Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna

Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Jeho knížecí Milost; Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
	biskup olomoucký
	Karel II. hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	olomoucká
Zvolení	12. března 1664
Osobní údaje
Datum narození	8. dubna 1624
Místo narození	Kladsko, Kladské hrabství
Datum úmrtí	23. září 1695
Místo úmrtí	Olomouc, Markrabství moravské
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Příbuzní	Maxmilián z Lichtenštejna-Kastelkornu (sourozenec)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel II. hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu (8. dubna 1624, Kladsko – 23. září 1695, Olomouc) byl v letech 1664–1695 olomouckým biskupem.

Životopis

Po studiích na jezuitském gymnáziu v Innsbrucku a právech na tamní univerzitě se stal kanovníkem salcburským (1637), olomouckým (1641) a pasovským (1653). Roku 1654 se stal děkanem salcburské kapituly, 12. března 1664 byl zvolen biskupem olomouckým.

Znovu obnovil rekatolizační úsilí, zastavené za jeho předchůdců roku 1642. Již roku 1666 bylo jeho jménem vydáno „Monitorium sive instructio pro decanis ruralibus et parochis dioecesis Olomucensis“, která zaváděla pořádek v kléru. Znovu rozdělil diecézi na děkanáty, zavedl děkanské a farní matriky, vizitoval diecézi a nařídil slavení svátku Cyrila a Metoděje v celé diecézi. Zvláštní péči věnoval správě biskupských statků, zničených během třicetileté války. Obnovil zámek v Kroměříži, v roce 1665 zde nechal postavit biskupskou mincovnu, založil i tamní Květnou zahradu, znovu dal vystavět biskupský palác v Olomouci, zámek na Mírově, obnovil a dostavěl biskupský zámek ve Vyškově a dal postavit nové křídlo na Hukvaldech.

Podporoval vzdělanost zakládáním piaristických škol. V roce 1687 založil v piaristické gymnázium a kolej v Kroměříži, v roce 1690 ve Staré Vodě (kde obnovil i poutní chrám a vybavil jej paramenty) a v roce 1694 v Příboře. V roce 1688 věnoval 15 000 zlatých v Kroměříži na fundaci zpěváckého semináře určeného pro výchovu dvanácti chlapců. V roce 1670 založil v Těšíně jezuitskou kolej. Zvětšil finanční dotace pro kapituly v Olomouci a Kroměříži.

Roku 1680 dal souhlas s vyšetřováním Kryštofa Aloise Lautnera, obžalovaného soudcem Bobligem z Edelstadtu z čarodějnictví.

Závěr života a smrt

Pro své chabé zdraví od roku 1682 několikrát písemně žádal o požehnání kapucína Marka z Aviana^[1] a roku 1690 jmenoval svým koadjutorem (pomocným biskupem s právem nástupnictví) Františka Antonína Losensteina, který však zemřel ještě za jeho života, roku 1692. Roku 1694 proto byl i z politických důvodů jmenován koadjutorem lotrinský vévoda Karel Josef, jemuž v té době bylo 14 let.

Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Znak biskupa Karla II.

Jako biskup používal Karel II. rodového znaku hrabat z Lichtenštejna-Kastelkornu, položeného jako srdeční štítek na znak olomouckého biskupství.

Další vyobrazení jeho znaku v Olomouci jsou – kromě znaku na ulici Wurmova 13 (viz obrázek) – dvě také přímo na portálech budovy olomouckého arcibiskupství a jedno na portálu na ulici Křížkovského 3.

Reference

↑ Snopek František, Olomoucký kníže biskup Karel z Lichtenštejna a ctihodný sluha boží Marek d' Aviano, ČKD, ročník 1917, číslo 7+8, s. 749-755.

Literatura

Pavlíčková Radmila: Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel z Lichtensteinu-Castelkorna 1664–1695. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity Palackého 2002. ISBN 80-244-0358-7
Šigut František, Volba olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna a její zákulisí, Slezský sborník 68 (1970), 43–52.