Kumanovo
| Kumanovo Куманово | |
|---|---|
.JPG) Hlavní náměstí v Kumanovu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°8′ s. š., 21°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 344 m n. m. |
| Stát |  Makedonie |
  Kumanovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 35 km² |
| Počet obyvatel | 70 842 |
| Hustota zalidnění | 2 024,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Makedonci (60,4%), Albánci (25,9%), Srbové (8,6%), Romové (4%) |
| Správa | |
| Starosta | Zoran Damjanovski |
| Vznik | 1094 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+389) 031 |
| PSČ | 1300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kumanovo (makedonsky Куманово, albánsky Kumanova) je město v severní Makedonii, blízko hranic se Srbskem a nedaleko hlavního města Skopje, se kterým je spojeno jak dálnicí, tak železnicí. Je správním střediskem stejnojmenné opštiny. Žije zde kolem 80 000 obyvatel (1996). Kumanovo je po Skopji a Bitole třetí největší město v zemi. Celá opština má přes 105 000 obyvatel a je nejlidnatější v zemi. Kromě Makedonců tvoří více než čtvrtinu populace Albánci, dále zde žijí Srbové a Romové.
Historie
Město bylo poprvé připomínáno v 17. století. Turecký cestopisec Evlija Čelebi jej popsal v letech 1660–1661 jako osadu s šesti sty domy a početnými potoky. Po Karpošském povstání v roce 1689 si město prošlo obdobím stagnace. Na konci století osmnáctého bylo typickým provinčním městem evropského Turecka. Z roku 1751 pochází nejstarší dochovaná mešita (Eski džamija) a z roku 1851 nejstarší dochovaný kostel (svatého Mikuláše.
V roce 1861 zde rakouský diplomat Johann Georg von Hahn spočítal celkem 650 domácností, z nichž 300 bylo muslimských a 350 pravoslavných. Celkový počet obyvatel odhadl na 3500. Hlavní význam města spočíval především v silnici Skopje-Kumanovo-Vranje, kterou od roku 1886 doplnila i železniční trať.
Během první balkánské války v roce 1912 obsadilo v říjnu 1912 srbské vojsko generála Radomira Putnika. Nedlouho předtím porazilo tureckou armádu. Tím bylo ukončeno několik set let nadvlády Osmanské říše nad oblastí severu dnešní Republiky Makedonie. Následně byla oblast integrována do srbského království, později se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávie. Během první světové války bylo nakrátko okupováno Bulharskem.
Po roce 1929 bylo město součástí Vardarské bánoviny. Dne 11. října 1941 zde vypuklo povstání proti bulharské okupaci.
Dne 5. listopadu 1962 Kumanovo zažilo vážnou železniční nehodu, když zde vykolejil vlak. 23 lidí zemřelo a 17 bylo zraněno.
Dne 9. května 2015 se ve městě uskutečnil ozbrojený zátah proti albánským ozbrojencům. Akce, která trvala několik hodin si vyžádala několik desítek mrtvých i zraněných a média o ní informovala v celé Evropě. Trvala 28 hodin.
Ekonomika
Kumanovo je důležitým makedonským průmyslovým centrem kvůli svému kovovému a textilnímu průmyslu. Město je velmi dobře napojeno na hlavní dopravní tahy. Dálnice M1, která vede z Velesu, je vedena západně od města a pokračuje dále na sever do Srbska. Druhá dálnice (A2) poté prochází severně od města a zajišťuje spojení Makedonie s Bulharskem.
Nejbližší letiště se nachází ve Skopje, zhruba 30 km. jižně.
Významní rodáci
- Ace Rusevski (nar. 1956), boxer
- Redžep Redžepovski (nar. 1962), boxer
- Saša Ćirić (nar. 1968), fotbalista
- Orhan Mustafi (* 1990), makedonsko-švýcarský fotbalový hráč
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kumanovo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
