Zorka Černohorská
| Zorka Černohorská | ||
|---|---|---|
| princezna černohorská korunní princezna srbská |
||
 |
||
| Princezna Zorka na své svatební fotografii z roku 1883 | ||
| Doba vlády | nevládla | |
| Doba sňatku | 1883 - 1890 | |
| Úplné jméno | Ljubica Milena Petrović-Njegoš Černohorská | |
| Tituly | Její královská výsost princezna Její královská výsost korunní princezna |
|
| Křest | 29. prosinec 1864 | |
| Narození | 23. prosinec 1864 | |
| Cetinje, Černá Hora | ||
| Úmrtí | 16. březen 1890 | |
| Cetinje, Černá Hora | ||
| Pochována | Chrám sv. Jiří, Topola, Srbsko | |
| Předchůdce | Draga Mašínová | |
| Následník | Marie Rumunská | |
| Panovník | Petr I. Karađorđević | |
| Potomci | Helena, kněžna ruská; Milena, princezna srbská; Jiří, korunní princ srbský; Alexandr I., král jugoslávský; Andrej, princ srbský |
|
| Dynastie | Petrović-Njegoš; Karađorđevićové (sňatkem) |
|
| Otec | Nikola I. Petrović-Njegoš | |
| Matka | Milena Vukotićová Černohorská | |
Ljubica Petrović-Njegoš, známá spíše pod jménem Zorka, (23. prosinec 1864, Cetinje - 16. březen 1890, Cetinje) byla černohorská princezna a nejstarší potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. a jeho ženy, královny Mileny Vukotićové.
Byla členkou černohorské královské rodiny a dynastie Petrovićů-Njegošů. Sňatkem s Petrem Alexandrem Karađorđevićem, budoucím srbským králem Petrem I., se stala také členkou dynastie Karasorđevićů a srbskou korunní princeznou.
Život [editovat]
Zorka se narodila 23. prosince 1864 v královském paláci Nikoly I. v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory. O šest dní později byla v Dajbabském klášteře pokřtěna na Ljubicu Milenu, jejím kmotrem byl Michal III., srbský kníže.
Před svatbou byla vzdělávána na dvoře ruského cara Alexandra II., kde si ji oblíbila především carevna Marie Alexandrovna.
Manželství a děti [editovat]
1. srpna 1883 si Zorka vzala srbského korunního prince Petra Karađorđeviće. Bohatý a velký svatební obřad proběhl v kostele řecké pravoslavné církve nedaleko Cetinje.
Zorka s Petrem měli celkem pět dětí:
- Helena (4. listopadu 1884 - 16. října 1962) ∞ kníže Jan Konstantinovič Ruský (2 děti)
- Milena (28. dubna 1886 - 21. prosince 1887)
- Jiří (8. září 1887 - 17. říjen 1972), následník trůnu, nikdy však nevládl ∞ Radmila Radonjićová (bezdětný)
- Alexandr (16. prosince 1888 - 19. října 1934) pozdější král Srbů, Chorvatů a Slovinců a král jugoslávský ∞ princezna Marie Rumunská (3 děti)
- Andrej (*/† 16. březen 1890)
Smrt [editovat]
Princezna Zorka zemřela ve věku pouhých 25 let dne 16. března 1890 v Cetinje po porodu syna Andreje, jenž se narodil již mrtvý. Ze zoufalosti nechal její manžel Petr povolat doktory z Vídně, avšak Zorce již nebylo pomoci. Zemřela se slovy: "To ty budeš králem, Petře", jež patřily jejímu muži, který se králem opravdu později stal.
Byla pochována v chrámu sv. Jiří v Topole v Srbsku.
Svou smrtí byla ušetřena nepříjemných událostí, které později nastaly. Její nejstarší syn Jiří, dědic trůnu, byl donucen vzdát se svých práv korunního prince v důsledku záchvatu, v němž zabil svého sluhu, a později byl uvězněn.
Její nejmladší syn Alexandr se stal králem Srbů, Chorvatů a Slovinců a pozdějším jugoslávským králem jako Alexandr I., ovšem 9. října 1934 na něj byl v Marseille spáchán atentát, který skončil smrtí. Její otec Nikola I. byl sesazen z černohorského trůnu a musel i s královskou rodinou nucen odejít do exilu, zatímco byla Černá Hora spojena se Srbskem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Zorka of Montenegro na anglické Wikipedii.
