Hradec (okres Plzeň-jih)
| Hradec | |
|---|---|
 Hradec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Stod |
| Obec s rozšířenou působností | Stod (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′7″ s. š., 13°7′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 605 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,73 km²[2] |
| Katastrální území | Hradec u Stoda |
| Nadmořská výška | 348 m n. m. |
| Počet domů | 207 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hradec 45 33211 Hradec u Stoda ouhradec |
| Starosta | Hlaváč Pavel |
| Oficiální web: www | |
  Hradec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557731 |
| Kód části obce | 46752 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hradec se nachází v okrese Plzeň-jih, kraj Plzeňský. Žije zde 605[1] obyvatel.
Historie
Předchůdcem vesnice bylo od devátého století hradecké hradiště, na kterém byl v jedenáctém století postaven kostel svatého Vavřince. V následujícím století hradiště zaniklo a v jeho sousedství vznikla malá vesnice, kterou ještě ve třináctém století tvořil pouze kostel svatého Vavřince a čtyři usedlosti.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1186 a nachází se ve falzu ze třináctého století, kde je uvedena jako majetek kladrubského kláštera. Později vesnici nebo její část daroval král Václav II. chotěšovskému klášteru, v jehož držení byla zmíněna v letech 1284 a 1298. Ve čtrnáctém století ve vsi vzniklo několik drobných zemanských statků, které roku 1352 patřily bratrům Hrochovi, Pernoltovi a Ivanovi.[5] Hroch s Ivanem měli v erbu rybu s kýtou.[6] Někdy v té době snad byla u kostela svatého Jiří postavena tvrz zmiňovaná až do šestnáctého století.[4] Podle Miloslava Bělohlávka však jediná zmínka o tvrzi pochází z roku 1450, kdy ji jako manství od chotěšovského probošta získal do zástavy Jan z Jindřichovic. Tvrz podle něj zanikla koncem patnáctého století.[5]
V roce 1406 došlo u Hradce k bitvě mezi bavorským vojskem Ruprechta Falckého a sedmi tisíci muži pod vedením chotěšovského probošta Sulka, který své vojsko shromáždil na pokyn krále Václava IV.[4]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří
- Usedlost čp. 28
- Mohylník, archeologické naleziště
- Rovinné neopevněné sídliště Na Hrobech, archeologické naleziště[zdroj?]
- Fara
- Jihozápadní část obce stojí na ostrožně nad soutokem Radbuzy a Touškovského potoka. V desátém až dvanáctém století v těchto místech stávalo hradecké hradiště s kostelem svatého Vavřince.[7]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c SOKOL, Petr. Kontinuita sídla a paměť krajiny. Proměny obce Hradec na Plzeňsku [online]. Dějiny a současnost [cit. 2018-02-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hradec – tvrz.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925. 743 s. Dostupné online. S. 130.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hradec u Stoda, s. 91.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradec na Wikimedia Commons - Hradec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
