Ludvík Španělský
| Ludvík Španělský | |
|---|---|
| hrabě z Chinchónu | |
_by_Anton_Raphael_Mengs.jpg) Infant Ludvík, Anton Raphael Mengs, 1769 | |
| Doba vlády | 1761 – 1785 |
| Úplné jméno | Ludvík Antonín Jakub |
| Narození | 25. července 1727 Sevilla, Španělsko |
| Úmrtí | 7. srpna 1785 Arenas de San Pedro, provincie Ávila |
| Předchůdce | Filip Španělský |
| Nástupce | kardinál Luis María |
| Manželka | María Teresa de Vallabriga |
| Potomci | Luis María de Borbón y Vallabriga María Teresa de Borbón, 15. hraběnka z Chinchónu María Luisa de Borbón y Vallabriga |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Filip V. Španělský |
| Matka | Alžběta Parmská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Španělský (Ludvík Antonín Jakub; 25. července 1727, Sevilla – 7. srpna 1785, Ávila) byl infant španělský, kardinál jáhen titulárního kostela Santa Maria della Scala v Římě, arcibiskup toledský a primas španělský, 13. hrabě z Chinchónu, Grand španělský první třídy, známý jako kardinál infant. Narodil se jako syn španělského krále Filipa V. a jeho druhé manželky Alžběty Parmské.
Je uveden v Guinnessově knize rekordů jako nejmladší kardinál vůbec.
Život[editovat | editovat zdroj]
Luis Antonio Jaime de Borbón y Farnesio se narodil jako nejmladší syn španělského krále Filipa V. a jeho manželky Alžběty Parmské. Když mu bylo osm let, byl v roce 1735 jmenován 699. rytířem řádu zlatého rouna a 9. září téhož roku se stal arcibiskupem z Toleda a španělským primasem, 19. prosince také kardinálem-knězem titulárního kostela Santa Maria della Scala (pro hac vice) v Římě. 18. prosince 1754 pro nedostatek zaměstnání opustil kněžský život, vzdal se všech kněžských titulů a důstojenství a přijal titul 13. hraběte z Chinchónu, který mu propůjčil starší bratr Filip.
Když jeho starší nevlastní bratr Ferdinand VI. Španělský zemřel v roce 1759 bezdětný, nárokoval si Ludvík trůn, a to na základě toho, že jako jediný žijící syn Filipa V. stále sídlil ve Španělsku (jeho starší bratr Karel byl neapolsko-sicilským králem a bratr Filip parmským vévodou, oba tedy žili v Itálii). Jakkoli byl jeho nárok platný, Ludvík ztratil následnictví ve prospěch svého nejstaršího bratra Karla, který tak předal neapolsko-sicilské království svému třetímu synovi Ferdinandovi.
Infant Ludvík byl patronem umění a kultury, obdivovatelem hudebníka Luigiho Boccheriniho, architekta Ventury Rodrígueze a malířů Francisca Goyi, Luise Pareta y Alcázar a Charlese Josepha Fliparta.
.jpg)
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
Král Karel III., který se Ludvíka obával, jej vyhnal od madridského dvora. V roce 1776 Ludvík v Olías del Rey uzavřel morganatické manželství s o třicet let mladší aragonskou šlechtičnou Maríou Teresou de Vallabriga. To se králi Karlovi zamlouvalo, protože nyní nemohl Ludvík mít potomky s nárokem na trůn.
Potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Protože se Ludvíkovy děti narodily z morganatického manželství, nemohly získat královské tituly, a tak potomci krále Karla byli legitimními španělskými dědici (a to i když se Karlovy děti narodily v Neapoli). Ludvík měl s manželkou čtyři dětiː
- Luis María de Borbón y Vallabriga (22. května 1777 – 19. března 1823), 14. hrabě z Chinchónu, toledský a sevillský arcibiskup
- mrtvě narozené dítě
- María Teresa de Borbón, 15. hraběnka z Chinchónu (6. března 1779 – 23. listopadu 1828), ⚭ 1797 Manuel Godoy (12. května 1767 – 4. října 1851), ministerský předseda Španělska v letech 1792–1797 a 1801–1808, manželé se rozvedli v roce 1808
- María Luisa de Borbón y Vallabriga (21. března 1780 – 1. prosince 1846), ⚭ 1817 Joaquín José de Melgarejo (23. ledna 1780 – 9. dubna 1835), 1. vévoda ze San Fernanda de Quiroga
Král Karel ke svému mladšímu bratrovi cítil velké uznání a oddanost a dokonce i během exilu s Ludvíkem zacházel španělský dvůr docela dobře. Stejně tak miloval svého staršího bratra i Ludvík, a proto později uznal Karla za krále a přijal také vyhnanství. Navzdory tomu zůstal Ludvík zahořklý a smutný z toho, že ztratil možnost být králem. Ludvík zemřel zostuzený ve vyhnanství 7. srpna 1785 ve věku 58 let.
-
Znak infanta Ludvíka Španělského jako kardinála a arcibiskupa z Toleda -
Znak infanta Ludvíka poté, co se vzdal kněžského života -
Dona María Teresa - nejstarší dcera -
Rodina infanta Dona Ludvíka malována Goyou, 1784
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infante Luis of Spain na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Španělský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Filip Španělský |
.svg){kind=small}
|
Hrabě z Chinchónu Ludvík Španělský 1761–1785 |
|
Nástupce: Luis María de Borbón y Vallabriga |
