Pálffyové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pálffyové z Erdődu
COA Palffy4.jpg
Základem erbu Pálffyů je jelen a půlkolo
Země Uherské království
Rakousko
České království
Mateřská dynastie Pálffyové
Tituly
Zakladatel Mikuláš Josef Pálffy, Jan Bernard Pálffy
Rok založení 16. století
Poslední vládce Karol Maria Pálffy (1905 – 1992)
Erb rodu Pálffyů na hradě Heidenreichstein v Dolním Rakousku
Kněžna Leopoldina Karolina Pálffyová rozená Kounicová

Pálffyové z Erdődu (slovensky Pálfiovci, dříve Pálffyovci) byl jeden z nejznámějších uherských šlechtických rodů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pállfyové jsou poměrně mladý šlechtický rod, jenž se dostal do popředí až na počátku vlády Habsburků v Uhersku v první polovině 16. století. V bitvě u Moháče v roce 1526 zahynulo spolu s českým a uherským králem Ludvíkem Jagellonským také mnoho příslušníků vysokého kléru a uherské šlechty. Patřil k nim i Lőrinc (Vavřinec) Pálffy. Jeho potomci se po nástupu Habsburků na uherský trůn přidali na stranu nového panovníka a habsburkům zůstali věrní až do zániku Rakousko-Uherska.

Pállfyové byli původně zemanským rodem. Nejdříve obdrželi baronský titul, na přelomu 16. a 17. století byl rod povýšen mezi hrabata a v 19. století získaly dvě rodové větve právo užívat knížecí titul.

Genealogie rodu je značně komplikovaná, protože se rod bohatě rozvětvil.
V 18. století došlo k dvojímu velkému dělení majetku. Během prvního dělení se v roce 1707 rod rozdělil na dvě velké větve – starší, jejímž zakladatelem se stal hrabě Miklós József (Mikuláš Josef) Pálffy (1657 – 1732) s manželkou Kateřinou Alžbětou, rozenou Weichsovou–, a mladší, kterou založil Mikulášův bratr hrabě János (Jan) Bernard Pálffy (1663 – 1751) s manželkou Annou Terezií, rozenou Coborovou.
V roce 1735 proběhlo druhé dělení majetku. Výsledkem rodinné dohody bylo rozdělení starší větve rodu na tři samostatné linie, jež vytvořili vnuci Mikuláše Josefa Pálffyho. Zakladatelem malacké linie se stal Mikuláš Josef Pálffy (1710 – 1773) s manželkou Annou Sidonií, rozenou Althanovou. Zakladatelem stupavské linie byl Lipót István (Leopold Štěpán) Pálffy (1716 – 1773) s manželkou Marií Josefinou, rozenou Valdštejnovou a zakladatelem červenokamenské linie rodu byl Rudolf József Pálffy (1719 – 1768) s manželkou Marií Eleonorou, rozenou Kounicovou. Jména těchto tří linií jsou odvozena od míst, jež byla jejich hlavním sídlem.

Červenokamenská linie rodu sídlila na hradě Červený Kameň, který byl prvním rodovým majetkem Pálffyů a postavení hlavního sídla celého rodu si udržel až do roku 1945. Pálffyové jej získali v roce 1583 a rod jej trvale obýval od roku 1588, kdy byla dokončena jeho přestavba na reprezentativní rodinné sídlo. Hrad vyženil významný uherský voják a politik Mikuláš Pálffy (1552 – 1600), když si vzal za ženu dědičku tohoto majetku Marii Magdalenu Fuggerovou. Posledním vlastníkem Červeného Kameňa byl hrabě Karol Maria Pálffy (1905 – 1992), jenž hrad opustil společně se svou matkou koncem března 1945.

Známí příslušníci rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Miklós Pálffy z Erdődu (1552–1600) – uherský voják, politik a diplomat
  • Ján (Bernard) Pálffy z Erdődu (1663-1751) - uherský voják a politik (palatín), signatář Satmárského míru
  • Lipót Pálffy z Erdődu (1764–1825) – uherský voják
  • Ferdinánd Pálffy z Erdődu (1774–1840) – divadelní ředitel a montanista
  • János Pálffy z Tarcsafalvy (1804–1857) – uherský politik
  • Móric Pálffy z Erdődu (1812–1897) – uherský voják a politik
  • Eduard Pálffy z Erdödu (1836–1915) – rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik

Pálffyovské paláce[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni, v Bratislavě a v Praze dodnes existují paláce, jež nesou rodové jméno:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pálfiovci na slovenské Wikipedii a Pálffy na německé Wikipedii.