Karel Dvořák (sochař)
| Karel Dvořák | |
|---|---|
| Narození | 1. ledna 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. února 1950 (ve věku 57 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | sochař a učitel |
| Manžel(ka) | Leopolda Dostalová |
| Příbuzní | Vilém Dvořák[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Dvořák (1. ledna 1893 Praha[2] – 28. února 1950 Praha) byl český sochař, žák Jana Štursy, tvořící v letech 1919-49.
Život
Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, pak navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu (ovlivnil ho zejména Josef Drahoňovský) a posléze Akademii výtvarných umění. Školení v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 1917–19 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze.
V letech 1919–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes[3].
Bezprostředně po dokončení studií lze rozpoznat v jeho pracích vliv Štursův, ale také vliv italského renesančního sochařství (Svatý Václav, 1921; Podobizna choti, 1923). V dalším období se však Dvořák přiklonil ke Gutfreundovi a sociálnímu civilismu, který spoluvytvářel (Kamelot, 1925; Do Ameriky, 1925). Ve 30. letech se věnoval především monumentální tvorbě (Pomník legií pro Pére-la-Chaise v Paříži, 1934; Sousoší sv. Cyrila a Metoděje na Karlově mostě, 1929-35), v níž se projevil jeho smysl pro figurální kompozici. Postupně však odstoupil z této monumentální, spíše neoklasické linie ke zdrobnění a zmalebnění, k výraznému historismu, inspirovanému hlavně českou barokní tvorbou a expresívností nedokončených Michelangelových soch (Tragédie, 1937; Život a Osud, 1941, Masarykovi vnuci, 1948). Postava raněného vojáka z pomníku padlým legionářům pro pařížský hřbitov tvoří Pomník obětem 1. světové války v Kutné Hoře.
Jeho manželkou byla významná česká herečka Leopolda Dostalová.
Odkazy
Reference
- ↑ Biografický slovník českých zemí, 15. svazek Dvořák–Enz. Libri. 2012. ISBN 978-80-7277-504-0.
- ↑ Index narozených církve Českobratrské evangelické u sv. Klimenta
- ↑ Abecední seznam členů Spolku výtvarných umělců Mánes. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19.
Literatura
- Karel Dvořák: Sochař vypravuje, Praha 1958;
- Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, 1948;
- Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, Praha 1959
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 277.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 483–484.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Dvořák na Wikimedia Commons 
Osoba Karel Dvořák ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Dvořák (sochař)
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Dvořák Karel 1893
- medailon na serveru Klubu přátel starého Smíchova
- (anglicky) medailon na stránkách Společnosti pro současné umění
