Slanisko u Škrle
 Slanisko u Škrle | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Východní část chráněného území | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 12. června 2002 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Chomutov |
| Nadm. výška | 250–265 m n. m. |
| Rozloha | 3,41 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Bílence (k. ú. Škrle) |
| Souřadnice | 50°25′1,13″ s. š., 13°31′45,57″ v. d. |
  Slanisko u Škrle | |
| Další informace | |
| Kód | 2173 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slanisko u Škrle je přírodní památka na západním okraji Škrle u Bílenců v okrese Chomutov. Důvodem jeho ochrany je zachování význačné halofytní lokality s druhově bohatým výskytem slanobytných a xerotermních druhů a ochrana populací kriticky ohrožených druhů rostlin, ke kterým patří jitrocel přímořský.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Lokalita sloužila až do poloviny dvacátého století jako pastvina a příležitostně tak byla využívána až do sedmdesátých let. Už v té době byly některé části zalesněny borovicí lesní (Pinus sylvestris) a zarůstaly náletovými dřevinami. Zbylé plochy suchých úzkolistých trávníků začaly zarůstat vysokostébelnými travinami, z nichž dominuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ale jejich šíření bylo zpomaleno vysokým obsahem solí v půdě. Lužní louky podél toku Chomutovky zarostl rákos obecný (Phragmites australis), jehož výskyt se díky vyhlášení přírodní památky podařilo omezit v prostoru prameniště na východním okraji lokality. Opatření prováděná podle plánu péče také zabránila dalšímu šíření rákosu, třtiny a dřevin.[3]
Chráněné území vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 28. května 2002. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 2173. Spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.[4] Přírodní památka je součástí stejnojmenné evropsky významné lokality s celkovou rozlohou 9,96 hektaru, která byla poprvé vyhlášena 3. listopadu 2009.[5] Nachází se uvnitř ochranného pásma, které k přírodní památce přiléhá na severovýchodní, východní a jihozápadní straně.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Abiotické faktory[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území měří 3,41 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 250–265 metrů.[4] Geologické podloží tvoří písky, štěrky a jíly ze spodního až středního miocénu,[7] které jsou překryté naplaveninami písčitých hlín v nivě Chomutovky.[8] Z geomorfologického hlediska slanisko leží v Mostecké pánvi, v podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Jirkovská pánev. Nachází se na mírném a k jihu ukloněném svahu údolí Chomutovky.[7] Jediným půdním typem na lokalitě je smonice modální.[7] Salinita půdy je způsobená sírany rozpuštěnými v podzemní vodě. Převládající solí je síran hořečnatý.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v teplé oblasti T2,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů.[10]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Nejčastější slanomilnou rostlinou na lokalitě je jitrocel přímořský (Plantago maritima), ale vyskytují se také komonice zubatá (Melilotus dentatus), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), kuřinka solná (Spergularia salina) a oman britský (Inula britannica).[11] Ze suchomilných rostlin převládá hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) a kozinec dánský (Astragalus danicus Retz).[9] Na zaplavovaných loukách kromě rákosu rostou vzácný olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), srpice barvířská (Serratula tinctoria), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a zdravínek jarní (Odontites vernus subsp. serotinus).[11] Do chráněného území byla přestěhována populace jarvy žilnaté (Cnidium dubium) a ostřice černoklasé (Carex melanostachya).[3]
Při revizi výskytu halofilních rostlin na Chomutovsku byl v roce 2018 ve Slanisku u Škrle potvrzen výskyt prorostlíku nejtenčího, ostřice černoklasé a jitrocelu přímořského brvitého. Ačkoliv nebyly nalezeny, je pravděpodobné, že v chráněném území mohou růst také sítina Gerardova (Juncus gerardii), sivěnka přímořská (Glaux maritima) a kuřinka solná (Spergularia salina).[12]
Mezi význačnější živočichy na Slanisku u Škrle patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Emberiza calandra).[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Slanisko u Škrle [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2018-07-23 [cit. 2019-05-01]. S. 5. Dále jen Souhrn opatření (2018). Dostupné online.
- ↑ a b c PP Slanisko u Škrle [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
- ↑ EVL Slanisko u Škrle [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Souhrn opatření (2018), s. 12.
- ↑ a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Souhrn opatření (2018), s. 2.
- ↑ a b c 33 – Slanisko u Škrle [online]. Natura 2000 v Ústeckém kraji [cit. 2019-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-02.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ a b Souhrn opatření (2018), s. 3.
- ↑ ONDRÁČEK, Čestmír. Halofilní rostliny na Chomutovsku. Současný stav populací a lokalit slanomilných rostlin, vzácné a významné složky chomutovské květeny. Památky, příroda, život. Oblastní muzeum v Chomutově, 2019, roč. 51, s. 11–26, 30. ISSN 0231-5076. ISBN 978-80-87898-21-5.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slanisko u Škrle na Wikimedia Commons
