Kostel svatého Jakuba Většího (Železný Brod)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Železném Brodě | |
|---|---|
 Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě v roce 2013 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Jablonec nad Nisou |
| Obec | Železný Brod |
| Lokalita | historická čtvrť Trávníky |
| Souřadnice | 50°38′34,55″ s. š., 15°15′24,35″ v. d. |
  Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | turnovský |
| Farnost | děkanství Železný Brod |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 18. století |
| Další informace | |
| Ulice | Malé náměstí |
| Kód památky | 19958/5-117 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děkanský kostel svatého Jakuba Většího v Železném Brodě je barokní sakrální stavbou z 18. století[1] stojící mírném návrší nad řekou Jizerou ve farním areálu (skládající se z vlastního kostela, roubené zvonice a v roce 1765 zrušeného hřbitova), na okraji historické čtvrti Trávníky. Je chráněn společně s farou jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Původní kostel pochází nejpozději ze 14. století. Od té doby byl však několikrát přestavěn. V roce 1643 za třicetileté války kdy Železný Brod vypálili Švédové, byl kostel silně poškozen. Poté byl nově postaven, zčásti jako kamenný. V roce 1762 byl rozšířen pravděpodobně J.J. Volkertem (stavebníkem byl Karel Josef Des-Fours).[3] V roce 1990 byl v kostele požár, který značně poškodil vnitřní vybavení. Jiný požár postihl v noci z 12. na 13. května 2007 zvonici. Ten znamenal kromě ztráty značné části autentické dřevěné konstrukce, dnes doplněné novými prvky, i zánik nejstaršího zvonu jabloneckého okresu, odlitého roku 1497. Zvonice byla v roce 2008 zrestaurována, avšak nebyla nově vystavěna, takže se nejedná o pouhou repliku, ale o obnovu původní stavby.
Architektura
Exteriér
Kostel je jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a kaplí po jižní straně. Hlavní průčelí má tři osy a je završeno plochým kamenným trojbokým štítem s kamennou sochou pocházející z období výstavby kostela sv. Josefa v nice. Na hlavním portálem jsou rokokové znaky Karla Josefa Des-Fourse a Karoliny Colonny z Welsu. Před vstupní stranou kostela je schodiště se zábradlím, které je osazeno kamennými sochami sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie z 2. poloviny 18. století, které jsou silně přetesané.[3]
Interiér
Presbytář má valenou klenbu na pasech, s hranatými výsečemi, v lodi na fabionu. Západní kruchta spočívá na pilířích. Je zděná a zdobená ornamentálními štukaturami.[3]
Vybavení
Hlavní oltář pochází z let 1932-1933 a byl zhotoven podle návrhu architekta R. Klenky. Je tabernáklový, ze sliveneckého mramoru a skla. Má řezané obrazy na skle podle návrhu Zd. Juny, které provedl J. Dědeček. Socha sv. Jakuba na oltáři pochází od D. Pešana. Tři skleněné závěsy s kovovými reliéfy nad oltářem jsou dílem O. Žáka.
Tři rokokové bočí oltáře s dvojicemi soch světců jsou z období po polovině 18. století. Na rokokové kazatelně se nachází socha sv. Jana Křtitele z roku 1781. Cínová křtitelnice z roku 1761 je zdobená hlavičkami andílků. Na bočním oltáři zasvěceném Panně Marii se nachází gotické dřevěné sousoší Piety zřejmě z období po roku 1420 (restaurováno bylo v roce 1932).[3]
Okolí
_09.JPG)
_08.JPG)
Na zrušeném hřbitově se nachází se nachází smírčí kříž a barokní kostnice z roku 1765,[1] která je centrální stavbou s osmi boky a plochým stropem. Na jejím vchodem se nacházejí znaky stavebníků kostela[3] Dnes slouží bývalá kostnice jako pravoslavná kaple.[4] U kostela stojí na osmiboké kamenné podezdívce se čtyřbokým dřevěným bedněním barokní zvonice z roku 1761,[1] dílo J.J. Volkerta.[3]
Poblíž kostela se nachází barokní fara z roku 1723, která se stala nejstarší zděnou stavbou v tehdy zcela dřevěném městě. Je to volná, jednopatrová stavba. Uvnitř se nachází obraz Klanění pastýřů od J. Fühlicha z roku 1817.[3]
Jižně nad městem na místě zvaném „Na poušti“ je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 17.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-23]. Identifikátor záznamu 130753 : Kostel sv. Jakuba Většího s farou, Železný Brod. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Železný Brod /Jablonec nad Nisou/, s. 409-410.
- ↑ Liberecký okružní protopresbyterát pravoslavné církve
