Kdyně

Kdyně
	Pohled ze severu od Podzámčí
	znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kdyně
Obec s rozšířenou působností	Domažlice; (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′27″ s. š., 13°2′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 235 (2023)
Rozloha	28,74 km²
Nadmořská výška	455 m n. m.
Počet domů	1 191 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 1; 34506 Kdyně ; radnice@kdyne.cz
Starosta	Jan Löffelmann
	Oficiální web: www.kdyne.cz
	Kdyně
Další údaje
Kód obce	553786
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kdyně (německy Neu Gedein, na některých mapách Neugedein^[4]) je malé město v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije přibližně 5 200^[1] obyvatel.

Členění obce

Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi: Branišov, Dobříkov, Hluboká (včetně osady Vítovky), Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice a Starec.

Historie

V těchto místech se poprvé připomíná sídliště k roku 1384; patřilo pánům z Rýzmberka. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil okresní soud.

Od konce 17. století byla Kdyně významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Sport

sportovní stadion – fotbalová hřiště, lehká atletika
víceúčelové sportovní hřiště – volejbal, košíková, fotbal, tenis, hokejbal, in-line bruslařský areál
sokolovna (velký a malý sál) – volejbal, košíková, fotbal, gymnastika
tenisové kurty – dvě antuková hřiště
kuželna – nově čtyřdráha
fitness
jezdectví
venkovní koupaliště Hájovna
nová víceúčelová hala u základní školy
centrum vodní zábavy

Pamětihodnosti

Kostel sv. Mikuláše

Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary.

Kostel svatého Mikuláše byl vždy kostelem farním, filiálním kostelem byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti Loučim, Pocinovice a sv. Anna (Tannaberk).

Seznam farářů (od 2. poloviny 19. století):
Jméno	Životopisná data	Doba působení
P. Miroslav Kratochvíl	*14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice.	1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice)
P. Josef Nedoma	*25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972.	1. 7. 1985 - 13. 3. 1988
P. Mons. Jindřich Suchánek	*7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov.	1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše)
P. Bohumil Marouš	*19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče.	1. 5. 1974 - 31. 8. 1984
P. Josef Břicháček	*8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec.	1. 8. 1969 - 30. 4. 1974
P. Václav Roubal	*25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942	1. 9. 1959 - 31. 7. 1969
P. Antonín Šmelc	+14. 2. 1961 Lukavice	1. 11. 1957 - 31. 8. 1959
P. Štefan Pataki		1. 1. 1953 - 31. 10. 1957
P. Jan Skala	+30. 11. 1952 Kdyně	1. 8. 1928 - 30. 11. 1952
Mons. Josef Kavale		1. 7. 1904 - 29. 2. 1928
Václav Tůma		14. 11. 1887 - 10. 1. 1904
Antonín Heinz		14. 4. 1864 - 11. 6. 1887
Vincenc Bauer		8. 5. 1850 - 9. 12. 1863
Math. Pittner
Vojtěch Schimann

Synagoga

Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá synagoga pocházející z druhé poloviny 19. století. Synagoga ve Kdyni byla vystavěna v novorománském slohu a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v Plzeňském kraji. Na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni ji prohlásilo Ministerstvo kultury za národní kulturní památku.

Zámeček

Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

Další památky města a v okolí

Na náměstí se nachází radnice z 19. století a secesní budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a zaniklý hrad Příkopy.