Kotvice plovoucí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kotvice plovoucí

Kotvice plovoucí (Trapa natans)
Kotvice plovoucí (Trapa natans)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae)
Rod: kotvice (Trapa)
Binomické jméno
Trapa natans
L.
Synonyma
  • Trapa quadrispinosa
  • Trapa laevis
  • kotvice vzplývavá [1]
Nákres kotvice plovoucí

Kotvice plovoucí (Trapa natans) je vodní bylina s po hladině splývavými listy, jediný druh rodu kotvice který roste v České republice.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se vyskytuje téměř v celé Evropě mimo severních oblasti a dále na jižní Sibiři a v Jižní a Jihovýchodní Asii. Zavlečena byla do Severní Ameriky, východní Austrálie a Východní Afriky. Roste ve stojatých nebo jen mírně tekoucích a na živiny bohatých vodách, vyrůstá nejčastěji v nížinatých oblastech ve slepých ramenech řek, v jezerech a rybnících s hloubkou vody obvykle do 4 m. Dobře snáší kolísaní hladiny, je značně světlomilná.

V České republice vyrůstá jen velice vzácně na ojedinělých lokalitách (je to kriticky ohrožený druh) v jižních a východních Čechách, na jižní a střední Moravě a na hranicích Moravy a Slezskapoříčí řeky Odry.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lodyhy[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá, částečně ponořená a částečně plovoucí rostlina s dlouhou, nerozvětvenou tenkou lodyhou dosahující délky 0,5 až 2 m (někdy i více). Mnohočlánková lodyha, tkvící v bahně ukotvená náhodnými kořeny vyrostlými z dolní části lodyhy, částečně splývá po hladině a jen vrcholem vyčnívá nad vodou. V tenké ponořené části z uzlin od sebe vzdálených 4 až 12 cm vyrůstají ve dvojicích nebo shlucích až 8 cm dlouhé rozvětvené vláskovité kořínky obsahující chlorofyl, jsou proto někdy mylně považovány za listy.

Listy[editovat | editovat zdroj]

Kotvice plovoucí má dva druhy listů. Prvé dočasné, asi 6 cm velké, vyrůstají na lodyze pokud tato roste ze semene na dně a nedosáhla ještě hladiny. Až lodyha je delší než sloupec vody a začne vytvářet listy nad hladinou, spodní listy opadnou a jsou nahrazeny kořínky.

Na konci lodyhy vynořené nad hladinou počnou vyrůstat plovoucí řapíkaté listy, s internodiemi jen 6 až 12 mm, které vytvoří 15 až 35listovou růžici. Měchýřkovitě nafouklé chlupaté řapíky o délkách 3 až 10 cm (u vnějších listů růžice jsou delší) udržují listy a později i květy a plody nad hladinou. Kožovité čepele těchto listů kosníkovitého tvaru veliké 2,1 až 4 × 1,9 až 4,1 cm (0,8 až 1,1krát delší než širší) mají okraje distálně pilovité, horní listovou plochu lesklou, lysou a spodní světlejší porostlou jemnými chloupky.

Květy[editovat | editovat zdroj]

úžlabí nejhořejších listů plovoucí růžice v červnu až srpnu vyrůstají oboupohlavné bílé květy velké asi 1 cm. Vykvétají na stopkách dlouhých 11 až 15 mm které se při dozrávání plodů prodlužují a sklápějí se dolů. Vytrvalý, tuhý, obvykle lysý kalich má 4 ostře kopinaté až trojúhelníkovité cípy dlouhé 3,3 až 4 mm které vyrůstají na okraji číšky a jsou srostlé se spodní půli semeníku. Bílá koruna je tvořena 4 obvejčitými lístky o rozměrech 5,5 až 6,5 × 3 až 4 mm a je mírně delší než kalich, rozvíjí se před východem slunce a zůstává otevřená jen po několik hodin. V květu jsou, střídavě s korunními plátky, 4 nadplodní tyčinky dlouhé 3 až 3,2 mm s prašníky velkými 1,3 mm. Polospodní semeník, obklopen 8laločným oplodním terčem, je složený ze dvou plodolistů a nese na vrcholu jednoduchou čnělku dlouhou 2,2 až 2,3 mm s hlavičkovou bliznou a obsahuje v každém pouzdře jedno vajíčko.

Rostlina vykvétá jen v případě, že teplota vody neklesá pod 20 °C. Květ je otevřen a připraven k opylení jen po několik hodin. Po opylení se stopka ohýbá dolů a plod dozrává ve vodě.

