Horní Olešnice
| Horní Olešnice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Trutnov |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′58″ s. š., 15°40′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 316 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,73 km²[2] |
| Nadmořská výška | 364 m n. m. |
| PSČ | 543 71 |
| Počet domů | 159 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Olešnice 2 543 71 Hostinné obec@horniolesnice.cz |
| Starosta | Petr Řehoř |
| Oficiální web: www | |
  Horní Olešnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579271 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Horní Olešnice (něm. Ober Oels) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Leží v údolí Kalenského potoka, po severním hřbetu vede stará poštovní cesta s výhledy na východní část Krkonoš. V typicky podhorské obci s dochovanými roubenými domy žije 316[1] obyvatel. Lokalita je známá coby naleziště polodrahokamů, zejména achátů, chalcedonů a českých granátů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V obci se kromě typických výklenkových kapliček nachází především památkově chráněná usedlost čp. 3. Nachází se ve středu obce, vlevo od silnice směr Dolní Kalná a při silnici směr Ždírnice. Objekt je chráněn od 3. 5. 1958, původní číslo popisné bylo 45. Zděný jednotný přízemní dům usedlosti byl vystavěn v 1. polovině 19. století a je příkladem zděné přestavby venkova v 19. století. Přízemní zděná stavba má polovalbovou střechu, štítovou stranou orientovanou k hlavní silnici. Kratší průčelí má tři okna obdélná, dříve se štukovou nadokenní výzdobou kruhů, závěsů a zvonečků. Ve štítě ve střední ose je zazděné okno, po jeho stranách dvě okna obélná a v krajích čtvrtkruhová okna vějířovitého členění. Ve vrcholu štítu je půlkruhovité okno rovněž vějířovitého členění. Druhý štít je jednoduchý. Střecha je polovalbová krytá taškami (dříve šindelem). Boční půlkruhový portál s plošným členěním ústupků a rozet ve vnitřních stěnách. Proti obytnému stavení se nacházela jedna stodola – větší, se dvojími vraty (zbořena mezi roky 2006 a 2011); na třetí, severovýchodní straně areálu je druhá stodola. Dvůr uzavírala dřevěná kolna.[4]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Horní Olešnice (k. ú. Prostřední Olešnice a Horní Olešnice)
- Ždírnice (k. ú. Přední Ždírnice a Zadní Ždírnice; částečně také Horní Olešnice)
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na dřívějším rozhraní německy a česky mluvící oblasti. Svou polohou je obec vhodná jak pro výlety do Krkonoš, tak i Českého ráje, prochází jí cyklotrasa č. 4302 střední obtížnosti a délkou necelých 20 km. Vede z Kunčic nad Labem přes Horní a Dolní Kalnou, Horní a Dolní Olešnici do obce Mostek. V Horní Olešnici je stále významný podíl soukromého zemědělství, v posledních letech tu pomalu, ale stabilně přibývá trvale žijících obyvatel.[5]
| Datum | Muži (do 15 let) | Muži (nad 15 let) | Ženy (do 15 let) | Ženy (nad 15 let) | Změna | Celkem |
| 1.1.2017 | 15 | 146 | 16 | 127 | 0 | 304 |
| 1.1.2016 | 15 | 147 | 15 | 127 | 8 | 304 |
| 1.1.2015 | 13 | 148 | 11 | 124 | 4 | 296 |
| 1.1.2014 | 13 | 145 | 9 | 125 | 1 | 292 |
| 1.1.2013 | 14 | 144 | 10 | 123 | 291 |
Přehrada Vestřev[editovat | editovat zdroj]
V údolí mezi Čistou u Horek a Dolní Olešnicí, kam patří i Horní Olešnice, počítal Plán hlavních povodí ČR s možnou výstavbou přehrady. Strategický dokument Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí mimo jiné vytyčoval na území republiky dvě stovky míst, která jsou vhodná pro vybudování zádržných nádrží na akumulaci povrchové vody. Přestože PHP nepočítal v příštích 50 letech s budováním žádné z těchto nádrží, musely být všechny zaneseny do územních plánů obcí. Přehrada Vestřev měla být s plochou zhruba 1128 hektarů jednou z největších. Plán na výstavbu údolní nádrže Vestřev více než 30 let těžce zasahoval díky přísné stavební uzávěře do života a rozvoje obcí. Proti plánu protestoval kraj, obce i organizace. Výsledkem řady jednání v 90. letech 20. století bylo přeřazení hájení území pro výstavbu přehrady z kategorie A do B a následně konečné kategorie C v nejmírnějším režimu územního hájení, umožňující běžný rozvoj. V září 2012 byl vydán nový strategický dokument – Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, ve kterém bylo vyhověno připomínkám obcí Dolní Kalná, Dolní a Horní Olešnice a došlo k odstranění lokality Vestřev na Kalenském potoce z území chráněných pro akumulaci povrchových vod.
Závazným podkladem pro územní plány je nyní Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), schválený ministerstvy zemědělství a životního prostředí v roce 2011. Ještě výchozí podoba generelu v roce 2009 byla myšlenkově pevně ukotvena v 80. letech, kdy se počítalo s megalomanským zvětšením a zmnožením plánů z dob monarchie – v celé republice rezervoval místo pro skoro dvě stě nádrží s různým posláním. Po dlouhých diskusích v něm zbylo 65 míst, z toho v krkonošsko-jizerské oblasti jen dvě zmenšené nádrže: Fořt na Čisté v Rudníku a Babí na Babském potoce pod Rýchorami. [6]
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
Znak: v zeleno-stříbrně polceném štítě leží olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev vyrůstající ze stříbrno-červeně polcené paty, vpravo jsou vlnité a vlevo planoucí čtyřmi plameny. V patě vpravo je červený broušený český granát, vlevo stříbrná růže s červeným semeníkem. Návrh vychází z obrazových historických pečetí Horní a Prostřední Olešnice, jejichž složité obrazy jsou v návrhu znaku reflektovány v heraldicky adekvátně zjednodušené podobě a doplněny několika dalšími figurálními motivy, jež připomínají relevantní geografické charakteristiky obce a názvy místních částí obce.
Vlajka představuje proporčně modifikované doslovné opakování znaku. List tvoří zelená žerďová a bílá vlající část a svisle dělený dolní čtvrtinový pruh, v žerďové části bílý, vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a ve vlající částí červený, planoucí čtyřmi plameny s vrcholy ve třech pětinách šířky listu. Na svislé dělicí lince vyrůstá z dolního pruhu olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev. V dolním pruhu u dělicí linky v bílé části červený broušený český granát, v zelené části bílá růže s červeným středem. Poměr šířky k délce je 2 : 3.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kulturní památka dům čp. 3 -
Silnice I. třídy č. 16 -
Autobusová zastávka -
Pohled na Krkonoše -
Horní Olešnice -
Horní Olešnice -
Obecní hospoda
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Památkový katalog - 1000124405 - venkovský dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2017-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-08-21]. Dostupné online.
- ↑ ďż˝asopis Krkonoďż˝e: 2016/1/11. krkonose.krnap.cz [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-23.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Olešnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Olešnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
