Merchavja (mošav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Merchavja
מֶרְחַבְיָה
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 84 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Jizre'elské údolí
Merchavja
Red pog.png
Merchavja
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 656[1] (2013)
správa
vznik: 1922
oficiální web: http://www.merhavia.co.il

Merchavja nebo Merchavia (hebrejsky מֶרְחַבְיָה‎‎, anglicky Merhavia, v oficiálním seznamu sídel Merhavya Moshav[1]) je vesnice typu mošav v severním Izraeli. Spadá pod oblastní radu Jizre'elské údolí.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 84 metrů ve východní části Jizre'elského údolí, které dál k jihovýchodu přechází do Charodského údolí. Severně od obce se z rovinaté krajiny prudce zvedá masiv Giv'at ha-More, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Merchavja, jež míjí vesnici z východu a ústí do Nachal Charod které protéká jihozápadně od vesnice.

Nachází se v oblasti s intenzivním zemědělstvím, 2 kilometry východně od města Afula, cca 77 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.

Na dopravní síť je mošav napojen pomocí dálnice číslo 71.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Merchavja byla založena roku 1922[1], má ale starší sídelní tradici v roce 1911. Byla první novověkou židovskou osadou v Jizre'elském údolí. Vznik osídlení tu byl umožněn transakcí z roku 1910, při které zde sionistická organizace získala první zemědělské pozemky v centrální části Jizre'elského údolí.[2] K založení osady došlo pak 24. ledna 1911.[3] Potřebné převody pozemků (10 000 dunamů - 10 kilometrů čtverečních) v tomto regionu provedl Jehošua Chankin.[4] Už v říjnu 1910 sem přišli první obyvatelé, mezi kteří patřili členové kvucy Kibuš a dělníci druhé aliji. Počátkem roku 1911 začalo obdělávání pozemků.[4]

Vesnice byla založena na družstevním základě, podle idejí německožidovského teoretika Franze Oppenheimera. Ten navrhl, aby se v tehdejší turecké Palestině zakládaly zemědělské samosprávné osady. Jejich utváření mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měla být založena komerční farma vedená odborníky, jejíž členové by byli pouhými placenými zaměstnanci. V druhé fázi měli zaměstnanci přejímat odpovědnost za chod farmy a ve třetí by se rozhodli pro kolektivní nebo individuální hospodaření. Tak vznikla Kooperacija ("קואופרציה") - pokusná kolektivní komunita.[5]

Měla fungovat jako družstevní farma s diferencovanými mzdami a byla založena s pomocí Arthura Ruppina, Jehošuy Chankina, Anglo-palestinské banky a Elijahu Blumenfelda. V roce 1915 navrhl Alexander Baerwald první zděnou budovu a uliční síť s centrálním náměstím.[6]

Roku 1914 farmu Kooperacija převzala skupina zemědělských dělníků, ale kvůli vypuknutí první světové války byla neúspěšná. Experiment s farmou Kooperacija selhal také pro spory mezi vedením a zaměstnanci.[7] Vesnice byla navíc vystavena útokům okolních Arabů (v září 1912).[8] I po krachu Kooperacije zůstávalo na místě několik osadníků. Ty po první světové válce doplnili noví lidé (židovští přistěhovalci z Polska a obyvatelé Tel Avivu). V roce 1922 tak došlo k faktickému novému založení osady, která se roku 1924 ustavila jako mošav (konkrétně mošav ovdim).[4]

V roce 1929 vznikla nedaleko mošavu vesnice typu kibuc se stejným názvem, který se ale vyvíjí administrativně jako samostatná obec.[4]

Roku 1949 měl mošav Merchavja 309 obyvatel a rozlohu katastrálního území 8537 dunamů (8,537 kilometrů čtverečních).[9]

Na přelomu 80. a 90. let 20. století vesnice prošla v době ekonomické krize izraelských mošavů transformací a otevřela se i nově příchozím individuálním uchazečům o pobyt.[4] Fungují zde zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v sousedním kibucu Merchavja. V obci jsou sportovní areály, obchod a zdravotní středisko.[10]

Název mošavu je odvozen od verše z knihy Žalmů, konkrétně z Žalmu 118:5.[11]

V soužení jsem volal Hospodina, Hospodin mi odpověděl, daroval mi volnost.
— Žalm 118:5

V metaforickém významu: „Hospodin mě osvobodil.“ Tj. zkušenosti Židů, kteří se přistěhovali do Izraele (resp. Palestiny) a dosáhli tak nové domoviny bez soužení perzekuce.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo mošavu Merchavja je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel v mošavu Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 656 lidí. Během roku 2013 registrovaná populace stoupla o 0,9 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel kibucu Merchavja 1948-2013[12] [9][13][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 236 309 281 227 247 346 554 649 658 685 722 756 756 647 654 651 650 656

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. The 20th Century in Eretz Israel. s. 51
  3. The 20th Century in Eretz Israel. s. 54
  4. a b c d e תל עדשים [online]. emekyizrael.org.il, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 15-16. (anglicky) 
  6. Myra Warhaftig, "Alex Baerwald", in: id., Sie legten den Grundstein. Leben und Wirken deutschsprachiger jüdischer Architekten in Palästina 1918-1948, Berlin and Tübingen: Wasmuth, 1996, pp. 34-41, here p. 35. ISBN 3-8030-0171-4
  7. The 20th Century in Eretz Israel. s. 62
  8. The 20th Century in Eretz Israel. s. 58
  9. a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b מושב מרחביה - מושב , העמקים [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  11. Ž 118, 5 (Kral, ČEP)
  12. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  13. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]