František Horčička
František Horčička (1776 - 5. dubna 1856) byl český restaurátor, umělecký znalec, falsifikátor a jeden z nejtalentovanějších[zdroj?] českých malířů 1. pol. 19. století.
Narodil se v rodině zahradníka žijícího u Jeleního příkopu v areálu Pražského Hradu. Vystudoval gymnázium na Malé Straně, později studoval filosofii, práva a nakonec se v r. 1800 stal žákem pražské Akademie. Již v mládí byl uznávaným portrétistou (portrétoval např. B. Bolzana, J. E. Purkyně, Fr. J. Gerstnera a mnoho dalších soudobých osobností).
Restaurátorské dílo [editovat]
Horčička se podílel mj. na opravě obrazů z Pražského hradu, vedl restaurátorské práce obrazů Mistra Theodorika na Karlštejně, restauroval rozsáhlé sbírky obrazů ve vlastnictví rodu Coloredo-Mansfeldů.
Falsifikáty [editovat]
Falsifikátorská práce Horčičky spočívala hlavně v úpravách starších obrazů – využíval při tom své rozsáhlé znalosti restaurátorské a uměleckovědné. Pro Horčičkovy falsifikáty je typická značná technická dovednost (většina jeho falsifikátů byla odhalena až ve 20. století). Zajímavé je, že vytváření fals nebylo u Horčičky motivováno peněžním ziskem (své padělky nezpeněžoval), ale spíše touhou vyrovnat se kvalitou svých prací starým mistrům.
Například obraz Madona s dítětem – nijak vynikající renesanční dílo (cca rok 1500) z dílny Lorenza di Credi (pravděpodobně od Giovanniho di Benedetto Cianfanini) – upravil Horčička tak, že byl obraz znalci považován za dílo Raffaela, případně někoho z jeho školy (tak bylo dílo také zařazeno v inventáři). Skutečnost byla odhalena až v r. 1976 při restauraci Petra Bareše.
Takovýchto zásahů do „restaurovaných“ děl provedl Horčička velké množství, proto je pravděpodobné, že dosud nebyly všechny jeho padělky odhaleny.
Zajímavý je případ obrazu Panna Marie s Ježíškem, se sv. Alžbětou a malým Janem Křitelem, který byl původně považován za dílo Ferrarské školy. Ukázalo se, že jde o původní Horčičkovo dílo na starém plátně, tj. obraz nevznikl přemalbou jiného obrazu, ale byl Horčičkou celý vytvořen.
Horčička se osobně znal s Václavem Hankou, dokonce se pohyboval v okolí jeho „nálezů“ rukopisů. To vedlo historiky k domněnce, že se Horčička na vzniku rukopisů podílel. Podobně bývají Horčička a Hanka spojováni s falsy nápisů nad bustami v triforiu katedrály sv. Víta.
Zdroje [editovat]
- prof. dr. Jaromír Neumann, DrSc: Malíř František Horčička a Hankova falza, vydáno v souboru Falza a podvody české historie, Akropolis 2001
