Merano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Merano
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška325 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
regionTridentsko – Horní Adiže
provincieAutonomní provincie Bolzano
Merano
Merano
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha26,33 km²
Počet obyvatel37 386
Hustota zalidnění1 419,9 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaGünther Januth
Oficiální webwww.comune.merano.bz.it
Telefonní předvolba0473
Označení vozidelBZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Merano (něm. Meran) je italské lázeňské město v provincii Bolzano. Nachází se v údolí Adiže na rozhraní Ötztalských Alp, Ortles a Sarntalských Alp. V Meranu žije 37 tisíc obyvatel a je tak druhým největším městem provincie Bolzano.

Historie

Původně na tomto místě býval římský vojenský tábor ležící na důležité křižovatce obchodních a vojenských cest do Reschenského průsmyku a Brennerského průsmyku. Dnešní město bylo založeno v 9. století. Ve 12. století tu byl založen hrad a od 19. století zde fungují lázně na léčbu plicních chorob. Ve 14. - 15. století bylo Merano hlavním městem celého Tyrolska.[1]

Lázně

Lázeňský dům v Meranu

Lázně v Meranu se nacházejí v krásném přírodním parku. K dispozici tu jsou studené minerální, radioaktivní nebo fluóridové prameny prýštící z hory San Vigilio. Léčí se zde respirační, srdeční a gynekologické choroby, záněty a bolesti. Léčebné kúry zahrnují různé koupele, bahno, inhalace, masáže, saunu či solárium.

Město a památky

Středem města protéká řeka Passirio (Passer). Historická část města se nachází na pravém břehu řeky. V historickém centru jsou dochované měšťanské domy ze 14. století. Hlavní ulicí ve městě je promenáda Corso Liberta. V její střední části se nachází Piazza Teatro se secesním divadlem Teatro Civico z roku 1900. Dále na východ pak najdeme secesní lázeňský dům Kurzhaus z roku 1874, dnes se zde pořádají koncerty. Jednou z nejstarších ulic je Via Portici (s řadou restaurací), která stoupá k hlavní dominantě města, gotickému farnímu kostelu San Nicoló ze 14. až 15. st. s 83 m vysokou zvonicí. Napravo od kostela se nachází jediná renesanční stavba v Meranu Mammingův palác. V rámci starého města se zachovaly tři městské brány: Porta Passiria (Passeier Tor) na severu, Porta Venosta (Vinschgauer Tor) v západní části starého města a Porta Bolzano (Bozener Tor) na jihu. V severní části se ještě nachází menší zámek Castello Principesco, který byl od 16. století letním sídlem císaře.

Na levém břehu řeky, naproti starému městu, na Piazza Terme, se nachází lázeňské centrum s termálními koupelemi, koupalištěm, saunou a dalšími lázeňskými zařízeními. Prochází tudy rovněž promenáda. Na východní hranici města leží hrad Castel Trautmannsdorf se zahradami, v interiérech se nachází muzeum. Dva kilometry severně od Merana leží obec Tirolo (Tirol), nad níž se tyčí hrad Tirol, vystavěný v letech 1120–1180 jako rodové sídlo tyrolských panovníků. V roce 1335 na hradě zemřel bývalý český král Jindřich Korutanský, který z Čech uprchl před Lucemburky. [2]

Galerie

Politika

Starostové od roku 1952:[3]

  • Italo Zanandrea: 1952–1953
  • Michele Vinci: 1953–1956
  • Luigi Bertagnolli: 1956–1964
  • Luigi Ercole Volante: 1964–1966
  • Aldo Balzarini: 1966–1973
  • Ottokar Polasek: 1973–1974
  • Franco Dorigoni: 1975–1980
  • Franz Alber: 1980–1983
  • Giancarlo Micheli: 1983–1985
  • Franz Alber: 1985–1988
  • Giuseppe Rossi: 1988–1990
  • Armin Ganner: 1990–1994
  • Claudia Chistè: 1994–1995
  • Franz Alber: 1995–2005
  • Günther Januth: 2005–2015
  • Paul Rösch: 2015–

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Merano, s. 63. 
  2. ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
  3. [1] v Die Bürgermeister der Gemeinden Südtirols seit 1952. [s.l.]: Südtiroler Gemeindenverband S. 139–159. 

Externí odkazy