Kostel svatého Václava (Žinkovy)
| Kostel svatého Václava (Žinkovy) | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-jih |
| Obec | Žinkovy |
| Souřadnice | 49°29′5,2″ s. š., 13°29′33,27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Sušice-Nepomuk |
| Farnost | Nepomuk[1] |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní[2] |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 18184/4-535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava je barokní římskokatolický kostel v centru městečka Žinkovy. Od roku 1958 je, spolu s celým kostelním areálem zahrnujícím ohradní zeď, kaple a sochy, chráněn jako kulturní památka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec Žinkovy je poprvé zmiňována už k roku 1176[2] a první zmínka o farním kostelu v obci pochází z roku 1352[1]. V té době byl kostel vystavěný v gotickém slohu, archeologické nálezy svědčí ale o tom, že před gotickou stavbou na místě stával zřejmě kostel ještě starší.[1] K roku 1396 byli patrony kostela 1396 Bavor ze Žinkov a Jindřich, opat kláštera v Pomuku.[1] Kostel přestál bez poškození dobu husitských válek, ale kostelní krov a zvony byly zničeny při velkém požáru Žinkov 15. července 1684.[1] V roce 1695 byl zvon obnoven a další dva zvony pak přibyly v letech 1720 a 1724.[1]
V roce 1734 byl ale kostel při dalším velkém požáru Žinkov zcela zničen.[1] Již za rok byl vyhořelý kostel nahrazen výstavní barokní novostavbou, kterou financovala hraběnka Marie Terezie z Vrtby, rozená ze Steinau.[1] Stavitelem nového kostela byl pravděpodobně významný český barokní stavitel a architekt František Ignác Prée.[2] Na stavbě se rovněž podílel proslulý plzeňský sochař a řezbář Lazar Widmann, a to nejen bohatou sochařskou výzdobou, ale i stavbou kostelního areálu, tvořeného ohradní zdí s kaplemi.[2] V roce 1746 byly do kostela instalovány varhany od varhanáře Ondřeje Niederleho.[1] V 19. století proběhly opravy krovu lodi a presbytáře; ve druhé polovině 20. století pak rozsáhlejší oprava krovu věže, včetně vložení výztužných ocelových prvků.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní stavba s orientací hlavní podélné osy jihovýchod-severozápad. Kostel tvoří podélná loď s ústředním 18 metrů vysokým čtvercovým prostorem, na který navazují pravoúhlé boční výstupky s kaplemi a na severovýchodě pak pravoúhlý presbytář.[1] Půdorys kostela tak vytváří nevýrazný kříž.[1] Nad presbytářem se tyčí 12 metrů vysoká věž s bání.[1] Nad kamenným vstupním portálem, který se nachází na severozápadní straně, je v supraportě reliéf znázorňující zavraždění svatého Václava.[1]
Kostel je obklopen ohradní zdí se vstupní branou na západní straně.[3] Vstupní bránu i prostor za ní zdobí sochy od Lazara Widmanna z roku 1768.[4] Do ohradní zdi jsou na obou koncích její západní části vestavěny čtvercové kaple s okosenými nárožími.[3]
Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela v barokním stylu pochází povětšinou z doby výstavby kostela.[3] Kostel má celkem pět oltářů.[3] Hlavní oltář je zasvěcený svatému Václavu. Oltářní obraz svatého Václava je dílem malíře Františka Horčičky. Do kostela byl instalován 26. září 1820.[4] Nad obrazem svatého Václava je obraz Nejsvětější Trojice od klatovského malíře Františka Scherera z roku 1833.[4] Hlavní oltář doplňují dřevěné sochy svatého Havla po levé straně a svatého Ignáce po pravé straně.[4] Čtyři boční oltáře jsou zasvěceny: svaté Rodině, svatému Vincenci Ferrerskému, svatému Janu Nepomuckému a svatému archandělu Michaelu.[3] Sochy na oltářích a další sochy v kostele jsou dílem Lazara Widmanna. Na oltáři svatého Jana Nepomuckého se nachází skleněná rakev s ostatky svatého Theodora.[3] Ostatky tohoto světce, vyzvednuté z římských katakomb, získala hraběnka Maria Theresia z Vrtby roku 1708 darem od papeže Klementa XI.[3] Malířská výzdoba je, mimo jiné, dílem Františka Julia Luxe, který vytvořil obrazy na oltářích svatého Jana Nepomuckého a archanděla Michaela.[3] Cennými doklady barokního umění jsou i kazatelna a mramorová křtitelnice.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na kostelní věž od jihovýchodu -
Pohled na kostel od západu -
Pohled na průčelí kostela od severozápadu -
Kostel a obec na historické pohlednici
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Kostel sv. Václava [online]. Město Nepomuk [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kostel sv. Václava [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Farní kostel sv. Václava Žinkovy [online]. Centrum Bavaria Bohemia [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kostel sv. Václava [online]. hrady.cz [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XXV. Politický okres Přeštický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. Kapitola Žinkovy - Farní kostel sv. Václava, s. 124–128.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons
