Pérák
Pérák je legendární fiktivní český válečný hrdina. Během druhé světové války v období Protektorátu Čechy a Morava respektive po zabrání Čech a Moravy nacistickým Německem se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který bojoval proti německým okupantům. Tento člověk tehdy dostal jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokáže přeskakovat i ulice, později získal (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokazal přeskočit celé vltavské údolí.
Obsah |
[editovat] Legenda
[editovat] Pérákova podoba
Pérák byl popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Tyto oči jsou důvodem, proč byl některými lidmi ztotožňován s motýlím mužem (jde o bytost, která se objevovala v Point Pleasant ve americké Virginii a varovala před zřícením mostu). Motýlí muž však létal. Pérák pouze skákal mocnými skoky. Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.
[editovat] Výskyt
Pérák byl viděn ve všech čtvrtích Prahy. Nejčastěji se vyskytoval na Olšanských hřbitovech, Vyšehradě, v Židovských pecích, Branickém lomu, Karlově náměstí, Košířích a Šárce. Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější.
Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první a asi poslední český superman) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože Pérák s největší pravděpodobností nikdy neexistoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit. Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a měl mít také nějakou omračující tyč.
[editovat] Žiletkář
Další bytostí vyskytující se za dob protektorátu byl tzv. žiletkář, který přepadal ženy a rozřezával jim šaty. Žiletkář byl znám jen z Prahy, kdežto Pérák se vyskytoval po celém území protektorátu. Po válce začaly obě postavy splývat v jednu a Pérák začal být považován za maniaka na pérech, který škodil lidem.
[editovat] Ohlasy
Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Hellboy, Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.
V roce 1946 postava Péráka ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratři v triku Pérák a SS (režie Jiří Trnka, scénář Jiří Brdečka).
V roce 1948 využily postavu Haló noviny v propagandistickém komiksu Pérákovy další osudy.
Reportážní povídku o Pérákovi s názvem Pérový muž vydal Jan Weiss roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.
Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě amatérského komiksu Ondřej Neff v letech 1988 (Pérák – Toho dne byla mlha) a 2001 (Pérák kontra Globeman).
Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge. Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní kapitola vyšla jako součást třetího čísla časopisu KomiksFest! Revue [1].
Autorská práva na užívání jména Pérák si v roce 2006 zajistil Petr Stančík. Napsal filmový scénář, který by údajně měl být realizován v zahraniční koprodukci. V roce 2008 vyšla kniha s jeho beletrizovanou podobou.
V roce 2011 divadelní skupina VOSTO5 připravila divadelní inscenaci s názvem Pérák - na jméně nezáleží, rozhodují činy! Hra kombinuje prvky bojových umění a extrémních sportů s poetikou autorského divadla a slovního humoru. Děj je založen na reálném historickém základu, do nějž je vložena mýtická postava Péráka a jakási česká Liga výjimečných - bojovníci proti okupantům. Scénář napsal Jiří Havelka ve spolupráci se zbytkem divadelni skupiny.
[editovat] Paralely
Podobné případy byly zaznamenány i jinde. V Anglii to byl v letech 1837-1904 Skákající Jack, později se objevoval i v USA.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Nakladatelství Plot, Praha 2007, ISBN 978-80-86523-82-8, s. 123–156
- JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Nakladatelství Plot, Praha 2008, ISBN 978-80-86523-88-0, s. 255–268
- JANEČEK, Petr: Skokem z Baby do Bohnic aneb Mýtus o Pérákovi. Jak kolektivní imaginace vytváří různé podoby městských fantomů. Host 8, 2008, s. 33–37
- JANEČEK, Petr: Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: Městští fantómové druhé světové války. Národopisná revue 17/4, 2007, ISSN 0862-8351, s. 224–230
- MORTEN – POSPISZYL, Tomáš – PROKŮPEK, Tomáš: Pérák. Labyrint (připravováno k vydání v roce 2009), ISBN 80-85935-66-X (anotace)
- STANČÍK, Petr: Pérák. Nakladatelství Druhé město, Brno 2008, ISBN 978-80-7227-267-9
