Kozlík celolistý
 Kozlík celolistý | |
|---|---|
 Kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | štětkotvaré (Dipsacales) |
| Čeleď | zimolezovité (Caprifoliaceae) |
| Rod | kozlík (Valeriana) |
| Binomické jméno | |
| Valeriana simplicifolia (Rchb.) Kabath, 1864 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) je nevysoká, vlhkomilná, drobnými bílými květy kvetoucí bylina. Je v české přírodě původní druh s malým areálem, vyskytuje se pouze na nevelikém území na Moravě. S ohledem na fytogeografickou izolovanost a roztroušený výskyt je posuzován v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky jako ohrožený druh (C3).[1][2][3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste ve střední a východní Evropě s těžištěm výskytu ve Východních a Západních Karpatech. Je původní druh v Rakousku, na východě České republiky, v karpatské oblasti Slovenska, v Polsku a přerušovaně zasahuje i do Pobaltských států a evropských částí Ruska.
V ČR jej lze nalézt pouze na severovýchodě Moravy, kde vyrůstá v Beskydech, Javornících, Hostýnských vrších a v Bílých Karpatech ve výšce 500 až 1000 m n. m. Jen zcela výjimečně bývával spatřen v okolí Ostravy, Opavy nebo v Rychlebských horách.[1][2][4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Rostlina dává přednost vlhčím biotopům, vlhkým až mokrým loukám, zatravněným slatinám, rašeliništím nebo světlým místům ve vlhkých údolních lesích, nejčastěji v olšinách. Požaduje půdy vlhké až zamokřené, dostatečně zásobené minerály a neutrální až mírně alkalické. Vykvétá v květnu a červnu. Ploidie je 2n = 16.[1][5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá, dvoudomá, jen řídce mnohomanželná, rostlina se světle zelenou, přímou lodyhou vysokou 20 až 50 cm, které je hranatá, nevýrazně křídlatá a pod uzlinami řídce chlupatá. Vyrůstá z plazivého, rozvětveného oddenku asi 3 mm hrubého s mnoha tenkými kořínky, z kterého raší i sterilní růžice. Listy přízemních růžic jsou dlouze řapíkaté, vejčité, celokrajné a asi 3 cm dlouhé. Lodyha bývá porostlá až čtyřmi páry listů, které jsou přisedlé nebo mají krátký křídlatý řapík a na žilkách spodní strany jsou pýřité. Jejich čepele jsou podlouhle vejčité až kopinaté, 4 až 7 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké, na vrcholu tupé a po obvodě celokrajné, horní bývají nepravidelně hrubě zubaté až peřenoklané.
jednopohlavné květy s čárkovitými listeny vyrůstají v hustých, vrcholových, tříramenných vidlanech, samčí květenství bývají řidší. Větší samčí květ má pět narůžovělých korunních lístků asi 3 mm dlouhých a tři z koruny čnící tyčinky s purpurově červenými prašníky. Samičí květ má pět bílých korunních lístků asi 1 mm velkých a ze tří plodolistů složený spodní jednovaječný semeník nesoucí třílaločnou bliznu.
Protandrické květy opyluje hmyz s delším sosákem, nacházející nektar u spodu koruny. Rostliny se samčími květy vykvétají o několik dnů dříve než rostliny samičí. Za květu jsou kališní lístky svinuté, téměř nezřetelné, po odkvětu se z nich u samičích květů vyvine pérovitý chmýr. Plod je úzce vejcovitá, jednosemenná nažka 2,5 mm dlouhá s paprskovitě rozloženým chmýrem.[2][5][6][7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Kozlík celolistý má pravděpodobně obdobné léčivé vlastnosti jako kozlík lékařský, pro jeho omezený výskyt dosud nebyl dostatečně zkoumán. Navíc v Česku je považován za ohrožený druh (C3).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Kozlík celolistý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.06.2017 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Kozlík celolistý, s. 210–211.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.06.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Valeriana simplicifolia [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Kozlík celolistý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.05.2009 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 5. Praha: Academia, 1997. 560 s. ISBN 80-200-0590-0. Kapitola Kozlík celolistý, s. 518.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Valeriána celistvolistá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1985 [cit. 2017-06-26]. S. 126–127. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozlík celolistý na Wikimedia Commons 
Taxon Valeriana simplicifolia ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření kozlíku celolistého v ČR
