Kostel svatého Petra a Pavla (Volfartice)
| Kostel svatého Petra a Pavla ve Volfarticích | |
|---|---|
 Kostel v Volfarticích zdáli | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Volfartice |
| Souřadnice | 50°43′49,91″ s. š., 14°27′10,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Volfartice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | rokoko |
| Výstavba | 1783-1788 |
| Další informace | |
| Kód památky | 17439/5-3388 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla ve vsi Volfartice u České Lípy je rokoková stavba z 2. poloviny 18. století. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Volfartice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie kostela a farnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
První zmínka o existenci nějakého kostela pochází z roku 1352, další v roce 1365 uvádí existenci oltáře Panny Marie. Ze 14. století je existence kostela potvrzena záznamem o seznamu odváděných desátků. Kdy byl první, gotický kostel postaven, jisté není. Asi na jeho základech byl vybudován v 18. století kostel nový, stávající.
V 17. století se majitelem Volfartic stal řád Maltézských rytířů, kteří se ujali i místní duchovní správy a byli iniciátory přestavby kostela do dnešní podoby. V roce 1756 byla obnovena samostatná farnost, dříve byla ves s kostelem, budovou fary i hřbitovem v církevní správě kostela v Horní Libchavě. Stalo se tak rozhodnutím Emanuela, hraběte Kolovrata, maltézského rytíře a velkopřevora řádu. V roku 1776 je záznam o potvrzení faráře Karla Emanuela Küffnera v jeho funkcí.
V roce 1752 byl sepsán inventář kostela. Kostel byl popsán jako kamenná stavba s dřevěnou střechou pokrytou šindelem, s jednou santusníkovou vížkou. Měl jednu sakristii, oltář a obraz svatého Petra a Pavla. U oltáře byly čtyři pozlacené sochy svatých, Jana Křtitele, Barbory, Josefa a Jana Nepomuckého. V nástavci byla pozlacená socha Boha otce, jsou uvedeny sloupy a sochy velkých i malých andělů. Zapsána byla existence hřbitova u kostela s dřevěnou zvonicí i domněnka zdejšího administrátora Josefa Neümanna, že kostel je středověkou stavbou. Obdobných inventárních záznamů z různých dob je zachováno více.
V letech 1778 až 1780 byla postavena nová zvonice. Prodlevu ve stavbě způsobily válečné události. V roce 1784 sepsal po své osobní návštěvě litoměřický biskup Emanuel Arnošt, hrabě Valdštejn svůj list s výzvou Maltézskému řádu, aby chatrný kostel byl dostavěn. O rok později započala přestavba kostela. Náklady byly odhadnuty na 4 749 zlatých, byly však daleko vyšší, konečné vyúčtování bylo 5 182 zlatých. Hlavní část stavebních prací byla ukončena roku 1795. Počátkem 19. století se ve stavebních pracích pokračovalo. Byla postupně postavena nová hřbitovní zeď i kaple, rozšířen hřbitov, opravena věž, vyměněna šindelová krytina. V roce 1883 byl kostel barevně vymalován (do šeda). Další větší úpravy jsou z roku 1929. Ve 20. století získal kostel nové varhany (z tehdy zdevastovaného kostela v Horní Libchavě) a byla opravena střecha. Přece však kostel chátral. V roce 2010 byla provedena výměna oken.[2]
Po roce 1920 přijala farnost do správy litoměřická diecéze a na faru byli dosazováni diecézní kněží. Poslední zdejší farář (P. Josef Slavík) zemřel v roce 1991 a je pohřben na místním hřbitově a duchovní správa je obstarávána z České Lípy.
Stavební podoba kostela
[editovat | editovat zdroj]Kostel v dnešní podobě je z 80. let 18. století. Je orientován k východu, nad západním průčelím je mohutná věž a z jihu přiléhá k presbytáři malá zákristie. Kostel stojí na dolním konci svažitého hřbitova a proto trpí vlhkostí.
V interieru zaujme zejména kruchta s bočními ochozy, které obepínají kostelní loď, což je typické pro většinu kostelů v této části ČR. Zařízení je jednotné, rokokové, laděné do bíla v kontrastu k šedivě vymalovaným zdem. Na kruchtě jsou barokní varhany zachráněné ze zdevastovaného kostela v Horní Libchavě.
- do roku 1953 - R.D. Bohumil Kužela
- 1953-1954 - R.D. František Malý
- 1954-1991 - R.D. Josef Slavík
- od roku 1991 - R.D. Viliam Matějka (excurrendo z České Lípy)
Kostel v současnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel je dnes v nepříliš dobrém technickém stavu, fasáda je zničená a v interieru místy opadává omítka, přesto se zde konají bohoslužby (v neděli v 11.30).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 128078 : Kostel svatého Petra a Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Petra a Pavla ve Volfarticích. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2012, čís. 21, s. 191. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-20-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Petra a Pavla, Volfartice (katalog biskupství litoměřického)
- Web Českolipsko Archivováno 2. 10. 2014 na Wayback Machine.
- Na webu Hrady
