Kostel svatého Jakuba Většího (Železný Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Většího
v Železném Brodě
Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě v roce 2013
Kostel sv. Jakuba Většího
v Železném Brodě v roce 2013
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Jablonec nad Nisou
Obec Železný Brod
Lokalita historická čtvrť Trávníky
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě
Kostel sv. Jakuba Většího
v Železném Brodě
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost děkanství Železný Brod
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 18. století
Další informace
Ulice Malé náměstí
Kód památky 19958/5-117 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děkanský kostel svatého Jakuba Většího v Železném Brodě je barokní sakrální stavbou z 18. století[1] stojící mírném návrší nad řekou Jizerou ve farním areálu (skládající se z vlastního kostela, roubené zvonice a v roce 1765 zrušeného hřbitova), na okraji historické čtvrti Trávníky. Je chráněn společně s farou jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel pochází nejpozději ze 14. století. Od té doby byl však několikrát přestavěn. V roce 1643 za třicetileté války kdy Železný Brod vypálili Švédové, byl kostel silně poškozen. Poté byl nově postaven, zčásti jako kamenný. V roce 1762 byl rozšířen pravděpodobně J.J. Volkertem (stavebníkem byl Karel Josef Des-Fours).[3] V roce 1990 byl v kostele požár, který značně poškodil vnitřní vybavení. Jiný požár postihl v noci z 12. na 13. května 2007 zvonici. Ten znamenal kromě ztráty značné části autentické dřevěné konstrukce, dnes doplněné novými prvky, i zánik nejstaršího zvonu jabloneckého okresu, odlitého roku 1497. Zvonice byla v roce 2008 zrestaurována, avšak nebyla nově vystavěna, takže se nejedná o pouhou repliku, ale o obnovu původní stavby.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Schodiště vedoucí k železnobrodskému kostelu

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a kaplí po jižní straně. Hlavní průčelí má tři osy a je završeno plochým kamenným trojbokým štítem s kamennou sochou pocházející z období výstavby kostela sv. Josefa v nice. Na hlavním portálem jsou rokokové znaky Karla Josefa Des-Fourse a Karoliny Colonny z Welsu. Před vstupní stranou kostela je schodiště se zábradlím, které je osazeno kamennými sochami sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie z 2. poloviny 18. století, které jsou silně přetesané.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Presbytář má valenou klenbu na pasech, s hranatými výsečemi, v lodi na fabionu. Západní kruchta spočívá na pilířích. Je zděná a zdobená ornamentálními štukaturami.[3]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář pochází z let 1932-1933 a byl zhotoven podle návrhu architekta R. Klenky. Je tabernáklový, ze sliveneckého mramoru a skla. Má řezané obrazy na skle podle návrhu Zd. Juny, které provedl J. Dědeček. Socha sv. Jakuba na oltáři pochází od D. Pešana. Tři skleněné závěsy s kovovými reliéfy nad oltářem jsou dílem O. Žáka.

Tři rokokové bočí oltáře s dvojicemi soch světců jsou z období po polovině 18. století. Na rokokové kazatelně se nachází socha sv. Jana Křtitele z roku 1781. Cínová křtitelnice z roku 1761 je zdobená hlavičkami andílků. Na bočním oltáři zasvěceném Panně Marii se nachází gotické dřevěné sousoší Piety zřejmě z období po roku 1420 (restaurováno bylo v roce 1932).[3]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Železnobrodský smírčí kříž
Kostnice ve farním areálu

Na zrušeném hřbitově se nachází se nachází smírčí kříž a barokní kostnice z roku 1765,[1] která je centrální stavbou s osmi boky a plochým stropem. Na jejím vchodem se nacházejí znaky stavebníků kostela[3] Dnes slouží bývalá kostnice jako pravoslavná kaple.[4] U kostela stojí na osmiboké kamenné podezdívce se čtyřbokým dřevěným bedněním barokní zvonice z roku 1761,[1] dílo J.J. Volkerta.[3]

Poblíž kostela se nachází barokní fara z roku 1723, která se stala nejstarší zděnou stavbou v tehdy zcela dřevěném městě. Je to volná, jednopatrová stavba. Uvnitř se nachází obraz Klanění pastýřů od J. Fühlicha z roku 1817.[3]

Jižně nad městem na místě zvaném „Na poušti“ je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 17. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-23]. Identifikátor záznamu 130753 : Kostel sv. Jakuba Většího s farou, Železný Brod. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Železný Brod /Jablonec nad Nisou/, s. 409-410. 
  4. Liberecký okružní protopresbyterát pravoslavné církve

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]