Karel I. Ludvík Falcký
Karel Ludvík Falcký (22. prosince 1617, Heidelberg – 28. srpna 1680, Edingen-Neckarhausen) byl – falcký kurfiřt v letech 1648–1680.
Obsah |
Biografie [editovat]
Původ [editovat]
Narodil se jako druhý syn tzv. "zimního krále" Fridricha Falckého a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny. Jeho prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská.
Dlouhá cesta k trůnu [editovat]
Následníkem trůnu se stal v roce 1629, když se utopil jeho starší bratr Jindřich Fridrich. Po smrti svého otce v roce 1632 měl zdědit titul falckého kurfiřta a k němu náležející země. V důsledku otcovy politiky však titul kurfiřta připadl do rukou bavorského vévody, zemi pak obsadila vojska císaře Ferdinanda II. Karel Ludvík spolu s bratry přebýval v Anglii na dvoře svého strýce Karla I. Stuarta. Pokoušel se tam získat podporu pro své plány na navrácení Rýnské Falce, v důsledku vypuknutí občanské války v Anglii však na tento záměr rezignoval a odjel za svou matkou do Haagu. Vrátil se do Anglie v roce 1644 na pozvání Parlamentu a bydlel ve Whitehallu. To byllo považováno za podporu parlamentaristů, tím spíše, že jeho bratři Ruprecht Falcký a Mořic Falcký válčili na straně royalistů. Do Anglie přijel znovu v roce 1648, když v důsledku Vestfálského míru získal titul i zemi. Pobýval tam dostatečně dlouho, aby viděl popravu Karla I. Stuarta.
Vláda [editovat]
Vrátil se do Rýnské Falce zničené Třicetiletou válkou na podzim roku 1649. Za třicet let svého panování však zemi zvelebil. V zahraniční politice se přiklonil na stranu Francie a provdal svou dceru Alžbětu Šarlotu za bratra francouzského krále Ludvíka XIV., orléanského vévodu – Filipa I..
Manželství a potomci [editovat]
22. února roku 1650 se v Kasselu oženil s Charlottou Hessensko-Kasselskou, dcerou hessensko-kasselského landkraběte Viléma V. a jeho manželky Amálie Alžběty Hanau-Münzenberg. Z manželství vzešly tři děti, nejmladší syn však zemřel jako roční nemluvně.
- Karel II. Falcký (1651-1685), falcký kurfiřt
- Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722) – manželka Filipa I., vévody orléanského
- Fridrich Falcký (1653-1654)
Od roku 1653 bylo manželství zcela zjevně v rozpadu. Záhy po smrti nejmladšího syna se Karel Ludvík rozvedl a 6. ledna roku 1658 se v Schwetzingen znovu oženil s Marií Luisou von Degenfeld. Děti z prvního manželství však nezůstaly u matky, ani u otce a vychovávala je v Haagu jejich teta Žofie Hannoverská, nejmladší sestra Karla Ludvíka.
Druhé manželství Karla Ludvíka bylo velmi plodné - narodilo se z něj třináct dětí, jen asi polovina však se dožila dospělosti. Právní platnost rozvodu však byla sporná a manželství s Marií Luisou von Degenfeld považováno za bigamické; v každém případě šlo o morganatický sňatek.
- Karel Ludvík (1658-1688)
- Karolina(1659-1696)
- Luisa (1661-1733)
- Ludvík (1662)
- Amálie Alžběta (1663-1709)
- Jiří Ludvík (1664-1665)
- Frederika (1665-1674)
- Frederik Vilém (1666-1667)
- Karel Eduard (1668-1690)
- Žofie (1669)
- Karel Mořic (1671-1702)
- Karel (1672-1691)
- Kazimír Karel (1675-1691)
Falcké dědictví [editovat]
Jako děti z nerovnorodého spojení byli tito potomci z druhého manželství Karla Ludvíka Falckého vyloučeni z dědictví. Když syn Karla Ludvíka z prvního manželství, Karel II. Falcký, zemřel v roce 1685 bez potomků, vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem svého bratra, orléanského vévody Filipa I., resp. jeho manželky, Karlovy mladší sestry Alžběty Šarloty nárok na falcké dědictví. S cílem zamezit další francouzské územní expanzi vznikla Augšpurská liga, jež se těmto nárokům postavila; následný konflikt, známý jako devítiletá válka (nebo válka o falcké dědictví) zcela zpustošil do té doby kvetoucí zemi.
