Národní rada Slovenské republiky
| Národní rada Slovenské republiky Národná rada Slovenskej republiky | |
|---|---|
| 9. volební období | |
 | |
| Základní informace | |
| Typ | jednokomorový parlament |
| Vedení | |
| Předseda | Peter Žiga (zastupující) od 7. dubna 2024 |
| Místopředseda | Tibor Gašpar (SMER-SD) od 27. června 2024 |
| Místopředseda | Andrej Danko (SNS) od 25. října 2023 |
| Místopředseda | Peter Žiga (HLAS-SD) od 25. října 2023 |
| Složení | |
 | |
| Počet členů | 150 poslanců |
| Vláda (76) | SMER-SD (41)
HLAS-SD (27)
|
| Podpora (3) | Nezařazení (3)
|
| Opozice (71) | PS (33)
KDH (12)
SaS (11)
Nezařazení (2)
|
| Volby | |
| Volební systém | poměrný |
| Předchozí volby | 30. září 2023 |
| Příští volby | 2027 |
| Jednací sál | |
 | |
| Oficiální web | |
| www.nrsr.sk | |
| Politický systém Slovenska
|
| Ústava Slovenské republiky |
| Ústavní činitelé |
|---|
|
Prezident SR: Peter Pellegrini |
| Volby na Slovensku (od 1989) |
| Parlamentní volby: 1990 ·
1992 ·
1994 ·
1998 ·
2002 ·
Komunální volby: Prezidentské volby: Volby do Evropského parlamentu: Další volby na Slovensku: |
| Politické strany a hnutí |
| SMER-SD · PS · HLAS-SD · Slovensko · KDH · SaS · SNS · KÚ · ZA ĽUDÍ |
| Zahraniční politika |
.jpg)
Národní rada Slovenské republiky (slovensky: Národná rada Slovenskej republiky, zkráceně Národná rada nebo NR SR) je jednokomorový ústavodárný a zákonodárný orgán na Slovensku. Jako volený orgán reprezentuje suverenitu státu a lidu. Od roku 1969 do roku 1992 se nazýval Slovenská národní rada. V České republice je její obdobou dvoukomorový Parlament České republiky.
Národní radu tvoří 150 poslanců zvolených na čtyřleté volební období. Zasedání Národní rady jsou stálá.
Role a pravomoci
[editovat | editovat zdroj]Role Národní rady spočívají především v:[1]
- Zákonodárném procesu
- Schvalování nebo zamítnutí návrhů zákonů (včetně zákonů ústavních).
- Návrhy zákonů se podávají Národní radě. Zákonodárnou iniciativu mají: poslanci, výbory Národní rady a vláda.
- Přehlasování prezidentského veta.
- Kontrole a legitimizaci moci výkonné
- Vyslovuje důvěru nebo nedůvěru slovenské vládě nebo jednotlivým jejím členům, schvaluje programové prohlášení vlády.[2]
- Schvaluje státní rozpočet a státní závěrečný účet.
- Schvaluje rozpočty a kontroluje fungování právnických osob vytvořených zákonem.
- Interpeluje členy vlády.
- Tvorbě a ustavování státních orgánů
- Volí svého předsedu a místopředsedy. Zřizuje své výbory a podvýbory, jejich členy a předsedy.
- Zákonem zřizuje nebo ruší ministerstva a další ústřední orgány státní správy.
- Volí kandidáty na soudce Ústavního soudu a generálního prokurátora.
- Do roku 1999 volili poslanci také prezidenta republiky.
- Rozhodování o domácí a zahraniční politice
- Formou ústavního zákona dává souhlas se změnou hranic nebo o vstupu do státního svazku.
- Dává souhlas s mezinárodními smlouvami, vyhlášením války, vysláním ozbrojených sil do zahraničí, přítomností zahraničních vojsk na území Slovenska.
- Rozhoduje o návrhu na konání referenda.
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Národní rada je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny všech poslanců.[3]
K přijetí jejího usnesení je nutná nadpoloviční většina přítomných poslanců.[3]
Nadpoloviční většiny všech poslanců je potřeba ke schválení:[3]
- Přehlasování prezidentského veta.
- Souhlasu s mezinárodní smlouvou (dle článku 7 odst. 3 a 4 ústavy).
- Vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády.[2]
- Volby předsedy a místopředsedů Národní rady.[4]
Třípětinová většina všech poslanců je nutná ke schválení:[3]
- Ústavního zákona.
- Souhlasu s mezinárodní smlouvou (dle článku 7 odst. 2).
- Vyvolání referenda o odvolání prezidenta republiky.
- Na zrušení rozhodnutí prezidenta republiky dle článku 102 ods. 1 písm. j).
- Zkrácení volebního období Národní rady.
- Vyhlášení války.
- Souhlas se změnou hranic.
- Volby kandidáta na ústavního soudce.
- Pokud není zvoleb potřebný počet kandidátů ani při opakované volbě, tak se pro další volby užije nižší kvórum nadpolovoční většiny všech poslanců.
