Koalice radikální levice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koalice radikální levice
Συνασπισμός Ριζοσπαστικής Αριστεράς
Zkratka: SYRIZA
Datum založení: leden 2004 (jako aliance)
22. května 2012 (jako strana)[1]
Předseda: Alexis Tsipras
Sídlo: 1 Eleftherias Square, 105 53 Athény, Řecko
Ideologie: Demokratický socialismus[2]
Ekosocialismus[2]
Antikapitalismus[2]
Lehký euroskepticismus[3]
Levicový populismus[4]
Politická pozice: Levice, Krajní levice[5]
Evropská strana: Strana evropské levice
Politická skupina EP: Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice
Barvy: Červená, zelená, fialová
Zisk mandátů ve volbách
Parlament
149 / 300
Evropský parlament
6 / 21
Regiony
144 / 703
Oficiální web
www.syriza.gr

Koalice radikální levice (řecky Συνασπισμός Ριζοσπαστικής ΑριστεράςSynaspismos Rizospastikis Aristeras, zkráceně ΣΥ.ΡΙΖ.Α respektive SYRIZA) je řecká politická strana, původně založena jako koalice levicových politických stran. Byla založena v roce 2004, sídlí v Athénách a ideologicky zastává postoje demokratického socialismu, antikapitalismu a ekosocialismu.[2] Jejím současným předsedou je Alexis Tsipras. V současnosti je nejsilnější řeckou stranou.

Na úrovni Evropské unie je členem Strany evropské levice a politické skupiny Evropského parlamentu Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lídr Syrizy Alexis Tsipras v roce 2012.

Vznik koalice (2004-2007)[editovat | editovat zdroj]

SYRIZA vznikla jako koalice menších politických stran radikální levice. Hlavními cíly uskupení byl boj proti neoliberálním reformám penzijního a sociálního systému nebo novým anti-teroristickým zákonům. Vedoucí stranou byla Synaspismós, která zastává ideologie demokratického socialismu, eko-socialismu, eurokomunismu a environmentalismu.

Koalice SYRIZA vznikla v lednu 2004 pro účely parlamentních voleb. Původní strany tvořící koalici byly: Synaspismós (SYN), Renewing Communist Ecological Left (AKOA), Internationalist Workers' Left (DEA), Movement for the United in Action Left (KEDA) a sdružení Active Citizens. Koalice získala 241 tisíc hlasů (3,3 %), a tím i šest poslaneckých mandátů.

Rozhádaná koalice byla překvapením parlamentních voleb ze září 2007, kdy získala 361 tisíc hlasů (5,04 %), a tím i čtrnáct mandátů. Nárůst byl výsledkem připojení marxistické strany Řecká komunistická organizace (KOE) v červnu 2007.[6] Dále se přidaly environmentalistická Ekologická intervence a levicoví nacionalisté Demokratické sociální hnutí (DIKKI).

Podporovatelé strany SYRIZA v roce 2007.

Nová vlna (2008-2011)[editovat | editovat zdroj]

Na pátém stranickém kongresu strany Synaspismos byl do jejího čela, v roce 2008, zvolen tehdy třicetitříletý městský zastupitel Athén Alexis Tsipras. V červnu téhož roku se do koalice přidala Socialistická internacionální organizace (Xekinima).

Ve volebním roce 2009 byl do Evropského parlamentu zvolen kandidát strany Nikos Hountis. Strana získala 240 tisíc hlasů (4,7 %).

V říjnu téhož roku se konaly volby do parlamentu. Strana získala 315 tisíc hlasů (4,6 %) a obhájila třináct mandátů. Poslancem se tak poprvé v kariéře stal i lídr kandidátky Alexis Tsipras.

V červnu 2010 však stranu Synapsismos opustilo "křídlo obnovy" (Ananeotiki). Koalice tak přišla o čtyři vyhrané mandáty, tito politici přešli do nově vzniklé strany Demokratické levice (DIMAR).

Vznik samostatné strany (2012 - 2014)[editovat | editovat zdroj]

Koalice SYRIZA zaznamenala velký přísun voličstva poté, co Řekové odmítli podporovat vládní strany ve vládě premiéra Lukase Papadimose. Před květnovými volbami 2012 strana vykazovala v předvolebních průzkumech podporu 10-12 % voličů. Ve volbách získali jeden milion hlasů (16,7 %) a 52 mandátů. SYRIZA se stala druhou nejsilnější stranou po Nové demokracii. Tsipras byl pověřen sestavením vlády, ale neuspěl poté, co odmítl koalici se stranami z minulé vlády.

Pro opakované volby v červnu 2012 se SYRIZA zapsala jako oficiální politická strana, aby mohla soutěžit o bonusových padesát mandátů pro nejsilnější stranu.

