Flakpanzer 38(t)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samohybný protiletadlový kanón Flakpanzer 38 (t)
Základní charakteristika
Posádka 4 - 5
Délka 4,61 m
Šířka 2,13 m
Výška 2,25 m
Hmotnost 9,8 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 10 - 20 mm
Hlavní zbraň protiletadlový kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm
Sekundární zbraně zbraně osádky
Pohon a pohyb
Pohon Praga EPA
125 hp
Max. rychlost 42 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost hp/t
Dojezd 210 km

Roku 1943 se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového kanónu. Jako nosič byl vybrán osvědčený podvozek původně československého tanku LT-38, který vyráběla firma BMM (předválečná ČKD). V bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Pro obranu posádky byl k dispozici lehký kulomet nebo samopal. Samohybné protiletadlové dělo dostalo název 2 cm Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzer Kampfwagen 38 (t), zkráceně Flakpanzer 38 (t). Od posádek tanků dostal stroj neoficiální přezdívku Gepard. Od listopadu 1943 do února 1944 bylo vyrobeno zhruba 150 kusů.

Panzer Kampfwagen 38 (t) sloužil v jednotkách Wehrmachtu i Waffen SS, například u 12. SS Panzer Division Hitlerjugend.