Kostel svatého Jakuba Většího (Železný Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Většího
v Železném Brodě
Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě v roce 2013
Kostel sv. Jakuba Většího
v Železném Brodě v roce 2013
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Jablonec nad Nisou
Obec Železný Brod
Lokalita historická čtvrť Trávníky
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Většího v Železném Brodě
Kostel sv. Jakuba Většího
v Železném Brodě
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát turnovský
Farnost děkanství Železný Brod
Status farní kostel
Užívání pravidelné
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 18. století
Odkazy
Ulice Malé náměstí
Kód památky 19958/5-117 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děkanský kostel svatého Jakuba Většího v Železném Brodě je barokní sakrální stavbou z 18. století[1] stojící mírném návrší nad řekou Jizerou ve farním areálu (skládající se z vlastního kostela, roubené zvonice a v roce 1765 zrušeného hřbitova), na okraji historické čtvrti Trávníky. Je chráněn společně s farou jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel pochází nejpozději ze 14. století. Od té doby byl však několikrát přestavěn. V roce 1643 za třicetileté války kdy Železný Brod vypálili Švédové, byl kostel silně poškozen. Poté byl nově postaven, zčásti jako kamenný. V roce 1762 byl rozšířen pravděpodobně J.J. Volkertem (stavebníkem byl Karel Josef Des-Fours).[3] V roce 1990 byl v kostele požár, který značně poškodil vnitřní vybavení. Jiný požár postihl v noci z 12. na 13. května 2007 zvonici. Ten znamenal kromě ztráty značné části autentické dřevěné konstrukce, dnes doplněné novými prvky, i zánik nejstaršího zvonu jabloneckého okresu, odlitého roku 1497. Zvonice byla v roce 2008 zrestaurována, avšak nebyla nově vystavěna, takže se nejedná o pouhou repliku, ale o obnovu původní stavby.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Schodiště vedoucí k železnobrodskému kostelu

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po severní a kaplí po jižní straně. Hlavní průčelí má tři osy a je završeno plochým kamenným trojbokým štítem s kamennou sochou pocházející z období výstavby kostela sv. Josefa v nice. Na hlavním portálem jsou rokokové znaky Karla Josefa Des-Fourse a Karoliny Colonny z Welsu. Před vstupní stranou kostela je schodiště se zábradlím, které je osazeno kamennými sochami sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie z 2. poloviny 18. století, které jsou silně přetesané.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Presbytář má valenou klenbu na pasech, s hranatými výsečemi, v lodi na fabionu. Západní kruchta spočívá na pilířích. Je zděná a zdobená ornamentálními štukaturami.[3]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář pochází z let 1932-1933 a byl zhotoven podle návrhu architekta R. Klenky. Je tabernáklový, ze sliveneckého mramoru a skla. Má řezané obrazy na skle podle návrhu Zd. Juny, které provedl J. Dědeček. Socha sv. Jakuba na oltáři pochází od D. Pešana. Tři skleněné závěsy s kovovými reliéfy nad oltářem jsou dílem O. Žáka.

Tři rokokové bočí oltáře s dvojicemi soch světců jsou z období po polovině 18. století. Na rokokové kazatelně se nachází socha sv. Jana Křtitele z roku 1781. Cínová křtitelnice z roku 1761 je zdobená hlavičkami andílků. Na bočním oltáři zasvěceném Panně Marii se nachází gotické dřevěné sousoší Piety zřejmě z období po roku 1420 (restaurováno bylo v roce 1932).[3]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Železnobrodský smírčí kříž
Kostnice ve farním areálu

Na zrušeném hřbitově se nachází se nachází smírčí kříž a barokní kostnice z roku 1765,[1] která je centrální stavbou s osmi boky a plochým stropem. Na jejím vchodem se nacházejí znaky stavebníků kostela[3] Dnes slouží bývalá kostnice jako pravoslavná kaple.[4] U kostela stojí na osmiboké kamenné podezdívce se čtyřbokým dřevěným bedněním barokní zvonice z roku 1761,[1] dílo J.J. Volkerta.[3]

Poblíž kostela se nachází barokní fara z roku 1723, která se stala nejstarší zděnou stavbou v tehdy zcela dřevěném městě. Je to volná, jednopatrová stavba. Uvnitř se nachází obraz Klanění pastýřů od J. Fühlicha z roku 1817.[3]

Jižně nad městem na místě zvaném „Na poušti“ je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 17. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-23]. Identifikátor záznamu 130753 : Kostel sv. Jakuba Většího s farou, Železný Brod. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Železný Brod /Jablonec nad Nisou/, s. 409-410. 
  4. Liberecký okružní protopresbyterát pravoslavné církve

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]