Diecéze litomyšlská
| Diecéze litomyšlská Lutomislensis | |
|---|---|
| titulární diecéze | |
 Zlatý heroldský kříž v černém poli | |
| Základní informace | |
| Sídlo |  Česko |
| Zřízena | 30. dubna 1344 |
| Zrušena | 15. století |
| Obnovena | 1973 |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′14″ s. š., 16°18′40″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diecéze litomyšlská byla založena bulou Ex supernae providentia maiestatis papeže Klementa VI. 30. dubna 1344 spolu s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Biskupství v Litomyšli zaniklo za husitských válek a roku 1973 bylo obnoveno jako biskupství titulární.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Biskupství v Litomyšli vzniklo z toho důvodu, že obecnou podmínkou pro založení arcibiskupství bylo, aby mělo alespoň dva sufragány, a jelikož se nepodařilo dojednat přechod vratislavského biskupství z hnězdenské církevní provincie do nově vznikající provincie české, bylo nutné zřídit novou diecézi. Materiální zabezpečení nového biskupství bylo zajištěno tak, že byl zrušen dosavadní premonstrátský klášter v Litomyšli, založený roku 1145 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, a jeho majetek i budovy byly využity pro potřeby biskupství, včetně dosavadního klášterního kostela Panny Marie, který se stal katedrálou. Právě možnost využití tohoto komplexu byla důvodem, proč bylo nové biskupství zřízeno právě v Litomyšli. Dosavadní premonstráti byli odškodněni tím, že se stali zakládajícími členy kapituly nového biskupství.
Druhým důvodem bylo, že nové biskupství na pomezí Čech a Moravy mohlo převzít část z obou stávajících českých diecézí, větší část ovšem z rozsáhlejší diecéze pražské. Celkově jej tvořily:
- z pražské diecéze 4 děkanáty se 117 farnostmi:
- děkanát Chrudim s 45 farnostmi,
- děkanát Lanškroun s 16 farnostmi,
- děkanát Polička se 17 farnostmi,
- děkanát Vysoké Mýto s 39 farnostmi
- a z olomoucké diecéze:
celkově tedy 6 děkanátů se 147 farnostmi. Nové biskupství tak zdaleka nedosahovalo rozsahu mateřských diecézí pražské či olomoucké. Přestože jeho většina se nacházela na území Čech, po celou dobu existence udržovalo užší vztah s Moravou, respektive s olomouckým biskupstvím. Prvotní organizaci nové diecéze, například vymezení vztahu mezi biskupem a kapitulou, vedl z pověření Karla IV. vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé.
Biskupství fakticky zaniklo za husitských válek (roku 1425), kapitula s biskupem přesídlila do Svitav. Následující představitelé byli biskupy (do roku 1481) nebo administrátory (do roku 1554) jen formálně. Právně existovalo až do poloviny 16. století, asi do roku 1554. Roku 1664 na jeho tradici navázalo biskupství královéhradecké.
Jako titulární biskupství bylo litomyšlské biskupství obnoveno v roce 1973 bulou papeže Pavla VI., samotná litomyšlská diecéze obnovena nebyla a titul biskup litomyšlský se uděluje titulárním biskupům. Od 18. prosince 1982 až do své smrti 14. června 2010 byl titulárním biskupem litomyšlským Jaroslav Škarvada. 21. května 2016 byl titulárním biskupem litomyšlským jmenován brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul, který byl 26. 5. 2022 jmenován diecézním biskupem v Brně.
Otázka obnovení biskupství v Litomyšli byla nastolena po roce 1990 skupinou nadšenců a řešena s královéhradeckým biskupstvím jako s tím biskupstvím, které by se muselo vzdát největšího počtu farností. Tehdejší sídelní biskup doporučil tuto otázku zatím nenastolovat. Mezitím povstala biskupství zcela nová, Plzeňské a Ostravsko-opavské.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Biskupství Litomyšl [online]. Římskokatolická farnost – děkanství Lanškroun [cit. 2015-06-18]. Autor neuveden. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POKORNÝ, Pavel R. Biskupové Čech, Moravy a Slezska po roce 1918 a jejich znaky. Ostrava: Genealogická agentura, 1992. ISBN 80-900647-0-1. S. 51.
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Bistum Leitomischl. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 360–362.
- VEČEŘE, Vojtěch. Litomyšl Alberta ze Šternberka. Litomyšl, 2014. Bakalářská práce. Karlova Univerzita, Filozofická fakulta. .
- VEČEŘE, Vojtěch. Působení premonstrátů v Litomyšli v době biskupství (1344–1421). Pomezí Čech, Moravy a Slezska. 2014, roč. 2014, čís. 15, s. 9–22.
- VEČEŘE, Vojtěch. Litomyšlské biskupství po roce 1421. Studia Mediaevalia Bohemica. Roč. 10/2018, čís. 1, s. 7–50. ISSN 1804-0977.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Biskupství litomyšlské na Wikimedia Commons - Biskupství Litomyšl Archivováno 11. 1. 2012 na Wayback Machine. na webu farnost.katolik.cz
- (anglicky) Titular Episcopal See of Litomyšl, Czechia na GCatholic
- (anglicky) Diocese of Litomyšl & Litomyšl (Titular See) na Catholic-hierarchy
