Gregor Strasser

Gregor Strasser
Gregor Strasser
	Gregor Strasser (1928)
Stranická příslušnost
Členství	Národně socialistická německá dělnická strana; Národní socialistické hnutí za svobodu
Narození	31. května 1892 ; Geisenfeld
Úmrtí	30. června 1934 (ve věku 42 let) ; Berlín
Příčina úmrtí	střelná rána
Příbuzní	Otto Strasser (sourozenec)
Alma mater	Mnichovská univerzita
Profese	politik a farmaceut
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Zlatý stranický odznak
Commons	Gregor Strasser
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství – 30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP. Byl zavražděn během noci dlouhých nožů. Jeho bratr byl německý politik Otto Strasser.

Životopis

Mládí a vojenská služba

Gregor Strasser se narodil do rodiny katolického soudce v malém hornobavorském městě Geisenfeldu. Navštěvoval místní gymnázium a po maturitě se jako drogista ve vesnici Frontenhausen živil od roku 1910 až do začátku první světové války, kdy musel narukovat. V průběhu války se vypracoval k hodnosti nadporučíka (vyšší, než měl Hitler, ten získal pouze svobodnickou hodnost) a byl vyznamenán Železným křížem I. a II. třídy.

V roce 1918 pokračoval ve studiích na Friedrichově univerzitě v Erlangenu a v roce 1919 se zapojil do krajně pravicové polovojenské organizace Freikorps, vedené Franzem von Eppem. V roce 1920 si našel práci jako lékárník v Landshutu. Téhož roku se Strasser zúčastnil neúspěšného Kappova puče. V té době jeho bratr Otto působil u sociálních demokratů.

Kariéra v NSDAP

Brzy vstoupil Gregor Strasser do nově vzniklé NSDAP, kterou pomáhal i založit. Jeho vůdčí vlastnosti byly pohotově rozpoznány a Strasser byl záhy jmenován oblastní hlavou SA v Bavorsku. V listopadu roku 1923 se účastnil neúspěšného pivnicového puče. Spolu s Hitlerem a ostatním byl Strasser odsouzen k jednomu a půl roku vězení v Landsbergu, po několika týdnech však byl propuštěn, protože byl zvolen členem Bavorského zemského sněmu za nacistickou stranu.

V prosinci roku 1924 dosáhl Strasser křesla v Reichstagu. Později se stal členem německé svobodné strany, která sloužila jako náhradní organizace za NSDAP, která byla po nepodařeném puči zakázána. Strasser v této straně působil do prosince roku 1932.

Když byla NSDAP znovu založena, stal se Strasser prvním vůdcem Bavorska od roku 1928 do roku 1929. Poté se stal vůdcem propagandy a organizačním vůdcem.

Když roku 1931 spáchala sebevraždu Hitlerova neteř Geli Raubalová, k níž měl Hitler hluboký vztah, nevzdálil se od něj Strasser ani na krok, protože měl obavy, že se Hitler zabije.

Smrt

Programové a osobní soupeření s Adolfem Hitlerem se zhoršilo v prosinci roku 1932, kdy nabídl říšský kancléř Kurt von Schleicher Strasserovi vicekancléřství a kancelář pruského ministerského předsedy. Von Schleicher doufal, že se tím NSDAP rozdělí a že se Strasser později připojí k von Schleicherově národní konzervativní straně, a že tak dosáhne Hitlerova zničení. Tento plán však nebyl úspěšný a měl za následek Strasserovo vystoupení z veškerých společenských pozic. Přesto pokračoval ve funkci publicisty.

Během nacistických stranických čistek, které byly známé jako noc dlouhých nožů, upadl Strasser v nemilost. Jeho bratr Otto emigroval do Prahy. Totéž nabídl i Gregorovi, ten však odmítl, což se mu stalo osudným. Strasser byl uvězněn a potom zavražděn na Hitlerovo osobní přání berlínským gestapem.

Fritz Günther von Tschirschky, jeden z právníků, podal svědectví o vraždě: podle jeho pamětí byl Strasser zavražděn ve věznici ve své cele střelbou přes okno do zadní části hlavy. Tschirschky samotný exekuci neviděl, protože stál na chodbě, o pár minut později však viděl stráže nesoucí ven krvavé tašky. Strasser byl krátce po vraždě roztrhán a jeho části těla byly na dvorku věznice spáleny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor Strasser na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gregor Strasser na Wikimedia Commons
(anglicky) Gregor Strasser na Encyclopædia Britannica