Hradiště u Černovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Hradiště u Černovic je přírodní památka o výměře 4,77 ha u obce Černoviceokrese Chomutov. Přírodní památka byla vyhlášena 17. ledna 1986 a je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje.[1] Důvodem ochrany je paleontologická a geologická lokalita s otisky rostlinných zbytků v třetihorních křemencích. Chráněné území se nachází na svazích a části plochého vrcholu kopce o rozloze přibližně 6 ha porostlém dubovým lesem. Zahrnuje také zvětralou lomovou stěnu na jižním okraji plošiny.

Poloha

Vrch Hradiště (německy Klein Burberg, 594 m n. m.) se nachází v Krušných horách asi 5,2 kilometru vzdušnou čarou na západ od centra Chomutova a 1,5 kilometru severozápadně od Černovic. Relativní výškový rozdíl oproti černovickému nádraží je asi 150 metrů. Ze západní strany vrch obtéká říčka Hutná a na východní straně potok Hačka.

Geologie

Z geologického hlediska se jedná o křemencovou trosku, která vystupuje nad pánevní sedimenty Mostecké pánve.[2] Podloží křemenců tvoří jemnozrnné muskovitické ortoruly. Samotná křemencová deska má mocnost 5–15 metrů a její vznik se na základě otisků flóry klade do starších třetihor. Někteří autoři však posouvají stáří až do miocénu (středních třetihor). Zrna křemence s velikostí od 0,2 do 1,0 mm jsou spojena převážně amorfním tmelem s příměsí oxidů železa, které způsobují červenohnědé zabarvení. Pod 5–10 cm mocnou vrstvou půdy se nacházejí čtvrtohorní sedimenty v horizontu o mocnosti 10–15 cm s úlomky křemenců, který ve spodní části ostře přecházejí do křemencové sutě.[2]

Na jižním okraji a na vrcholové plošině probíhala již od třináctého století těžba křemence. Těžba probíhala v mělkých jámách o objemu několika metrů krychlových. Těžebních jam se dochovalo asi 150. Největší intenzity dosáhla těžba v devatenáctém století, kdy se přesunula do menších lomů na jižním okraji. Odhaduje se, že těžba postihla až 30 % rozlohy původního vrcholu a bylo vytěženo asi 55 000 m³ materiálu. Místní kámen se používal k výrobě žernovů a při budování železniční tratě z Chomutova do Vejprt na stavbu mostů a propustků.[2] Kromě železničních staveb byl kámen použit při stavbě kostela svaté Kateřiny v Chomutově, děkanského kostela Nanebevzetí Panny MarieMostě, mostu přes OhřiPostoloprtech a mnoha dalších stavbách. Zejména během baroka se z něj zpracovávaly také sochy a náhrobky.[3]

Osídlení

Na vrcholu se nacházelo černovické hradiště, které bylo opevněno v 10. století př. n. l. lidem knovízské kultury.[4] Osídlení na vrcholové plošině však podle archeologických nálezů existovalo už v neolitu v době 5–4 tisíce let př. n. l. Po vymizení knovízské kultury bylo sídliště přechodně opuštěno nebo osídleno jen přechodně[4] a teprve v době hradištní znovu osídleno (8. až 10. století n. l.).[5]

Pověsti

Říká se, že na začátku jara a v době podzimu, v dny, kdy je hradiště zahaleno do hustého mlženého oparu pohybují se v jeho okolí modré plamínky. Tyto plamínky měly údajně označovat poklady ukryté pod zemí. Také se vypráví, že pod samotným Hradištěm se nachází další bohatství.

Rovněž se mezi lidmi traduje, že se u hradiště ukrýval „loupežník“ Podpinka – byl to údajně vrah. Podpinka měl mít úkryt v jámě v zemi, překryté tak, aby se po ní dalo přejít. Podpinka byl dopaden bizarním způsobem, a to tak, že o jeho „komín“ překrytý dutým pařezem zakopl nic netušící houbař.

Přístup

Z chomutovského vlakového nádraží vede na Hradiště značená žlutá turistická trasa dlouhá necelých šest kilometrů s převýšením asi 250 metrů. Kratší cesta na vrchol vede od černovického nádraží směrem na sever po silnici k železničnímu přejezdu, kde se setkává se zmíněnou žlutou turistickou trasou z Chomutova.

Trasa třikrát kříží železniční trať č. 137 z Chomutova do Vejprt. U dvou železničních přejezdů stojí tzv. řopíky československého lehkého opevnění.

Odkazy

Reference

  1. PP Hradiště u Černovic [online]. AOPK ČR [cit. 2017-11-13]. Dostupné online. 
  2. a b c FOLTÝN, J. Geologická charakteristika vrchu Hradiště. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 2, s. 24–27. ISSN 0231-5076. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Černovice, s. 52. 
  4. a b SMRŽ, Zdeněk. Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 4–9. ISSN 0231-5076. 
  5. SOSNOVÁ, Anežka. Výlet na hradiště u Černovic [online]. Archeologie na dosah, 2013-09-13 [cit. 2014-05-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy