Panzer VIII Maus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panzer VIII Maus
Maus v tankovém muzeum v Kubince
Maus v tankovém muzeum v Kubince
Základní charakteristika
Posádka 5-6 osob
Délka 10,9 m
Šířka 3,76 m
Výška 3,66 m
Hmotnost 188 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 60-240 mm
Hlavní zbraň 128 mm KwK44 L/55
Sekundární zbraně koaxiální 75 mm KwK 44 L/36.5
Pohon a pohyb
Pohon dieselový MB517 1200 hp (895 kW)
895 kW (1200 hp)
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 13 km/h
Poměr výkon/hmotnost 6.4 hp/tun
Dojezd 160 km po silnici, 62km krajinou

Panzerkampfwagen VIII Maus (česky: Tank VIII Myš; Sd.Kfz 205) byl německý těžký tank, který ovšem nebyl nikdy nasazen v boji. Maus je také nejtěžší zkonstruovaný tank druhé světové války vůbec. Návrhy tohoto tanku byly předány Adolfu Hitlerovi Ferdinandem Porschem v červnu roku 1942 a vzápětí schváleny. Práce na výrobě byly velice usilovné a rychlé, první prototyp, vyroben v roce 1943, byl původně označen názvem Mammut („Mamut“). Později však byl přejmenován na Mäuschen („Myška“) a poté na konečné Maus („Myš“).

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

Model tanku Maus

Tank byl 10,1 metru dlouhý, 3,67 široký a 3,66 vysoký a vážil cca 180 tun (pro srovnání nejpoužívanější ruský tank T-34 vážil 30,9 tun). Maus byl vyzbrojen 128mm dělem s koaxiálním 75mm kanónem a měla ho obsluhovat posádka 5–6 mužů. Pancíř tanku se pohyboval v rozsahu mezi 60–240 mm. Ke konci války bylo ve výrobě osm tanků, z toho dva byly hotové. Plán počítal s výrobou první série o počtu 150–200 vozidel.

Z důvodů velké hmotnosti a objemu bylo prakticky nemožné, aby Maus přejížděl po mostech (Maus byl vybaven šnorchlem, aby se mohl dostat přes řeku) nebo byl převážen vlakem, avšak s touto váhou pro Mause nebylo takřka nic překážkou. Ani za použití nejsilnějších dostupných motorů nebyl tank schopen dosáhnout plánované rychlosti 20 km/h a mohl se pohybovat jen rychlostí 13 km/h.

Maus, podobně jako většina tanků konstruovaných firmou Porsche, používal elektrický přenos výkonu. Porsche si na tomto zakládal a se stejným systémem se již dříve účastnil i soutěže na těžký tank Tiger, ve které ale zvítězila firma Henschel & Sohn a Porscheho přebytečné podvozky byly použity pro stíhače tanků Ferdinand. Maus byl původně navrhován s benzínovým motorem, avšak při výrobě byl předělán na dieselový.[zdroj?]

Pro jeho náročnou mobilitu a pomalou rychlost se Maus dal těžko použít v ofenzivních operacích (to však ke konci války nebylo hlavním cílem německých tankových divizí). Naopak Maus byl výborným strojem pro obranu a jeho hmotnost mu dodávala stabilitu při střelbě.[zdroj?] Výhoda kulometu mu dávala silnou obranu proti pěchotě což u mnohých německých tanků chybělo nebo bylo nedostatečné.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kummersdorf-Gut, Neue Verskraft, hala pro Panzerkampfwagen VIII „Maus“, 2013
Model tanku Maus v měřítku 1:43, na modelu je jasně zřetelné silné pancéřování a velikost věže se 128 mm dělem KwK44 L/55.

Původní plán počítal s dokončením prvního prototypu v létě 1943 a poté s další dodávkou o rychlosti 5ks za měsíc. Tato výroba byla svěřena továrnám Krupp, zodpovědným za konstrukci podvozku, těla a věže a továrně Alkett, zodpovědné za montáž.

V květnu 1943 byla Hitlerovi předvedena dřevěná maketa, ten poté schválil k výrobě prvních 150 kusů. Vývoj Mause pokračoval, ale v říjnu 1943 Hitler zrušil objednávku 150 kusů. Toto nařízení bylo následováno v listopadu úplným zastavením vývoje. První prototypy však měly být dokončeny na Hitlerův rozkaz.

První prototyp, bez věže, Alkett dokončil v prosinci 1943. Věž zastoupila nefunkční kopie stejné váhy.

Kromě problémů s rychlostí Maus nebyl schopný přejíždět po mostech. Z toho důvodu byl Maus předělán na obojživelný tank[zdroj?]. Toky do hloubky 3 metrů byl Maus schopen překročit bez problémů, ale v hlubších vodách musel být Maus napojen na druhý tank, aby mohl přejet na dně toku. Toto bylo zajištěno dlouhým elektrickým kabelem a šnorchlem, které umožňovaly přejet v hloubkách až do 13 metrů. Když první Maus překročil, mohl napájet druhý z opačného břehu.

V březnu 1944 byl dokončen druhý prototyp. Tento model byl v mnohém odlišný od prvního. V polovině roku 1944 byla druhá verze vybavená elektrárenskou jednotkou a první funkční Maus věží, vybavenou všemi schválenými zbraněmi. Původně se měla i první verze doplnit funkční věží, to se však nikdy nestalo.

Krupp začal v červnu 1944 s produkcí dalších 4 strojů, avšak výroba byla zastavena a základy rozmontovány a zničeny, aby výroba nepadla do rukou nepřátel. Veškerá práce u Kruppa přestala v srpnu 1944. Mezitím se začalo se zkouškami na druhém prototypu, který byl rovněž vybaven dieselovým motorem Daimler-Benz MB 517, novým elektrickým řídícím systémem a novým převodovým systémem vyrobeným v dílnách Škoda.

Z důvodů téměř nemožné přepravy vlakem byl pro Mause vytvořen speciální přepravní vagón.

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

Dokončené a plně použitelné prototypy zůstaly v Kummersdorfu a ve výrobním areálu v Böblingenu. V posledních týdnech války Rudá armáda zabrala první verzi v okolí Kummersdorfu u těžkých artilerií. Němci tento model sabotovali těsně před opuštěním. Verze 2 s funkčním dělem měla sehrát roli v obraně Berlína, model se však poškodil při přepravě a byl zničen jeho posádkou aby nepadl do rukou nepřátel. Ani jeden z Mausů jedinkrát nevystřelil na nepřítele.

Rusové později namontovali na první verzi věž z druhé verze tak, aby získali funkční tank. V roce 1946 byl Maus otestován v Sovětském svazu a později vystaven v Kubinském tankovém muzeu, kde je dodnes.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Sergeev, Gelto (1997). German Super Heavy Tank Maus. Model Art, Japan
  • Robert Dale Arndt Jr. "Strange Vehicles of Pre-War Germany & the Third Reich (1928-1945)", 2006, IRP Publication

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]