Josef Vilém z Fürstenbergu
Josef Vilém Arnošt kníže z Fürstenberg-Stühlingenu (německy Joseph Wilhelm Ernst zu Fürstenberg-Stühlingen; 13. dubna 1699 Augsburg – 29. dubna 1762 Vídeň) byl německo-rakouský šlechtic a 5. panující kníže z Fürstenbergu.
Raný život[editovat | editovat zdroj]
Josef Vilém pocházel z německého rodu Fürstenbergů. Narodil se jako druhý syn lankraběte Prospera Ferdinanda z Fürstenberg-Stühlingenu (1662–1704) a jeho manželky hraběnky Anny Žofie Eusebie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727). Po brzké smrti otce převzal poručnictví jeho strýc Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu (1656–1716).
Dne 2. prosince 1716 byl Josefovi císařem Svaté říše římské Karlem VI. udělen dědičný titul říšského knížete.[1]
Dne 30. srpna 1735 ho císař Karel VI. jmenoval do úřadu hlavního císařského komisaře, který převzal po svém strýci, Frobenu Ferdinandovi z Fürstenberg-Mößkirchu (1664–1741).
V roce 1739 ho císař Karel jmenoval rytířem Řádu zlatého rouna.
Marie Terezie ho v roce 1740 z úřadu odvolala, ale roku 1742 ho nově zvolený císař Karel VII. znovu jmenoval. Navíc se stal nejvyšším hofmistrem nového císaře, čož vedlo k tomu, že byla jeho manželka v roce 1743, vyhoštěna z Čech, poté co rakouská vojska zemi dobyla zpět.
Jako diplomat císaře Karla VII. se Josef při různých příležitostech pokoušel o mírová jednání mezi Bavorskem a Rakouskem a po smrti Karla VII. v roce 1745 vedl jednání s představitelem Rakouska hrabětem Rudolfem Josefem z Colloreda, což vedlo k Füssenskému příměří. Josef byl nařčen z přílišných ústupků při jednáních o českém majetku své manželky.
Nový císař František I. Štěpán znovu jmenoval Josefa hlavním komisařem, ale jako spolukomisaře mu udělil Habsburkům loajálního barona Karla Josepha von Palma.
Když smrtí Karla Bedřicha vyhasla v roce 1744 rodová linie Fürstenberg-Mößkirch, sjednotil Josef Vilém všechny fürstenberské země ve Švábsku a zavedl jednotnou správu, čímž se stal de facto zakladatelem knížectví.
Josef Vilém z Fürstenbergu přenesl své sídlo do Donaueschingenu u pramene Dunaje, načež se stávající osada proměnila na město.[2]
Titul[editovat | editovat zdroj]
Po dědictví majetku vymřelé heiligenberské a mößkirschské větve zněl Josefův titul kníže na Fürstenbergu, lankrabě v Baaru a Stühlingenu, hrabě na Heiligenbergu a Werdenbergu, svobodný pán na Gudelfingenu, Werenwagu, Immendingenu, Vitorazi a Křivoklátě.[3]
Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]
Dne 6. června 1723 se oženil s hraběnkou Marií Annou z Waldsteinu (22. 2. 1707 – 12. 11. 1756 Vídeň), dědičkou Křivoklátu,[3] dcerou Jana Josefa z Waldsteinu (1684–1731) a Eleonory Marie z Waldsteinu (1687–1749). Manželé měli šest dětí:
- 1. Josef Václav (1728 Praha – 1783 Donaueschingen)
- 2. Karel Egon I. (1729 Praha – 1787 tamtéž), ženatý s hraběnkou Marií Josefou ze Šternberka (1735–1803), byl otcem Karla Aloise z Fürstenbergu
- 3. Marie Augusta Josefa (1731–1770), abatyše na Hradčanech
- 4. Marie Henrieta Josefa (1732–1772), provdaná za Alexandra Ferdinanda, 3. knížete z Thurnu a Taxisu, měli potomky
- 5. Marie Emanuela Žofie (1733–1776)
- 6. Marie Terezie Josefa (1736–1774)
Dne 4. ledna 1761 se oženil s o 37 let mladší hraběnkou Marií Annou von der Wahl (22. 9. 1736 – 21. 3. 1808 Meßkirch), toto manželství však zůstalo bezdětné.[1]
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Kryštof II. z Fürstenbergu | ||||||||||||
| Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu | ||||||||||||
| Dorota Holická ze Šternberka | ||||||||||||
| Maxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Maxmilián z Pappenheimu | ||||||||||||
| Marie Maxmiliana z Pappenheimu | ||||||||||||
| Ursula Maria, Gräfin zu Leiningen-Westerburg | ||||||||||||
| Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Wolfgang von Bernhausen, Herr auf Hagenweiler | ||||||||||||
| Johann Wilhelm, Freiherr von Bernhausen | ||||||||||||
| Anna Maria Huntpiss von Waltrams | ||||||||||||
| Maria Magdalena von Bernhausen | ||||||||||||
| Jakob Christoph Blarer von Wartensee | ||||||||||||
| Dorothea Blarer von Wartensee | ||||||||||||
| Eva Reich von Reichenstein | ||||||||||||
| Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Jan Jiří z Königseggu | ||||||||||||
| Haug Königsegg | ||||||||||||
| Kunhuta Waldbursko-Zeilsko-Wolfeggská | ||||||||||||
| Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Jan Jiří z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
| Marie Renáta z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
| Františka ze Salmu | ||||||||||||
| Žofie z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Karl von Schärffenberg, Herr auf Spiegelberg | ||||||||||||
| Jan Vilém z Scherffenbergu | ||||||||||||
| Polyxena z Rogendorffu | ||||||||||||
| Marie Polyxena z Schärffenbergu | ||||||||||||
| Karel Linhart I. z Harrachu | ||||||||||||
| Maxmiliána z Harrachu | ||||||||||||
| Marie Alžběta ze Schrattenbachu | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Joseph Wilhelm Ernst, Prince of Fürstenberg na anglické Wikipedii a Joseph (Fürstenberg-Stühlingen) na německé Wikipedii.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Fürstenbergů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781843532934.
- ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 83.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu na Wikimedia Commons - Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