Plody[editovat | editovat zdroj]

Plodem je jednosemenný oříšek (z morfologického hlediska peckovice) variabilního tvaru, obvykle v obrysu vejčitý až zaobleně trojúhelníkovitý, dlouhý asi 3 a široký 2,5 cm. Při dozrávání je plod ještě na povrchu pokryt a chráněn měkkou bylinnou číškou která po dozrání odpadne. Zralý plod se pak uvolní a spadne obalen zdřevnatělým vytrvalým kalichem na dno. Je leskle červenohnědý a má 4 křídlové výběžky dlouhé okolo 1 cm, horní a spodní páry jsou protistojné, jsou to zdřevnatělé cípy kalichu; na vrcholu plodu je zobánek. Na koncích výběžků jsou obrácené, tuhé ostnité chlupy a na vrcholu je otvor s věnečkem štětin, na bázi výrazně kosočtverečný pupek s valem. Lysé oplodí má lesklá žebra.

Hnědé semeno dlouhé 15 mm a široké 6 mm je v obrysu srdčité s mírně vydutými boky. Na jedné straně je vyduté a hrubě svraštělé, na druhé vypouklé a hladké.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kotvice plovoucí se množí v průběhu léta vegetativně (odlomením lodyhy), jinak generativně. Koncem léta rostliny v chladné vodě postupně hynou a zralé plody opadávají do bahna kde jim ostré výběžky pomáhají uchytit se. S nástupem jara a oteplením vody semena obvykle vyklíčí, zapustí do půdy kořínek a k hladině vyrůstá lodyha olistěná dočasnými listy.

Klíčivost si udržují až 12 let, většinou však vyklíčí v prvých dvou létech, skladování v suchu nesnášejí. Jediné semeno může dát vzniknout 10 až 15 růžicím a v každé růžici může uzrát 15 až 20 semen. Do větší vzdálenosti se rostlina šíří jen za pomoci vodních proudů odnášejících lodyhy nebo plody, ty ostatně mohou na jiná místa přenášet ptáci nebo jiní živočichové, včetně lidí.[1][2][3][4][5][6][7]

Rozdílný náhled[editovat | editovat zdroj]

Jak se může v rozdílných podmínkách chovat a jak může být jeden a tentýž druh rostliny hodnocen svědčí následující:

Ohrožený druh[editovat | editovat zdroj]

Kotvice plovoucí je v České republice i v okolních státech (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Rusko) výrazně na ústupu a je proto chráněna. Na podporu její ochrany byla vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. a "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000" zařazena mezi kriticky ohrožené druhy (IUCN: critically endangered = CR) naší flóry.[1][8][9]

Invazivní druh[editovat | editovat zdroj]

V některých místech kde není původní, např. na severovýchodě Spojených států nebo jihovýchodě Austrálie, se z této rostliny stal nevítaný invazivní druh. Kotvice plovoucí je zařazena na celosvětovém seznamu 100 nejnebezpečnějších invazních rostlin. V některých oblastech Severní Ameriky dosahuje zaplevelení touto rostlinou až množství 50 růžic na 1 m², což zcela znemožňuje koupání, rybaření a užívání malých lodí. Ve státě Nový Jižní Wales v Austrálii mají zavedenou telefonní linku kde je možno oznámit nalezení kotvice plovoucí a je zavedena povinnost místních orgánů ji do tří dnů zlikvidovat.[7][10]

Užitečný druh[editovat | editovat zdroj]

Běžně se kotvice plovoucí po tisíciletí vědomě pěstuje ve východní a jihovýchodní Asii jako doplňková plodina v době zaplavených rýžových polí. Před uzráním se plody obsahující hodně škrobu a tuku sbírají, melou na mouku a dále kuchyňsky zpracovávají. V minulých staletích se plody konzumovaly i v Evropě, odkud ale kotvice plovoucí postupně téměř vymizela.

Rostliny rostoucí ve volné přírodě také poskytují úkryt pro larvy komárů a rybí plůdek, který se podějí larvami živí. Uměle se vysazují do zahradních jezírek a výjimečně i do sladkovodních akvárií.[1][11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Kotvice plovoucí [online]. BOTANY.cz, rev. 03.07.2007, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Kotvice vzplývavá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-10-31]. S. 41. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Flora of China: Trapa natans [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AtlasRostlin.cz: Kotvice plovoucí [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. Info Flora: Trapa natans [online]. Info Flora Genève, Chambesy-Genève, CH, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (německy) 
  6. Flora Nordica: Trapa natans [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV, rev. 09.08.2010, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Weed Alert: Trapa [online]. NSW Department of Primary Idustrie, NSW, Sydney, AU, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 
  9. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  10. PAGAD, Shyama. Global Invasive Species Database: Trapa natans [online]. IUCN, Gland, CH, rev. 28.09.2005, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Kotvice plovoucí [online]. BioLib, o. s., rev. 05.10.2003, [cit. 2012-10-31]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkauzy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Trapa natans ve Wikimedia Commons