RoHS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

RoHS je zkratka, vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Zkratka vychází z anglického názvu této Směrnice, tj. Restriction of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment.

Vysloužilá elektronika může skrývat řadu nebezpečných látek

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Cílem je omezit používání šesti ve směrnici označených látek při výrobě elektrického a elektronického zařízení, které se ve velkých množstvích dostává na skládky, a tím přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Omezení se proto netýká průmyslových, telekomunikačních, zdravotnických, vědeckých atd. zařízení s dlouhou životností, která se vyrábějí v malých množstvích a u nichž lze předpokládat, že neskončí na skládce.

Omezené látky[editovat | editovat zdroj]

Směrnice RoHS omezuje použití těchto šesti látek[1]:

Omezení[editovat | editovat zdroj]

Používání zařízení obsahující olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm a zhášeče hoření (PBB, PBDE) nad určený váhový limit je direktivou zakázáno. Směrnice a její novela z 18. srpna 2005 stanovuje přípustný podíl kadmia na 0,01 %, u ostatních na 0,1 % v použitých materiálech a výjimky pro některá zařízení a technologie, které užití těchto látek nutně vyžadují (třeba olovo při výrobě skla, oceli, slitin mědi a hliníku, v pájkách, akumulátorech a podobně).

Výrobci zařízení zodpovídají za to, že jejich výrobky neobsahují ani jednu ze zmíněných šesti zakázaných látek ve větším než povoleném množství. Směrnice se nevztahuje přímo na jednotlivé komponenty a polotovary, a tak výrobci konečného zařízení jsou povinni provést takové kroky, aby všechny materiálové části, které jsou použity v jejich výrobcích, splňovaly tyto podmínky.

Ačkoliv směrnice platí pouze pro EU, výrobci všech elektronických zařízení mimo EU mají stejnou povinnost, pokud jsou jejich výrobky importovány do států EU. Podobná opatření uzákonila i řada dalších zemí mimo EU, například Švýcarsko, USA, Čína a Jižní Korea.

Historie směrnice[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2008 ohlásila Evropská komise záměr uskutečnit revizi původní Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003, jejíž podoba je diskutována na odborné i politické úrovní.[2] První čtení v Evropském parlamentu se předpokládá v červnu 2010.[3]. Nahradila ji nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RoHS na německé Wikipedii.

  1. Miroslav Šuta: Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích, Odpady, 9/2006
  2. Recast of the WEEE and RoHS Directives proposed
  3. RoHS timetable update
  4. EUR-Lex: Směrnice 32011L0065

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]