Vedení
[editovat | editovat zdroj]| Úřad | Osoba | Poslanecký klub | Období ve funkci | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| nástup | odchod | |||||
| Předseda | úřad neobsazen | |||||
| Místopředseda | 
|
Peter Žiga[a] | HLAS-SD | 25. října 2023 | úřadující | |
| Místopředseda | 
|
Tibor Gašpar | SMER-SD | 27. června 2024 | úřadující | |
| Místopředseda | 
|
Andrej Danko | SNS | 25. října 2023 | úřadující | |
| Místopředseda | .jpg)
|
Michal Šimečka | PS | 25. října 2023 | 17. září 2024[6] | |
Vysvětlivky
Předseda NR
[editovat | editovat zdroj]Předseda Národní rady SR je druhá nejvyšší ústavní funkce po prezidentu SR. Jeho hlavní úlohou je předsedat zasedáním Národní rady.
Seznam předsedů
[editovat | editovat zdroj]- Ivan Gašparovič (1. ledna 1993 – 29. října 1998)
- Jozef Migaš (29. října 1998 – 15. října 2002)
- Pavol Hrušovský (15. října 2002 – 7. ledna 2006)
- Béla Bugár (zastupujíci předseda) (7. ledna 2006 – 5. července 2006)
- Pavol Paška (5. července 2006 – 8. července 2010)
- Richard Sulík (8. července 2010 – 13. října 2011)
- Pavol Hrušovský (13. října 2011 – 4. dubna 2012)
- Pavol Paška (4. dubna 2012 – 25. listopadu 2014)
- Peter Pellegrini (25. listopadu 2014 – 23. března 2016)
- Andrej Danko (23. března 2016 – 20. března 2020)
- Boris Kollár (20. března 2020 – 25. října 2023)
- Peter Pellegrini (25. října 2023 – 6. dubna 2024)
- Peter Žiga (zastupující předseda) (od 7. dubna 2024)
Aktuální složení
[editovat | editovat zdroj]Složení Národní rady po parlamentních volbách v roce 2023:
| Strana | Počet mandátů | Podíl v % |
|---|---|---|
| SMER – sociálna demokracia | 42 | 22.94% |
| Progresívne Slovensko | 32 | 17,96% |
| HLAS – sociálna demokracia | 27 | 14,70% |
| Slovensko, Kresťanská únia, ZA ĽUDÍ (koalice) | 16 | 8,89% |
| Kresťanskodemokratické hnutie | 12 | 6,82% |
| Sloboda a Solidarita | 11 | 6,32% |
| Slovenská národná strana | 10 | 5,62% |
Volby a složení
[editovat | editovat zdroj]Všech 150 poslanců je voleno ve všeobecných přímých tajných volbách na 4 roky poměrným systémem v jediném volebním obvodu, který představuje celý stát. Pro strany je stanovena 5% uzavírací klauzule, 7% pro koalici dvou nebo tří stran a 10% pro koalice čtyř a více stran. Voliči mohou přiděliti preferenční hlasy až 4 kandidátům na zvolené kandidátce.
Poslancem může být zvolen slovenský občan starší 21 let, který má volební právo a má trvalý pobyt na území Slovenska. Na jednání učiněné v souvislosti s funkcí poslance se vztahuje poslanecká imunita.[7] S funkcí poslance jsou neslučitelné funkce: prezidenta republiky, soudce, prokurátora, veřejného ochránce práv, příslušníka ozbrojených sil a příslušníka ozbrojeného sboru.[8] Neslučitelnost během výkonu následujících funkcí je provedena formou tzv. klouzavého mandátu [p. 2]: člen vlády, státní tajemník, ředitel Slovenské informační služby, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí ústředních orgánů státní správy.[8]
Národní rada 1992–1994
[editovat | editovat zdroj]| 29 | 14 | 74 | 18 | 15 |
| SDĽ | MKDH | HZDS | KDH | SNS |
Po volbách vznikla druhá vláda Vladimíra Mečiara tvořená stranami HZDS a SNS. V roce 1994 byla vládě vyslovena nedůvěra. Nahradila ji přechodná vláda Jozefa Moravčíka tvořená stranami DEÚS (odštěpená od HZDS), KDH, SDĽ a NDS (odštěpená od SNS). Národní radou byl přijat ústavní zákon o zkrácení volebního období a termín předčasných voleb byl stanoven na 30. září a 1. října 1994.
Národní rada 1994–1998
[editovat | editovat zdroj]| 13 | 18 | 17 | 15 | 61 | 17 | 9 |
| ZRS | SV | MK | DEÚS | HZDS | KDH | SNS |
Po předčasných volbách vznikla třetí vláda Vladimíra Mečiara tvořená stranami HZDS, SNS, RSS (na kandidátce HZDS) a ZRS.
Národní rada 1998–2002
[editovat | editovat zdroj]| 23 | 13 | 15 | 43 | 42 | 14 |
| SDĽ | SOP | SMK | HZDS | SDK | SNS |
Po volbách vznikla první vláda Mikuláše Dzurindy tvořená stranami SDK, SDĽ, SMK a SOP.
