Merchavja (kibuc)
| Merchavja מֶרְחַבְיָה |
|
|---|---|
 Úklidový den v kibucu |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 32° 36′ 21″ s. š., 35° 18′ 26″ v. d. |
| nadmořská výška: | 70 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Severní |
| oblastní rada: | Jizre'elské údolí |
 Merchavja
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 770[1] (2009) |
| správa | |
| vznik: | 1929 |
| zakladatel: | členové ha-Šomer ha-ca'ir |
| oficiální web: | www.merchavia.org.il |
Merchavja nebo Merchavia (hebrejsky: מֶרְחַבְיָה, , anglicky: Merhavia, v oficiálním seznamu sídel Merhavya Qibbuz[1]) je kibuc na severu Izraele. Spadá do správní působnosti oblastní rady Jizre'elského údolí.
Obsah |
Geografie [editovat]
Leží v nadmořské výšce 70 metrů ve východní části Jizre'elského údolí, které dál k jihovýchodu přechází do Charodského údolí. Severovýchodně od obce se z rovinaté krajiny prudce zvedá masiv Giv'at ha-More, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Merchavja. Jihozápadně od kibucu protéká vádí Nachal Charod.
Nachází se v oblasti s intenzivním zemědělstvím, jen 1 kilometr východně od města Afula, cca 77 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.
Na dopravní síť je kibuc napojen pomocí dálnice číslo 71.
Dějiny [editovat]
Kibuc byl založen v roce 1929 poblíž mošavu Merchavja, po němž byl pojmenován. Mezi jeho zakladatele patřili členové ha-Šomer ha-ca'ir, kteří do Palestiny imigrovali po první světové válce z Haliče a žili v Haifě a jedněmi ze zakladatelů byli Eliezer Peri, který byl poslancem Knesetu za stranu Mapam a Meir Ja'ari, vůdčí osobnost hnutí.
Mezi slavné obyvatele kibucu patří i Golda Meirová, která do mandátní Palestiny imigrovala v roce 1921. Po založení kibucu do něj chtěla s manželem Morrisem vstoupit, ale byla odmítnuta a přijata až napotřetí.[2]
Osídlení v této lokalitě je ale staršího data. Mezi zdejší pamětihodnosti patří Bejt Kooperacija ("קואופרציה"), takzvaný Velký dvůr z roku 1913, kde sídlila zakladatelská Oppenheimerova nadace sousedního mošavu Merchavja. Šlo o pokusnou farmu zřízenou podle myšlenek německožidovského teoretika Franze Oppenheimera. Ten navrhl, aby se v tehdejší turecké Palestině zakládaly zemědělské samosprávné osady. Jejich utváření mělo probíhat ve třech fázích. V první fázi měla být založena komerční farma vedená odborníky, jejíž členové by byli pouhými placenými zaměstnanci. V druhé fázi měli zaměstnanci přejímat odpovědnost za chod farmy a ve třetí by se rozhodli pro kolektivní nebo individuální hospodaření. Experiment ale selhal pro spory mezi vedením a zaměstnanci. Roku 1914 pak farmu převzala skupina zemědělských dělníků, ale kvůli vypuknutí první světové války byla i ona neúspěšná.[3] Dnes je zde muzeum.
Roku 1949 měl kibuc 404 obyvatel a rozlohu katastrálního území 6292 dunamů (6,292 kilometrů čtverečních).[4] V roce 1960 zde byla založena průmyslová firma Pelses zabývající se výrobou plastových dílů pro umělé zavlažování. Ta je v současnosti, spolu se zemědělstvím, hlavním zdrojem příjmů vesnice. Kibuc prošel reformami, po kterých postupně ztratil výrazně kolektivní ekonomický a sociální charakter. Došlo k výstavbě nové obytné čtvrti pro nově příchozí zájemce o výstavbu soukromého rodinného domu. Kibuc se zároveň stal jedním z center pro absorbci nových přistěhovalců.[5] Fungují zde zařízení předškolní péče o děti a také základní škola využívaná i žáky z okolních vesnic.[5]
Pamětihodnosti [editovat]
V kibucu jsou také téměř nepatrné zbytky křižácké tvrze Castrum Faba řádu Templářů, dobyté Saladinem roku 1187.
V roce 1799 se zde utkala Napoleonova armáda s osmanskou. Tato bitva se poněkud nepřesně nazývá „bitva u hory Tábor“.
Demografie [editovat]
Obyvatelstvo kibucu Merchavja je sekulární.[6] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Židé – cca 700 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 800 osob).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2009 zde žilo 770 lidí. Během roku 2009 populace klesla o 3,6 %.[1]
| Rok | 1948 | 1949 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 484 | 404 | 557 | 564 | 572 | 581 | 703 | 707 | 724 | 723 | 759 | 802 | 799 | 770 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e יישובים2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-11-11]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ EISENBERG, Azriel. Momentous century: personal and eyewitness accounts of the rise of the. Londýn : Rosemont, 1984. Dostupné online. ISBN 0-8453-4748-9. s. 138. (anglicky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. s. 15-16. (anglicky)
- ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b תל עדשים [online]. emekyizrael.org.il, [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ קיבוץ מרחביה - קיבוץ , העמקים [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
- (hebrejsky) Profil obce na portálu oblastní rady
- (hebrejsky) Profil obce na portálu Rom Galil
- (anglicky) Ynetnews – New in Merhavia: Golda's room
- (anglicky) Ynetnews – Purim in Kibbutz Merhavia, 1963
