Gvat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gvat
גבת
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 104 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Jizre'elské údolí
Gvat
Red pog.png
Gvat
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 774[1] (2012)
správa
oficiální web: http://www.gvat.org.il/

Gvat (hebrejsky גְּבַת‎, anglicky Gvat, v oficiálním seznamu sídel Gevat[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Jizre'elské údolí.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 104 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory), které stoupá východně od vesnice směrem k městu Migdal ha-Emek. Z těchto hor stéká do údolí podél jižní strany vesnice vádí Nachal Jif'at, podél severní a západní strany vádí Nachal Cvi. Jihozápadně od kibucu se rozkládá letecká základna Ramat David.

Vesnice se nachází cca 10 kilometrů severozápadně od města Afula, 2 kilometry západně od města Migdal ha-Emek, cca 78 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Gvat obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Aglomerace Nazaretu, kterou obývají převážně izraelští Arabové, začíná až cca 6 kilometrů severovýchodním směrem.

Gvat je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 73.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Gvat byl založen v roce 1926.[1] K založení došlo 28. listopadu 1926.[2] Šlo o součást nové osidlovací vlny v Jizre'elském údolí, kde toho roku vznikly i židovské vesnice Sarid, Ramat David, Mišmar ha-Emek, Kfar Jehošua a Kfar Baruch.[3]

V dubnu 1919 došlo ve městě Pinsk, tehdy na polsko-běloruském pomezí, k pogromu na Židy, jehož výsledkem bylo 35 mrtvých. Zakladatelé kibucu Gvat pocházeli z Pinsku, do tehdejší mandátní Palestiny přišli v rámci čtvrté aliji a vesnici zřídili na počest zavražděných. Jméno obce navazuje na starověké sídlo Gabata (גבתא) - aramejský výraz pro "kopec". Toto jméno bylo patrně pak uchováno v názvu nedaleké arabské vesnice Džibta (ג'באתא), která tu do 20. století stávala a která byla opuštěna ještě před vznikem nynějšího Gvatu, poté, co okolní zemědělské pozemky přešly do majetku Židů.[4][2]

V září 1934 tu začal první kurz výcviku velitelů Hagany, který trval 10 týdnů.[5]

Roku 1949 měla vesnice 674 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5535 dunamů (5,535 kilometrů čtverečních).[6] V roce 1951 v důsledku rozkolu v organizaci izraelských kibuců (podrobně v článku kibuc) část osadníků opustila Gvat a založili nový kibuc Jif'at a populace Gvatu klesla z tehdejších cca 900 na 500 obyvatel.[4]

Během Jomkipurské války v roce 1973 dopadla na Gvat raketa a způsobila značné materiální škody. Během této války padlo 5 členů kibucu.[7]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a průmyslu (výroba součástek pro závlahové systémy).[4] Tato průmyslová firma byla založena v roce 1966.[2] Kibuc prošel privatizací a jeho členové jsou odměňováni individuálně, podle odvedené práce. V obci fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je ve vesnici Sarid.[7] V 70. letech 20. století fungoval v obci basketbalový tým, který hrál nejvyšší izraelskou ligu (roku 1976 ji vyhrál).[2]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu Gvat je sekulární.[8] Podle údajů z roku 2012 tvořili naprostou většinu obyvatel v Gvat Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2012 zde žilo 774 lidí. Během roku 2012 populace stoupla o 9,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gvat 1949–2012[9] [6][10][1]
Rok 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 674 716 664 732 722 678 658 664 673 668 670 672 686 687 708 774

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2014-05-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d גבת [online]. www.emekyizrael.org.il, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 138. (anglicky) 
  4. a b c גבת [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 183
  6. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b גבת [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. גבת [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]