V červenci 2013 začalo sjednocování strany tak, aby nadále nebyla koalicí. Účinnost rozhodnutí byla odložena o tři měsíce. Ačkoliv byl na sjezdu opět zvolen Tsipras (74 % hlasů), jeho interní soupeř Panayiotis Lafazanis vůdce původní Levé platformy (v koalici SYRIZA), zajistil své platformě 60 míst (30 %) v ústředním výboru strany. Komunsitická platforma získala dvě křesla v ústředním výboru strany.

V květnu 2014 proběhly Volby do Evropského parlamentu 2014, SYRIZA zvítězila s 26,5 % hlasů (6 mandátů).

Vládní strana (2015 - dodnes)[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2014 poslanci ani na třetí pokus nezvolili prezidenta republiky (jediným kandidátem byl člen Nové demokracie Stavros Dimas), a tím došlo k rozpuštění parlamentu. Nové parlamentní volby byly stanoveny na neděli 25. ledna 2015. Předvolební průzkumy favorizovaly právě Syrizu. V těchto předčasných volbách se SYRIZA umístila na prvním místě se ziskem 36,34 % hlasů (konkrétně 2 244 679 hlasů), tím získala 99 mandátů a navíc 50 bonusových mandátů za vítězství, celkově tedy 149 mandátů v 300členném parlamentu. Ihned druhého dne, 26. ledna, Tsipras oznámil, že se dohodl na Vládě se stranou Nezávislí Řekové (ANEL). Společně mají většinu 162 mandátů. V této Vládě získal post premiéra právě Alexis Tsipras.[7] Vláda získala důvěru řeckého parlamentu dne 11. února 2015 (162 poslanců pro).[8]

Vláda se skládá z premiéra, vicepremiéra, třinácti ministrů a dvaceti ministerských pověřenců, kteří mají všichni hlasovací právo. Je tedy složena z třiceti pěti členů, z nichž pochází dvacet čtyři ze strany SYRIZA, dva ze strany ANEL, jeden ze strany Zelení-Ekologové a šest jsou nestraníci.[9] Vláda se uvedla splněním slibu o odstranění privilegií politiků, když začala rozprodávat vládní limuzíny.[10] Premiér Tsipras a ministr financí Janis Varufakis také okamžitě začali s EU jednat o změně podmínek řeckého dluhu a poskytnuté půjčky, se snahou o vytvoření přechodných podmínek do června 2015, kdy má vzniknout komplexní postoj vlády k této otázce.[11] Dalšími kroky bylo pozastavení běžících privatizací velkých státních podniků (přístav Pireus, energetická společnost PPC, rafinérská skupina Hellenic Petroleum a společnost ADMIE spravující elektrická vedení); ministr pro veřejný pořádek a ochranu občanů Janis Panusis oznámil zřízení důstojné sítě nových center pro zadržené ilegální migranty; ministerský pověřenec pro administrativní reformu Jorgos Kartugalos a pověřenec pro sociální pojištění Dimitris Stratulis oznámili plán omezení tzv. civilní mobilizaci pouze na případy zdravotního ohrožení a mimořádný stav; ministerský pověřenec pro boj s korupcí Panajotis Nikoludis uvedl, že Zvláštní útvar pro vyšetřování finančních zločinů (SDOE) v budoucnu získá pravomoc pokutovat ve zrychleném režimu firmy i osoby, usvědčené z úmyslného neplacení daní; a ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopulos slíbil novelu zákona o registrovaném partnerství, která dá těmto párům stejná práva jako mají manželé.[9]

Dne 20. února 2015 vláda dosáhla cíleného čtyřměsíčního prodloužení finanční pomoci ze strany EU, věřitelé však trvali na záruce zachování jistých reforem.[12] Vláda například musela slíbit pokračování běžících privatizací, což učinila s výjimkou společností PPC a ADMIE.[13] Podoba dohody vedla k nespokojenosti části levého křídla strany, které požadovalo radikálnější přístup.[14]

Cíle[editovat | editovat zdroj]

SYRIZA dle manifestu, zveřejněném v roce 2012, zastává tyto cíle:[15]

  • Ekonomika - Odložení splátek řeckého dluhu do období ekonomického růstu. Zavedení progresivního zdanění (až 75% daň z příjmu pro příjmy nad 500 000 Euro). Zvýšení zdanění korporací na průměr EU. Zákaz finančních spekulací. Zrušení finančního zvýhodnění církví. Zrušení bankovního tajemství. Drastické snížení výdajů na armádu. Daňové zvýhodnění základních produktů. Nacionalizace (zestátnění) bank, strategických podniků a transportních cest (pošta, letiště, železnice).
  • Odstranění chudoby - Zvýšení minimální mzdy na výši před hospodářskou krizí (750 Euro). Využití státem vlastněných budov pro zřízení ubytování pro bezdomovce. Zavedení svačin a obědů zdarma pro žáky veřejných škol. Zavedení bezplatné zdravotní péče pro nezaměstnané a bezdomovce. Podpora kolektivním smlouvám. Zvýšení péče o imigranty. Zdvojnásobení výdajů na zdravotnictví (na průměr EU (tj. 6 % HDP)). Odstranění poplatků na zdravotnictví. Zestátnění soukromých nemocnic.
  • Státní zřízení - Zavedení proporčního volebního systému. Zavedení ústavní reformy oddělující církev od státu. Zavedení referend pro mezinárodní smlouvy. Odstranění politické imunity před zákonem. Stažení řeckých vojáků ze zahraničních misí. Vystoupení Řecka z NATO. Zrušení vojenské spolupráce s Izraelem. Podpora uznání Palestiny.


