Merchavja (mošav)
| Merchavja מֶרְחַבְיָה |
|
|---|---|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 32° 36′ 16″ s. š., 35° 18′ 29″ v. d. |
| nadmořská výška: | 84 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Severní |
| oblastní rada: | Jizre'elské údolí |
 Merchavja
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 647[1] (2009) |
| správa | |
| vznik: | 1922 |
| oficiální web: | www.merhavia.co.il |
Merchavja nebo Merchavia (hebrejsky: מֶרְחַבְיָה, anglicky: Merhavia, v oficiálním seznamu sídel Merhavya Moshav[1]) je vesnice typu mošav v severním Izraeli. Spadá pod oblastní radu Jizre'elské údolí.
Obsah |
Geografie [editovat]
Leží v nadmořské výšce 84 metrů ve východní části Jizre'elského údolí, které dál k jihovýchodu přechází do Charodského údolí. Severně od obce se z rovinaté krajiny prudce zvedá masiv Giv'at ha-More, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Merchavja, jež míjí vesnici z východu a ústí do Nachal Charod které protéká jihozápadně od vesnice.
Nachází se v oblasti s intenzivním zemědělstvím, 2 kilometry východně od města Afula, cca 77 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.
Na dopravní síť je mošav napojen pomocí dálnice číslo 71.
Dějiny [editovat]
Merchavja byla založena roku 1922[1], má ale starší sídelní tradici v roce 1911. Byla první novověkou židovskou osadou v Jizre'elském údolí. Vznik osídlení tu byl umožněn transakcí z roku 1910, při které zde sionistická organizace získala první zemědělské pozemky v centrální části Jizre'elského údolí.[2] K založení osady došlo pak 24. ledna 1911.[3] Potřebné převody pozemků (10 000 dunamů - 10 kilometrů čtverečních) v tomto regionu provedl Jehošua Chankin.[4] Už v říjnu 1910 sem přišli první obyvatelé, mezi kteří patřili členové kvucy Kibuš a dělníci druhé aliji. Počátkem roku 1911 začalo obdělávání pozemků.[4]
Vesnice byla založena na družstevním základě, podle ideí německožidovského teoretika Franze Oppenheimera. Ten navrhl, aby se v tehdejší turecké Palestině zakládaly zemědělské samosprávné osady. Jejich utváření mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měla být založena komerční farma vedená odborníky, jejíž členové by byli pouhými placenými zaměstnanci. V druhé fázi měli zaměstnanci přejímat odpovědnost za chod farmy a ve třetí by se rozhodli pro kolektivní nebo individuální hospodaření. Tak vznikla Kooperacija ("קואופרציה") - pokusná kolektivní komunita.[5]
Měla fungovat jako družstevní farma s diferencovanými mzdami a byla založena s pomocí Arthura Ruppina, Jehošuy Chankina, Anglo-palestinské banky a Elijahu Blumenfelda. V roce 1915 navrhl Alexander Baerwald první zděnou budovu a uliční síť s centrálním náměstím.[6]
Roku 1914 farmu Kooperacija převzala skupina zemědělských dělníků, ale kvůli vypuknutí první světové války byla neúspěšná. Experiment s farmou Kooperacija selhal také pro spory mezi vedením a zaměstnanci.[7] Vesnice byla navíc vystavena útokům okolních Arabů (v září 1912).[8] I po krachu Kooperacije zůstávalo na místě několik osadníků. Ty po první světové válce doplnili noví lidé (židovští přistěhovalci z Polska a obyvatelé Tel Avivu). V roce 1922 tak došlo k faktickému novému založení osady, která se roku 1924 ustavila jako mošav (konkrétně mošav ovdim).[4]
V roce 1929 vznikla nedaleko mošavu vesnice typu kibuc se stejným názvem, který se ale vyvíjí administrativně jako samostatná obec.[4]
Roku 1949 měl mošav Merchavja 309 obyvatel a rozlohu katastrálního území 8537 dunamů (8,537 kilometrů čtverečních).[9]
Na přelomu 80. a 90. let 20. století vesnice prošla v době ekonomické krize izraelských mošavů transformací a otevřela se i nově příchozím individuálním uchazečům o pobyt.[4] Fungují zde zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v sousedním kibucu Merchavja. V obci jsou sportovní areály, obchod a zdravotní středisko.[10]
Název mošavu je odvozen od verše z knihy Žalmů, konkrétně z Žalmu 118:5.[11]
| „ | V soužení jsem volal Hospodina, Hospodin mi odpověděl, daroval mi volnost. | “ |
| — Žalm 118:5 | ||
V metaforickém významu: „Hospodin mě osvobodil.“ Tj. zkušenosti Židů, kteří se přistěhovali do Izraele (resp. Palestiny) a dosáhli tak nové domoviny bez soužení perzekuce.
Demografie [editovat]
Obyvatelstvo mošavu Merchavja je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v mošavu Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2009 zde žilo 647 lidí. Během roku 2009 ovšem registrovaná populace prudce klesla o 14,4 %.[1]
| Rok | 1948 | 1949 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 236 | 309 | 281 | 227 | 247 | 346 | 554 | 649 | 658 | 685 | 722 | 756 | 756 | 647 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f יישובים2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 51
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 54
- ↑ a b c d e תל עדשים [online]. emekyizrael.org.il, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. s. 15-16. (anglicky)
- ↑ Myra Warhaftig, "Alex Baerwald", in: id., Sie legten den Grundstein. Leben und Wirken deutschsprachiger jüdischer Architekten in Palästina 1918-1948, Berlin and Tübingen: Wasmuth, 1996, pp. 34-41, here p. 35. ISBN 3-8030-0171-4
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 62
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 58
- ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b מושב מרחביה - מושב , העמקים [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Ž 118, 5 (Kral, ČEP)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
