Hasan Nasralláh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Šejch Hasan Nasralláh (arabsky: حسن نصرالله, narozen 31. srpna 1960) je současným šéfem libanonské militantní islámské politické strany Hizballáh.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako prvorozený z devíti dětí ve východním Bejrútu (předměstí Burdž Hammúd). V roce 1975, když vypukla v Libanonu občanská válka, byla jeho rodina nucena odejít do vesnice Bassoryieh (Al Bazuriyah) nedaleko města Týros, kde jeho otec pracoval jako prodavač zeleniny. Ačkoli jeho rodina nepraktikovala žádné náboženství, Nasralláh se o teologii velmi zajímal, a proto odešel studovat korán do iráckého Nadžafu, avšak po ukončení první části svých studií byl donucen iráckými úřady k návratu do Libanonu. Zde se přidal k ší'itskému hnutí Amal a začal studovat na škole vůdce Amalu šejcha Husajna Abbáse Músavího.

Později byl zvolen za politického delegáta pro údolí Bikáa, a tím se také stal členem centrálního politického úřadu. Po vypuknutí první libanonské války roku 1982 se stal spoluzakladatelem Hizballáhu, v jehož čele stál al-Músáví. I přes své aktivity v hnutí Hizballáh se rozhodl roku 1989 odjet pokračovat ve svých náboženských studiích do íránského města Qom. Nasralláh věřil, že islám je řešením pro všechny problémy společnosti.[zdroj?] Jednou řekl: „Úcta k nám samým, jednoduše, islám není jednoduché náboženství zahrnující pouze chvály a modlitby, přesněji řečeno je to božská zpráva, poselství, určena lidstvu, která dokáže odpovědět na jakoukoli otázku, ať už se týká veřejného nebo soukromého života. Islám je náboženství určené pro společnost, která se dokáže vzbouřit a vytvořit stát.“[zdroj?]

Nasralláh a Hizballáh[editovat | editovat zdroj]

Nasralláh se dostal k vedení Hizballáhu po zavraždění dosavadního šéfa Abbáse al-Músávího v roce 1992 izraelskou armádou.[1] Pod Nasralláhovým vedením se začal Hizballáh přeměňovat ve významnou politickou jednotku, která je od této doby zastoupena i v libanonském parlamentu. Ačkoli je Hizballáh západním světem často označován za teroristickou organizaci, v oblasti jižního Libanonu dodnes zřizuje řadu škol, nemocnic a dalších sociálních služeb. Nicméně Hizballáh dále sílil i z hlediska vojenského a začal být vážným protihráčem izraelské armády v jižním Libanonu.

Nasralláh vedl Hizballáh ke zlepšení a organizaci vojenských schopností. Důkazem toho je zvyšující se roční průměr zabitých izraelských vojáků, který postupně vzrůstal přibližně na dva tucty ročně.[zdroj?] Všeobecně se má za to, že vojenská tažení Hizballáhu v devadesátých letech minulého století jsou jedním z hlavního důvodu, proč se Izrael rozhodl roku 2000 oblast jižního Libanonu opustit, čili ukončit osmnáctiletou okupaci tohoto území.[zdroj?] V důsledku tohoto je Nasralláh obdařen důvěrou v Libanonu a ostatních arabských zemích, což také upevňuje postavení Hizballáhu jako politické strany. Nasralláh zároveň sehrál významnou roli při výměně zajatců mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2004 mající za následek osvobození stovek Palestinců, zajatců Hizballáhu a navrácení těl do Libanonu.

Názory Hizballáhu a Nasralláha samotného jsou velmi militantní a teroristické, neuznává existenci státu Izrael a vyzývá k vyhlazení sionismu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RANSTORP, Magnus. Hizb'allah in Lebanon: The Politics of the Western Hostage Crisis. New York : St. Martin’s Press, 1997. 257 s. Dostupné online. ISBN 978-0312164911. S. 106-107. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]