Pérák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém fiktivním válečném hrdinovi. O motocyklu Jawa 250/350 pérák pojednává článek Jawa.

Pérák je legendární fiktivní český válečný hrdina. Během druhé světové války v období Protektorátu Čechy a Morava respektive po zabrání Čech a Moravy nacistickým Německem se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který mimo jiné bojoval proti německým okupantům. Tento člověk tehdy dostal jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokáže přeskakovat i ulice, později získal (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Pérákova podoba[editovat | editovat zdroj]

Pérák byl popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Tyto oči jsou důvodem, proč byl některými lidmi ztotožňován s motýlím mužem (jde o bytost, která se objevovala v Point Pleasant v americké Virginii a varovala před zřícením mostu). Motýlí muž však létal. Pérák pouze skákal mocnými skoky. Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pérák byl viděn ve všech čtvrtích Prahy. Nejčastěji se vyskytoval na Olšanských hřbitovech, Vyšehradě, v Židovských pecích, Branickém lomu, Karlově náměstí, Košířích a Šárce. Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější.

Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první a asi poslední český superman) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože Pérák s největší pravděpodobností nikdy neexistoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit. Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a podle některých vyprávění měl mít také nějakou omračující tyč.

Žiletkář[editovat | editovat zdroj]

Další bytostí vyskytující se za dob protektorátu byl tzv. žiletkář, který přepadal ženy a rozřezával jim šaty. Žiletkář byl znám jen z Prahy, kdežto Pérák se vyskytoval téměř po celém území protektorátu. Po válce začaly obě postavy splývat v jednu a Pérák začal být považován za maniaka na pérech, který škodil lidem.

Ohlasy[editovat | editovat zdroj]

Ve fikci Petra Stančíka slouží Pérákovi jako základna Libeňský plynojem.

Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou nebo vynálezcem. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

V roce 1946 postava Péráka ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratři v triku Pérák a SS (režie Jiří Trnka, scénář Jiří Brdečka).

V roce 1948 využily postavu Haló noviny v propagandistickém komiksu Pérákovy další osudy.

Reportážní povídku o Pérákovi s názvem Pérový muž vydal Jan Weiss roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami. Povídka byla napsána v první polovině druhé světové války v Praze.

V roce 1968 ve zvláštním čísle časopisu Mladý svět vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel krátký komiks s názvem Pérák a Sovětský Svaz.

Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě amatérského komiksu Ondřej Neff v letech 1988 (Pérák – Toho dne byla mlha) a 2001 (Pérák kontra Globeman).

Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge. Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní kapitola vyšla jako součást třetího čísla časopisu KomiksFest! Revue.[1]

Vědeckému výzkumu Péráka se od roku 2004 věnuje etnolog Petr Janeček, který nasbíral značné množství vyprávění od pamětníků, z nichž většinu publikoval v sérii knižních i časopiseckých publikací (viz literatura níže). Na základě dobových svědectví zdůrazňuje rozporuplnou povahu Péráka, který byl za války vnímán nejen jako bojovník proti nacistům, ale také jako nebezpečný zloděj, násilník a sexuální deviant. Mýtus o Pérákovi jako odbojovém pracovníkovi se podle něj objevuje spíše až po válce a je ovlivněn dobovou uměleckou a populární kulturou a politickou situací; zdůrazňuje také jeho poválečný život ve folkloru a jeho mezinárodní souvislost s podobnými postavami vyskytujícími se ve viktoriánské Anglii, revolučním Rusku a poválečném Německu.

Právo na užívání jména Pérák si v roce 2006 zajistil Petr Stančík. Napsal filmový scénář, který by údajně měl být realizován v zahraniční koprodukci. V roce 2008 vyšla kniha s jeho beletrizovanou podobou.

Od roku 2011 uvádí Divadlo VOSTO5 akční historickou fikci s názvem PÉRÁK - na jméně nezáleží, rozhodují činy! V této autorské inscenaci Vosto5 kombinuje prvky bojových umění a extrémních sportů s typickou poetikou divadla a jeho slovním humorem. Děj je umístěn do reálných historických souvislostí období od příjezdu říšského protektora Heydricha do Prahy až do jeho atentátu. Děj tvoří snaha fiktivní skupiny odbojářů, jakési československé Ligy výjimečných, odstartovat připravený plán na osvobození od okupantů. Spuštění Operace Blaník se však nečekaně komplikuje a do děje musí zasáhnout mýtický český superhrdina Pérák, který se nakonec k českým odbojářům přidá. Situaci komplikují také operace řízené z Anglie a obě snahy se dostávají do střetu. Inscenace přináší nečekaná fiktivní dobrodružství, která proplétá s historickou realitou, čímž vzniká překvapivý alternativní výklad dějin. Režisérem inscenace je Jiří Havelka, na ději scénáře se kromě režiséra podíleli také dramaturg Ondřej Cihlář a scénáristé Štefan Titka a Zdeněk Janáček. Jedním ze scénografů a autorem plakátu k inscenaci je Jan Bažant, kreslíř komiksu Pérák uveřejněném v KomiksFest! Revue (č. 03 = rok 2009). Hra byla premiérována ve velkém sále pražské MeetFactory, pravidelné reprízy probíhají v Divadle Archa a také na vhodných pohostinských jevištích a festivalech po celé ČR. Linky na oficiální profil této inscenace a na trailer jsou v externích odkazech níže.

V roce 2013 vznikl po roce a půl příprav první krátký hraný film o Pérákovi v produkci Jakuba Košťála a režii Pavla Soukupa ml. V hlavních rolí se představil Jan Pohan, Miroslav Sabadin a Daniel Fajmon. Film vznikl podle původního scénáře Milana Pobočka a Pavla Soukupa. Zajímavostí je, že film tvořili herci a štáb zcela bez nároku na honorář.

Paralely[editovat | editovat zdroj]

Podobné případy byly zaznamenány i jinde. V Anglii to byl v letech 1837-1904 Skákající Jack, později se objevoval i v USA.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.komiksfest.cz/obchod/katalog/casopisy_a_katalogy/komiksfest_revue_03

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Nakladatelství Plot, Praha 2007, ISBN 978-80-86523-82-8, s. 123–156
  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Nakladatelství Plot, Praha 2008, ISBN 978-80-86523-88-0, s. 255–268
  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: To nejlepší ze současných pověstí a fám. Nakladatelství Plot, Praha 2009, ISBN 978-80-7428-014-16, s. 63-83 (obsahuje souhrn vydaných příběhů o Pérákovi
  • JANEČEK, Petr: Skokem z Baby do Bohnic aneb Mýtus o Pérákovi. Jak kolektivní imaginace vytváří různé podoby městských fantomů. Host 8, 2008, ISSN: 1211-9938, s. 33–37
  • JANEČEK, Petr: Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: Městští fantómové druhé světové války. Národopisná revue 17/4, 2007, ISSN 0862-8351, s. 224–230
  • JANEČEK, Petr: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2007, ISSN 1335-1303 s. 207-219
  • KOMIKSFEST!REVUE 3/2009 (číslo obsahuje komiks "Projekt Pérák" autorů Morten, Monge a Hza Bažant a články o Pérákovi od Petra Krejzka, Petra Janečka a Tomáše Pospiszyla), ISSN 1803-6732
  • STANČÍK, Petr: Pérák. Nakladatelství Druhé město, Brno 2008, ISBN 978-80-7227-267-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]