Radonice (okres Chomutov)
| Radonice | |
|---|---|
 Celkový pohled z jihu | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kadaň |
| Obec s rozšířenou působností | Kadaň (správní obvod) |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′53″ s. š., 13°17′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 185 (2023)[1] |
| Rozloha | 31,62 km²[2] |
| Nadmořská výška | 322 m n. m. |
| Počet domů | 346 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radonice 1 431 55 Radonice u Kadaně obec |
| Starosta | Jaroslav Santner |
| Oficiální web: obec-radonice | |
 | |
  Radonice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563323 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Radonice (německy Radonitz) se nachází ve správním obvodě Kadaň v Ústeckém kraji. Včetně místních částí zde žije přibližně 1 200[1] obyvatel.
Název
Název obce je odvozen z osobního jména Radoň ve významu ves lidí Radoňových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Radoniz (1196), de Radonic (1239), de Radoniz (1260), in Radunicz (1272), in Radimicz (1360), Radunicz (1352), Radimicz (1384), Radinicz (1385), Radonicz (1399), in villa Radechow et Raduniczich (1404), in Radonicz (1434), Radonicze (1545), Radenicze (1654, Radonitz nebo Radenicze (1787) a Radonitz (1846).[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196.
U Radonic se nacházel důl Františka, největší hnědouhelný důl pětipeské oblasti. Otevřen byl koncem padesátých let 19. století. Zpočátku malý důl zaměstnával pouze šest horníků, ale jejich počet se časem zvýšil až na padesát. Podobně se zvyšovala roční produkce uhlí až na 20 000 tun v roce 1920. Důl dobýval osm metrů mocnou sloj z hloubek 55 až 70 metrů a vytěžené uhlí se vlečkou odváželo k vilémovskému nádraží. Celková produkce dolu do roku 1940 byla až 900 000 tun uhlí. V roce 1923 byl 600 metrů jihojihovýchodně od Radonic na místě staršího dolu Josef rodiny Willmitzerů otevřen nový důl Juliána. V geologicky obtížných podmínkách zde pracovalo až čtyřicet horníků, kteří těžili dvě sloje z hloubek 12 až 50 metrů. Do uzavření dolu ve třicátých letech 20. století zde bylo získáno asi 100 000 tun uhlí. Mezi obcí a dolem Juliána fungoval v období 1934 až 1940 také důl Karel s celkovou produkcí až 100 000 tun. Posledním radonickým dolem byla Anna Terezie otevřená koncem první světové války. Těžil sloj uloženou v hloubce okolo 30 m, ale celková produkce dolu činila pouze několik tisíc tun uhlí.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 976 obyvatel (z toho 502 mužů), z nichž bylo čtyřicet Čechoslováků, 931 Němců a pět cizinců. Kromě jednoho evangelíka, tří židů a deseti lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla obec 921 obyvatel: 48 Čechoslováků, 862 Němců a jedenáct cizinců. Žili zde tři židé, osm evangelíků, osm lidí bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 808 | 1 100 | 1 071 | 929 | 976 | 976 | 921 | 642 | 640 | 639 | 858 | 833 | 834 | 867 |
| Domy | 144 | 155 | 165 | 159 | 165 | 166 | 172 | 157 | 165 | 146 | 161 | 177 | 195 | 203 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Radechov. | ||||||||||||||
Osobnosti
- V obci se narodil Johann Ignaz Walter (1755–1822), německý tenorista a hudební skladatel.
- Narodil se zde i Johann von Wenisch (1802–1895), rakouský soudce a politik.
- Dalším rodákem je Athanasius Bernhard (1815–1875), opat kláštera v Oseku.
- V Radonicích působil v český historický badatel a spisovatel Bedřich Bernau (1849–1940). Na domě čp. 145 je umístěna jeho pamětní deska.[10]
Pamětihodnosti
Dominantou náměstí je novogotický mariánský sloup z období 1846–1871 se sochou Panny Marie od Josefa Maxa a mladšími sochami světců na návsi. Na východní straně náměstí stojí barokní kostel Narození Panny Marie z roku 1702 a před ním památkově chráněná budova fary. Další významnou budovou je radonický zámek přestavěný na radnici na severní straně náměstí. K památkově chráněným objektům patří usedlost čp. 67 s barokní sochou svatého Floriána z doby okolo roku 1730[11] a také domy čp. 18, 97 a 120.
Na náměstí u kašny roste lípa malolistá a na pozemku vedle radnice javor klen. Oba dva jsou chráněné jako památné stromy.[12][13]
Galerie
-
Náměstí s mariánským sloupem -
Radnice v budově bývalého zámku -
Dům čp. 97 -
Škola -
Západní strana náměstí
Části obce
- Radonice (k. ú. Radonice u Kadaně)
- Háj (k. ú. Háj u Vintířova)
- Kadaňský Rohozec (k. ú. Kadaňský Rohozec)
- Kojetín (k. ú. Kojetín u Radonic)
- Miřetice u Vintířova (k. ú. Radonice u Kadaně)
- Obrovice (k. ú. Radonice u Hradiště)
- Radechov (k. ú. Radonice u Kadaně)
- Sedlec u Radonic (k. ú. Sedlec u Radonic a částečně Vojnín)
- Vintířov (k. ú. Vintířov u Radonic)
- Vlkaň (k. ú. Radonice u Kadaně)
- Vojnín (k. ú. Vojnín)
- Ždov (k. ú. Vintířov u Radonic)
Podle záměru zmenšení vojenského újezdu Hradiště[14] a zákona č. 15/2015 Sb. se od 1. ledna 2016 připojilo k obci Radonice katastrální území Radonice u Hradiště, čímž se pod správu obce dostala osada Obrovice. O toto území (cca 0,399 km²) se zároveň rozšířil Ústecký kraj.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 525.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 145–146.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Návraty ke krajům mládí (portrét opomíjeného badatele). Chomutov: [s.n.], 1994.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radonice, s. 206–207.
- ↑ Radonická lípa [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Radonický javor [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Výnos č. 2/2012 Újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště, 26. 1. 2012, přednosta pplk. Ing. Petr Vašíček
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radonice na Wikimedia Commons - Radonice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
