Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu
3. kníže z Fürstenbergu
Ve funkci:
1716 – 4. dubna 1741
PředchůdceAntonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu
NástupceKarel Bedřich Mikuláš z Fürstenberg-Mößkirchu
Hlavní říšský komisař
Ve funkci:
1726 – 1735
PanovníkKarel VI.
PředchůdceKristián August Sasako-Zeitzský
NástupceJosef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu

Narození6. srpna 1664
Meßkirch
Úmrtí4. září 1741 (ve věku 77 let)
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť(1690) Marie Terezie Felicitas ze Sulzu (1671–1743)
RodičeFrantišek Kryštof z Fürstenbergu
DětiKarel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu
PříbuzníKarl Egon von Fürstenberg-Meßkirch (sourozenec)
Profeseprávník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
CommonsFroben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu[pozn. 1] (německy Froben Ferdinand Dominik Christoph zu Fürstenberg-Mößkirch; 6. srpna 1664 Meßkirch[pozn. 2]4. dubna 1741) byl od roku 1716 třetím vládnoucím knížetem z Fürstenbergu a v letech 1726–1735 hlavním říšským komisařem na Říšském sněmu v Řezně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Meßkirch kolem roku 1686 – domov Frobena Ferdinanda z Fürstenbergu

Froben Ferdinand pocházel z rodu Fürstenbergů. Narodil se jako syn hraběte Františka Kryštofa z Fürstenberg-Mößkirchu (28. července 1625 – 22. září 1671) a jeho manželky Marie Terezie z Arenbergu a Aerschotu (22. dubna 1639 – 18. ledna 1705).[pozn. 3] Po otcově smrti se stali jeho poručníky matka a strýc Froben Maria z Fürstenberg-Mößkirchu.

V roce 1675 začal studovat u jezuitů v Kolíně nad Rýnem. Následně se stal kanovníkem v Kolíně nad Rýnem a ve Štrasburku, ale později rezignoval. Poté studoval filozofii v Praze a práva ve Würzburgu a Lovani. V roce 1685 zemřel jeho poručník Froben Maria, císař ho prohlásil za plnoletého a svěřil mu také poručnictví nad jeho mladšími sourozenci.

V roce 1687 se Froben Ferdinand stal zástupcem ředitele a krátce nato ředitelem švábského říšského hraběcího kolegia. V roce 1688 byl jmenován Říšským dvorním radou.

Již v roce 1700 jej císař Leopold I. jmenoval skutečným tajným radou. V roce 1703 se stal místodržícím Předních Rakous, v roce 1716 říšským knížetem. V letech 1718–1721 zastával post císařského komorního soudce. V roce 1721 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.

V roce 1726 se stal hlavním říšským komisařem u Říšského sněmu v Řezně, kam se také s rodinou přestěhoval. V této pozici vystřídal kardinála Kristiána Augusta Sasako-Zeitzského.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Froben Ferdinand se v roce 1690 v Jestettenu oženil s hraběnkou Marií Terezií Felicitas ze Sulzu (12. 3. 1671 – 26. března 1743 Meßkirch).[1] Ze čtyř dětí se dospělosti dožil jen jeden syn:[1]

  • 1. Marie Anna Terezie (8. 4. 1699 – 14. 6. 1707)
  • 2. Josefa (*/† 1695)
  • 3. dítě (*/† 1698)
  • 4. Karel Bedřich Mikuláš (9. 8. 1714 – 7. 9. 1744 Hüfingen), 4. kníže
    • ⚭ (23. 5. 1735 zámek Wetzdorf) Marie Gabriela Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská (22. 10. 1716 Vídeň – 13. 6. 1798 Eichstätt)

Sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr Karel Egon Evžen (2. 11. 1665 – 14. 10. 1702) padl jako generálporučík císařské armády v bitvě u Friedlingenu. Kníže Froben Ferdinand pokračoval v renovaci zámku Hüfingen, se kterou začal Karel Egon.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Také Frobenius Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu.
  2. V literatuře se opakovaně objevují také varitanty Meßkirch, Mößkirch, Messkirch.
  3. Matka byla dcerou vévody Filipa Karla z Arenbergu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Froben Ferdinand (Fürstenberg-Mößkirch) na německé Wikipedii.

  1. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Fürstenbergů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Carl Borromäus Alois Fickler : Historie domu a státu Fürstenberg, Cáchy a Lipsko 1832; Svazek 4, S. 190–203
  • CBA Fickler: Krátká historie domů Fürstenberg, Geroldseck a von der Leyen, Karlsruhe 1844, S. 23
  • Esteban Mauerer: Jihozápadní německá císařská šlechta v 17. a 18. století. Století. Peníze, pověst, kariéra: rod Fürstenbergů . Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001 ( digitální kopie )
  • Theatrum Europaeum, svazek 21, Frankfurt nad Mohanem 1738, str. 50 online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]