Georgij Lvov
| Georgij Jevgeňjevič Lvov | |
|---|---|
 Georgij Lvov v roce 1919 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Konstitučně demokratická strana |
| Narození | 2. listopadu 1861 Drážďany |
| Úmrtí | 7. března 1925 (ve věku 63 let) Boulogne-Billancourt |
| Místo pohřbení | Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois |
| Rodiče | Jevgenij Vladimirovič Lvov |
| Příbuzní | Alexey Jevgenjevič Lvov a Sergey Lvov (sourozenci) |
| Alma mater | Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity Gymnázium Lva Ivanoviče Polivanova v Moskvě |
| Profese | státník a politik |
| Podpis |  |
| Commons | Georgy Lvov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов; Chyba: neplatný časjul., Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.
Životopis
Mládí
Georgij Lvov se narodil v Drážďanech do rodiny pocházející z rodu Rurikovců. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Aleksinu. Lvov studoval na Lomonosově univerzitě, pak pracoval ve státních službách až do roku 1893.
Politika před rokem 1917
Během rusko-japonské války organizoval Lvov stávky, a po revoluci v roce 1905 se připojil k Konstituční demokratické straně.
O rok později byl zvolen do Dumy a po odchodu Sergeje Witte byl nominován na dalšího ministerského předsedu. Místo Lvova však volby vyhrál Ivan Goremykin.
V době Stolypinových reforem se zaměstnával otázkou kolonizace Sibiře. V roce 1913 byl Lvov zvolen do Moskevské městské rady, ministr vnitra Nikolaj Malkakov však tuto volbu prohlásil za neplatnou. Do vypuknutí první světové války byl Lvov předsedou organizace Zemstvo.
Rok 1917
Během únorové revoluce, která svrhla cara Mikuláše II., se Lvov stal hlavou prozatímní vlády, formálně jmenované od cara, jako jeho posledního zásahu do politiky.
Lvovova vláda však neměla dostatečnou podporu, Lvov proto v červenci roku 1917 odstoupil ve prospěch ministra spravedlností jeho vlády Alexandra Kerenského.
Útěk do exilu
Když vypukla říjnová revoluce, byl Lvov bolševiky zatčen. Podařilo se mu však uniknout do Ťumeně. Tam však byl Lvov roku 1918 opět zatčen agenty z Čeky. Opět se mu však podařilo uprchnout, nejprve do Omsku, a poté do USA. Odtud Lvov finančně podporoval bělogvardějce.
Georgij Lvov zemřel 7. března 1925 v Paříži a je pohřben na ruském hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.
| předseda prozatímní vlády Ruska | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Nikolaj Golicyn |
23. března - 21. července 1917 Georgij Lvov |
Nástupce: Alexandr Kerenskij |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgi Lvov na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georgij Jevgeňjevič Lvov na Wikimedia Commons - (rusky) Lvovova biografie
- Premiérem ve složitých dobách Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Georgije Lvova, jeho názorech na politiku a jeho osudech před listopadem 1917 i po něm.
