Pálffyovská zahrada
| Pálffyovská zahrada | |
|---|---|
 Velká Pálffyovská zahrada schodišťový portál se slunečními hodinami | |
| Funkce | Zahrada s placeným vstupem |
| Lokalita | Malá Strana, Praha,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′27,96″ s. š., 14°24′18,72″ v. d. |
| Rozloha | cca 0,28 ha (Malá cca 0,08 ha[1], Velká 0,2 ha[2]) |
| Založeno | 1751[3] |
| Kód památky | 39125/1-613 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pálffyho palác v Praze) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pálffyovská zahrada se nachází v Praze na Malé Straně pod Hradem. Na severu sousedí se zahradou Na Valech, na jihu navazuje na objekt Pálffyovského paláce. Ze západu sousedí se zahradou Ledeburskou a z východu s Kolovratskou. Jedná se o barokní[4] zahradu založenou Annou Marií z Fürstenberka v roce 1751.[3] Nese jméno hraběte Eduarda Pálffy z Erdödu, který roku 1881 koupil palác dnes zvaný Pálffyovský.[5] Funkčně se dělí na Malou (která obsahuje ovocný sad) a Velkou (má více dekorativní charakter).[3] Dnes je zahrada součástí placené expozice palácových zahrad. Společně s Pálffyovským palácem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[6]
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
V místech, kde byla roku 1751 založena tato barokní zahrada, tehdy po vzoru italských zahrad, se před tím nacházel pravděpodobně zpustlý svah. Důvodem tomu byla obranná funkce Hradu. V 10. století zde však existuje svatováclavská vinice. K její destrukci však asi došlo záhy.[4]
V roce 1949 byl vypracován projekt obnovy zahrad a paláců v této lokalitě vedený architektem Josefem Čihákem. Na jeho základě bylo přistoupeno k jejich obnově. Další opravy následovaly v roce 1981, kdy se zajišťovaly hlavně stěny.[4] Mezi lety 1989–1995[7] pak došlo k další obnově Malé Pálffyovské zahrady společně se sousední zahradou Ledebourskou.[8] Následovala rekonstrukce Velké Pálffyovské, Kolovratské a Malé Fürstenberské zahrady, která skončila v roce 1999.[7] Úpravy byly financovány nadací Prague Heritage Fund, zřízenou pod patronací prince Charlese a tehdejšího prezidenta Václava Havla.[8]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zahrady jsou zařízlé v prudkém svahu pod Hradem. Jsou tvořeny zděným terasami, schodišti, trávníky, cestami, sochařskou dekorací a vegetací v podobě stromů, keřů, bylin a popínavých rostlin.[3]
Malá Pálffyovská zahrada[editovat | editovat zdroj]
50°5′27,94″ s. š., 14°24′18,25″ v. d.
Zahrada sestává z několika teras, kde rostou ovocné stromy. Na hranici s Velkou Pálffyovskou zahradou je dlouhé schodiště spojující jednotlivé terasy. V horní části, kde se nachází průchod do ostatních zahrad, se nalézá výklenek se sochou nahé ženy.[3] Zpřístupněna veřejnosti byla společně s Ledeburskou zahradou v roce 1995.[9]
Velká Pálffyovská zahrada[editovat | editovat zdroj]
50°5′28,37″ s. š., 14°24′19,8″ v. d.
Velká zahrada je také tvořena několika terasami, které podpírá zdivo. Vegetace zde má ale dekorativní charakter. Na první etáži se nachází trávníky a uprostřed kulatá fontána se soškou tritona (železo). Naproti fontáně je ve zdi barokní portál se slunečními hodinami.[3] Dekorovaný nápis na hodinách je latinsky: Claret in orbe dies, ac taetras, hora pete umbras (volně přeloženo: Jasný buď po světě den a hnusné zaplašuj stíny).[7] Po obou stranách portálu jsou pak na zdi pnoucí rostliny.[3]
Druhá etáž obsahuje opět trávníky s dekorativními a pnoucími rostlinami, včetně laviček pro odpočinek. Této části dominuje šnekové schodiště vstupující na třetí etáž. Od třetí etáže pak je schodiště venkovní a vyvýšené. Dělí 4. etáž na dvě půlky a vstupuje na trávník 5. patra, kde se zanořuje do tunelovitého schodiště pokračujícího do 6. patra. Na 5. terase je východně na hranici s Malou Pálffyovskou zahradou malá nepřístupná, zdí a výškou oddělená parcela.[3]
Poslední 6. patro je tvořeno vyhlídkovou částí. Ta je dekorována stromy v květináčích. Za vyhlídkovou částí se nachází stěna oddělující zahradu se zahradou Na Valech. Napravo a nalevo pak průchody do ostatních tzv. „palácových“ zahrad. Uprostřed je pamětní deska ke znovuotevření zahrad v roce 1997[7].[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Odhadem dle leteckého snímku srovnáním se sousedními zahradami.
- ↑ http://botany.cz/cs/velka-palffyovska-zahrada/
- ↑ a b c d e f g h i ŠVÁBOVÁ, Jana; RYGL, Tomáš. Prague, detailed picture guide. [s.l.]: ATP, 2005. 153 s. Kapitola Gardens beneath Prague Castle. (anglicky)
- ↑ a b c STAŇKOVÁ, Jaroslava; ŠTURSA, Jiří; VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura, Významné stavby jedenácti století. [s.l.]: [s.n.], 1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8. Kapitola Architektura barokní, s. 106–186.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: [s.n.], 1999.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-22]. Identifikátor záznamu 151142 : Palác Pálfyovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Velká Pálffyovská [online]. Palácové zahrady, 2006 [cit. 2012-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-03-2013.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem; Uměleckohistorický průvodce městem. Praha: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-373-9.
- ↑ Malá Pálffyovská zahrada [online]. www.palacovezahrady.cz [cit. 2013-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-17.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pálffyovská zahrada na Wikimedia Commons
