Josef Maria z Fürstenberg-Stühlingenu
| Josef Maria Benedikt z Fürstenberg-Stühlingenu | |
|---|---|
 | |
| 7. kníže z Fürstenbergu | |
| Ve funkci: 2. června 1783 – 24. června 1796 | |
| Předchůdce | Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Nástupce | Karel Jáchym z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Narození | 9. ledna 1758 Donaueschingen |
| Úmrtí | 24. června 1796 (ve věku 38 let) Donaueschingen |
| Titul |  1758 hrabě  1762 princ 1762 dědičný princ 1783 kníže |
| Choť | (1778) Marie Antonie z Hohenzollern-Hechingenu (1760–1797) |
| Rodiče | Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Příbuzní | Karel Jáchym z Fürstenbergu (sourozenec) |
| Commons | Joseph Maria, Prince of Fürstenberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Maria Benedikt z Fürstenberg-Stühlingenu (německy Joseph Maria Benedikt zu Fürstenberg-Stühlingen; 9. ledna 1758 Donaueschingen – 24. června 1796 Donaueschingen) byl sedmým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Josef Maria Benedikt pocházel z knížecího rodu Fürstenbergů. Narodil se jako syn knížete Josefa Wáclava z Fürstenberg-Stühlingenu (1728–1783) a jeho manželky Marie Josefy z Waldburg-Scheer-Trauchburgu (1731–1782). Studoval na univerzitě v Salcburku a na Rytířské akademii v Turíně.
Vlády se ujal v roce 1783 a okamžitě odboural mravní excesy, které se za jeho otce staly běžnými. Přísnou morálkou usměrňoval i životy svých poddaných.
Na rozdíl od většiny svých předků nezastával žádnou diplomatickou, právní ani vojenskou funkci.
Rodina naléhala na Josefa Mariu, aby se oženil a rodina měla pokračování. Dne 15. listopadu 1772 byla uzavřena svatební smlouva, která měla spojit jeho životní pouť s princeznou Marií Terezií (1755–1810), dcerou knížete Alexandra Ferdinanda z Thurn-Taxisu (1704–1773). V dubnu 1776 však Marie Terezie přemluvila svého otce, aby zrušil dosud nezavršenou svatební smlouvu. Nakonec se v Hechingenu 15. ledna 1778 oženil s princeznou Marií Antonií z Hohenzollern-Hechingenu (10. 11. 1760 Hechingen – 25. 7. 1797 Donaueschingen, pohřbena v Donaueschingenu), dcerou knížete Josefa Bedřicha z Hohenzollern-Hechingenu (1717–1798) a jeho druhé manželky Marie Terezie z Waldburg zu Zeil und Wurzach (1732–1802). Manželství zůstalo bezdětné.
Hudebník[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako jeho otec byl i Josef Maria milovníkem hudby – on sám je popisován jako „talentovaný hráč na klavír“ a jeho manželka jako „vynikající sopranistka“.[1] Knížecí pár udržoval vztah navázaný Josefovým otcem s Leopoldem Mozartem a jeho synem Wolfgangem Amadeem. V roce 1784 byla dřívější jízdárna v Donaueschingenu přeměněna na dvorní divadlo s více než 500 místy, kde se hrály i Mozartovy opery.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Wenzel (Fürstenberg-Stühlingen) na německé Wikipedii.
- ↑ Seifriz, s. 367
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Carl Borromaus Alois Fickler: Geschichte des Hauses und Landes Fürstenberg ve Vyhledávání knih Google. Band 4, Aachen und Leipzig 1832, str. 281–287.
- Erno Seifriz: „Des Jubels klare Welle in der Stadt der Donauquelle“. Musik am Hofe der Fürsten von Fürstenberg in Donaueschingen im 18. und 19. Jahrhundert. In: Mark Hengerer, Elmar L. Kuhn (eds.) : Adel im Wandel. Oberschwaben von der frühen Neuzeit bis zur Gegenwart. Band 1, Verlag Thorbecke, Ostfildern 2006, ISBN 978-3-7995-0216-0, str. 363-376.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Maria Benedikt z Fürstenberg-Stühlingenu na Wikimedia Commons - Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
