající při nízké teplotě, určená k pevnému spojování materiálů z jiných kovů. Spojování pomocí pájky se nazývá pájení.

Největšího uplatnění nachází v elektrotechnice a elektronice, kde zajišťuje pevné vodivé spojení součástek. Je ale také užívána pro spojování měděných potrubí, pozinkovaných plechů, letování konzerv, hudebních nástrojů a pro mnoho dalších aplikací.

Nejběžnějšími druhy pájek jsou cínová a olověná pájka, což jsou slitiny cínu a olova v poměru 2:1. V jemné mechanice se jako pájka někdy užívá též stříbro.

Druhy pájek

Podle teploty tuhnutí se pájky rozdělují na:

• tvrdé - tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, hliníku a stříbra (mosazi). Užívají se v oblastech, kde dochází k většímu mechanickému namáhání nebo na místech namáhaných vysokými nebo kryogenními teplotami. Také ke spojení dílu ze šedé litiny a oceli. Když se na dozickém klíči vylomil jeden ze zoubků, vyplnilo se to mosazí a zoubek se vypiloval. Pájení se provádí autogenem, nastaví se ostřejší, syčivý plamen, s větším množstvím kyslíku. Ve strojírenství a v opravářství se obě ocelové části rozžhaví do červena, pájka (mosazný drát) se nahřeje a ponoří se do boraxu (bílý prášek). Pak se dá nad rozžhavený spoj a nahřeje se plamenem. Tekutá mosaz skápne na žhavou ocel a pevně vše spojí.
• měkké - tavitelné při teplotách pod 450 °C, nízkotavitelné kovy - obvykle cín nebo slitiny cínu a olova případně s příměsemi kadmia nebo bizmutu. Využívají se pro místa, která nejsou mechanicky ani teplotně nijak zvlášť namáhána. Pro měkké pájení se používá většinou elektrická páječka. Ta má měděný hrot, který se pocínuje, aby na něm držela pájka. Na hrot se pak nataví (nabere) kapka cínu, která pak spojí oba pájené, nebo také letované díly.

Měkké pájky cín-olovo

Cín (Sn) [%]	Olovo (Pb) [%]	Teplota tání [°C]	Poznámka
25	75	271	hrubá pájka pro stavební klempířské práce, tavení plamenem
30	70	262	totéž co výše
33	67	180-230	PM 33, totéž co výše, rozmezí teplot dáno povolenými příměsemi
40	60	240	pro pájení mosazi
50	50	220	pro pájení mosazi, elektroměrů, plynoměrů, dříve i konzerv
60	40	190	Pro pájení v elektrotechnice
63	37	182	Pro pájení v elektrotechnice
90	10	220	Dříve užíváno v potravinářství

Používání pájek s obsahem olova je od roku 2006 ve spotřební elektronice zakázáno direktivou RoHS.

Speciální pájky s velmi nízkou teplotou tání

Název	Cín (Sn) [%]	Olovo (Pb) [%]	Bizmut (Bi) [%]	Kadmium (Cd) [%]	Teplota tání [°C]	Poznámka
Roseův kov	15,5	32,5	52	0	96
Roseův kov	20	20	60	0	121
Woodův kov	13	26	48	13	70
Lipowitzův kov	13,3	26,7	50	10	60
Arcetův kov	25	25	50	0	92	ve směsi se rtutí má bod tání dokonce 45 °C

Literatura

• ČSN. 1018-1927
• František Běloun, Marta Chytilová, Růžena Kolářová a Milan Petera: Tabulky pro základní školu. PROMETHEUS.