Národní rada 2002–2006
[editovat | editovat zdroj]| 11 | 25 | 15 | 20 | 36 | 15 | 28 |
| KSS | SMER | ANO | SMK | HZDS | KDH | SDKÚ |
Po volbách vznikla druhá vláda Mikuláše Dzurindy tvořená stranami SDKÚ, SMK, KDH a ANO. Po vládní krizi, která vyvrcholila odchodem KDH z vlády byl Národní radou přijat ústavní zákon o zkrácení volebního období a byly vyhlášeny předčasné volby na 17. června 2006, přestože řádné volby se měly konat v září 2006.
Národní rada 2006–2010
[editovat | editovat zdroj]| 50 | 20 | 15 | 14 | 31 | 20 |
| SMER-SD | SMK | ĽS-HZDS | KDH | SDKÚ-DS | SNS |
Po druhých předčasných volbách, které se konaly 17. června 2006, vznikla první vláda Roberta Fica tvořená stranami SMER-SD, SNS a ĽS-HZDS. Jednalo se o první jednodenní volby a také první volby ve kterých mohli (korespondenčně) hlasovat občané žijící v zahraničí.
Národní rada 2010–2012
[editovat | editovat zdroj]| 62 | 22 | 14 | 15 | 28 | 9 |
| SMER-SD | SaS | Most-Híd | KDH | SDKÚ-DS | SNS |
Po volbách vznikla vláda Ivety Radičové tvořená stranami SDKÚ-DS, SaS, KDH a Most-Híd. Kvůli nesouhlasu koaliční strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability (euroval), spojila vláda hlasování v parlamentu s vyslovením důvěry celému kabinetu. Posílení eurozóny podpořeno nakonec nebylo a v den hlasování, 11. října 2011 nebyla vládě důvěra vyslovena. Parlament dva dny poté přijal ústavní zákon o zkrácení volebního období a stanovil termín předčasných voleb na 10. března 2012.[9][10]
Národní rada 2012–2016
[editovat | editovat zdroj]| 83 | 11 | 13 | 16 | 11 | 16 |
| SMER-SD | SaS | Most-Híd | KDH | SDKÚ-DS | OĽaNO |
Po třetích předčasných volbách, které se konaly 10. března 2012 vznikla druhá vláda Roberta Fica tvořená stranou SMER-SD.
Národní rada 2016–2020
[editovat | editovat zdroj]| 49 | 11 | 10 | 19 | 21 | 11 | 15 | 14 |
| SMER-SD | MOST-HÍD | #SIEŤ | OĽaNO | SaS | Sme rodina | SNS | ĽSNS |
Po volbách vznikla třetí vláda Roberta Fica tvořená stranami SMER-SD, SNS, Most-Híd a #SIEŤ, v r. 2018 ji po politické krizi spojené s vraždou novináře Jána Kuciaka nahradila vláda Petera Pellegriniho tvořená stranami SMER-SD, SNS a Most-Híd.
Národní rada 2020–2023
[editovat | editovat zdroj]| 38 | 12 | 53 | 13 | 17 | 17 |
| SMER-SD | ZA ĽUDÍ | OĽaNO | SaS | Sme rodina | ĽSNS |
Po volbách vznikla vláda Igora Matoviče tvořená stranami OĽaNO, Sme rodina, SaS a ZA ĽUDÍ, v r. 2021 ji po rekonstrukci kabinetu nahradila vláda Eduarda Hegera tvořená stranami OĽaNO, Sme rodina, ZA ĽUDÍ, do září 2022 SaS a od března 2023 Demokrati (přechod některých poslanců OĽaNO). V r. 2023 ji nahradila úřednická vláda Ľudovíta Ódora. Poslanci přidali do ústavy možnost zkrácení volebního období Národní rady třípětinou většinou všech poslanců. Následně byly vyhlášeny předčasné volby.
Národní rada 2023–2027
[editovat | editovat zdroj]| 42 | 27 | 32 | 16 | 12 | 11 | 10 |
| SMER-SD | HLAS-SD | PS | Slovensko, KÚ, ZA ĽUDÍ | KDH | SaS | SNS |
Čtvrté předčasné volby se konaly 30. září 2023. Po volbách vznikla čtvrtá vláda Roberta Fica tvořená stranami SMER-SD, HLAS-SD a SNS.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 86. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 88. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 84. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 89. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Novým predsedom parlamentu bude Peter Žiga. Peter Pellegrini skončil na čele Národnej rady SR. Interez.sk [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ČTK; dak. Slovenský parlament odvolal Šimečku: „Porazím vás ve volbách!“ vzkázal Ficovi lídr opozice. Blesk [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 78. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústavní zákon č. 460/1992 Zb., Ústava Slovenské republiky, § 77. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Slovensko je bez vlády. Kabinet zlomilo hlasování o eurovalu
- ↑ Slovenský parlament schválil předčasné volby. Budou 10. března
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- (slovensky) Dušan Leška: Formovanie politického systému na Slovensku po roku 1989, Infopress, Bratislava 2011, ISBN 978-80-89485-04-8, str. 28-40
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní rada Slovenské republiky na Wikimedia Commons - (slovensky) Oficiální stránky Národní rady