Kompletní seznam aktuálních cílů lze dohledat ve volebním programu z prosince 2014.[16] Tento program uvádí například následující cíle i s jejich odhadovanou cenou:

  • 1. pilíř: Boj s humanitární krizí - Zavedení bezplatného odběru elektřiny pro 300 000 nejchudších domácností. Zavedení dodávek bezplatného stravování pro nejchudší občany. Zajištění ubytování (předplatit nájem v 30 000 bytech). Znovuzavedení Vánočního bonusu (jako 13. platu). Zajištění bezplatné zdravotní péče pro lidi bez pojištění. Snížení spotřební daně na topná paliva pro domácnosti. Celková odhadovaná cena = 1,9 miliard Euro.
  • 2. pilíř: Restart ekonomiky a zavedení daňové spravedlnosti - Odstranění zavedených škrtů (po krizi r. 2008). Snížení daňového zatížení nižších platových tříd. Zastavení zabavování majetku a peněz bankami. Odklad splatnosti dluhů. Zvýšená daňová zátěž pro velké vlastníky. Celková odhadovaná cena = 6,5 miliard Euro.
  • 3. pilíř: Národní plán pro posílení zaměstnanosti - Vytvoření 300 000 nových pracovních pozic během dvou let. Zákaz masivního propuštění. Celková odhadovaná cena = 3 miliardy Euro.
  • 4. pilíř: Přeměna politického systému na opravdovější demokracii - Decentralizace moci rozvojem regionů a obcí. Zavedení a podpora lidových iniciativ (pro vytvoření zákona, vypsání referenda atd.). Regulace médií v rámci zákona. Celková odhadovaná cena = 0 Euro.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Řeckého parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Změna Mandátů Změna Postavení
2004 241 539 3,3 6 Opozice
2007 361 211 5,0 +1,7 14 +8 Opozice
2009 315 627 4,6 -0,4 13 -1 Opozice
2012 (květen) 1 061 265 16,8 +12,2 52 +39 Opozice
2012 (červen) 1 655 053 26,9 +10,1 71 +19 Opozice
2015 2 244 679 36,3 +9,4 149 +78 Vládní koalice s ANEL

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet hlasů Hlasy v % Změna Mandátů Změna
2009 240 898 4,7 1
2014 1 516 699 26,6 +21,9 6 +5

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://en.europeonline-magazine.eu/greeces-left-wing-syriza-submits-application-for-party-status_211496.html
  2. a b c d Nordsieck, Wolfram: Parties and Elections in Europe - Greece, www.parties-and-elections.eu, 15. 3. 2012 (anglicky)
  3. Michael Ray: "Euroskepticism", Encyclopedia Britannica. Retrieved 2014-06-24. (anglicky)
  4. Giorgos Katsambekis: "Left-wing Populism in the European Periphery: The Case of SYRIZA", academia.edu (anglicky)
  5. http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18054612
  6. http://international.koel.gr/
  7. ČTK: SYRIZA jasně vyhrála řecké volby, vládu sestaví s Nezávislými Řeky, ceskatelevize.cz, 26. 1. 2015
  8. ČTK: Řecký parlament vyslovil důvěru vládě premiéra Tsiprase, ceskenoviny.cz, 11. 2. 2015
  9. a b Petr Jedlička: Nová řecká vláda začala pracovat, neřeší jenom dluhy, denikreferendum.cz, 17. 2. 2015
  10. ČTK: Řecká vláda rozprodává limuzíny, ministři musejí do práce i pěšky, ceskenoviny.cz, 3. 2. 2015
  11. ČTK: Jednání ministrů financí eurozóny o Řecku skončilo bez dohody, financninoviny.cz, 16. 2. 2015
  12. ČTK: Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení pomoci o čtyři měsíce, ceskenoviny.cz, 20. 2. 2015
  13. Řecko porušuje slib, odmítá privatizovat energetiku, ceskatelevize.cz, 25. 2. 2015
  14. ČTK: Rozepře uvnitř řecké vládní strany SYRIZA kvůli ústupu eurozóně, ceskenoviny.cz, 20. 2. 2015
  15. Greece: SYRIZA's 40-point program, links.org.au, 27. 5. 2012 (anglicky)
  16. Greece: What a SYRIZA government will do, links.org.au, 20. 12. 2014 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]