Leon Battista Alberti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
L. B. Alberti (Florencie, Uffizi)

Leon Battista Alberti (18. února 1404 Janov20. dubna 1472 Řím) byl italský humanista, architekt, teoretik umění, spisovatel a matematik, ale také všestranný sportovec,[1] jedna z velkých postav italské renesance. Napsal také první důkladný popis města Říma, první italskou gramatiku a zabýval se šifrováním textů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Florencie, S. Maria Novella ( Fasáda, 1457)

Narodil se jako nemanželský syn v rodině bohatého kupce, vyhnaného z Florencie. Studoval humanistickou školu v Padově, církevní právo v Bologni a matematiku a fyziku opět v Padově. Roku 1428 získal doktorát církevního práva a protože papež zrušil vyhnanství Albertiů, mohl se vrátit do Florencie. Tam se seznámil s řadou umělců (Filippo Brunelleschi, Donatello, Lucca della Robbia, Masaccio). Kolem roku 1432 mu papež udělil legitimní původ a zároveň úřad, který Alberti zastával až do roku 1464. Úřední činnost mu nechávala dost času na jeho záliby, studia a cesty. Roku 1434 doprovázel papeže Evžena IV. do vyhnanství ve Florencii a roku 1438 byl členem papežské delegace na koncilu ve Ferraře. Roku 1447 se jeho kolega ze studií stal papežem jako Mikuláš V. a Alberti začal pracovat na velkých přestavbách města Říma včetně basiliky svatého Petra. V této souvislosti vydal také „Popis města Říma“. Roku 1453 se začala přestavba kostela sv. Františka v Rimini podle jeho plánů, stejně jako v letech 1457-8 průčelí kostela Santa Maria Novella a palác Rucellai ve Florencii, které se na dlouho staly vzorem pro další architekty. Roku 1459 pobýval s papežem Piem II. v Mantově, kde navrhl kostely San Sebastiano a Sant´Andrea. V posledních letech života se věnoval psaní a napsal také knihu o šifrování.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Florencie, Palazzo Rucellai (1458)

Ve svých spisech o umění se Alberti snažil poskytnout umělcům geometrické a vědecké základy pro jejich tvorbu a vytvořil také nový jazyk umělecké teorie. U těles i u lidských těl zdůrazňoval význam povrchu, plochy, jež tělo uzavírá a skrývá jeho vnitřek. Účelem uměleckého díla je podle něho dojem, který vyvolá v divákovi.

Mantova, S. Sebastiano (1459)
  • „O soše“ (De statua, před 1435) popisuje kromě jiného různé geometrické pomůcky, které sochaři pomáhají zachytit správné poměry zobrazované postavy.
  • „O malířství“ (De pictura, 1435-6) se nevěnuje malířským technikám, ale povrchu zobrazovaného těla či tělesa a také povaze lidského vidění. Popisuje techniku zvětšování pomocí mřížky a základy perspektivy, kterou ovšem přesně popsal až Piero della Francesca roku 1470.
  • „O stavitelství“ (De re aedificatoria, 1452) je první renesanční pojednání o architektuře, vedené vzorem římského spisovatele Vitruvia a jeho „Deseti knih o architektuře“. Alberti považuje architekturu za výraz společenského a politického uspořádání nějakého společenství a architektura pro samovládce je jiná než pro demokracii. Krásu Alberti definuje jako soulad všech částí, který je dokonalý tehdy, když se k dílu nedá nic přidat ani odebrat, aniž by to jeho působení poškodilo.

Dále Alberti napsal dvě komedie, vydal knihu básní, knihy o lásce, o rodině a domácím hospodářství, o chovu koní a psů a řadu dalších spisů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leon Battista Alberti
  • L. B. Alberti, Deset knih o stavitelství. Praha: SNKLHU 1956
  • L. B. Alberti, O malbě. O soše. Praha: V. Žikeš 1947
  • Ottův slovník naučný, heslo Alberti, Luigi Battista. Sv. 1, str. 716

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OSN, heslo Alberti, L. B.
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.