Seznam fürstenberských knížat

Toto je seznam panujících knížat ve Fürstenberském knížectví.

Fürstenberské knížectví je obecné označení oblasti ve Švábsku, v níž vládla dynastie řísských knížat rodu Fürstenbergů. Knížectví bylo bezprostřední říšské území od povýšení knížete Heřmana Egona do stavu říšského knížete (1664) až do mediatizace území v roce 1806.

Vládnoucí knížata Fürstenberského knížectví[editovat | editovat zdroj]

Pořadí	Jméno (údaje o životě)	Panování	Poznámky
1.	Heřman Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu (5. listopadu 1627 – 10. září 1674 v Mnichově)	1664–1674
2.	Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu (23. dubna 1656 v Mnichově – 10. října 1716 v loveckém zámečku Wermsdorf)	1674–1716
3.	Froben Ferdinand Maria z Fürstenberg-Mößkirchu (6. srpna 1664 v Meßkirchu – 4. dubna 1741)	1716–1741
4.	Karel Bedřich Mikuláš z Fürstenberg-Mößkirchu (9. srpna 1714 v Meßkirchu – 7. září 1744 v Hüfingenu)	1741–1744
5.	Josef Vilém Arnošt z Fürstenberg-Stühlingenu (13. dubna 1699 v Augsburgu – 29. dubna 1762 ve Vídni)	1744–1762	V roce 1723 přestěhoval rezidenci ze Stühlingenu do Donaueschingenu. V roce 1744 sjednotil linii Stühlingen s dnes již zaniklou linií Messkirch. Zavedl jednotnou státní správu, a je proto považován za skutečného zakladatele knížectví.
6.	Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (21. března 1728 v Praze – 2. června 1783 v Donaueschingenu)	1762–1783	V roce 1762 založil dvorní kapli, v roce 1777 zavedl požární pojištění. Podporoval zdravotně postižené v průmyslové výrobě a domácí práci.
7.	Josef Maria Benedikt z Fürstenberg-Stühlingenu (9. ledna 1758 v Donaueschingenu – 24. června 1796 v Donaueschingen)	1783–1796	V roce 1784 založil dvorní divadlo
8.	Karel Jáchym František de Paula z Fürstenberg-Stühlingenu (31. března 1771 v Donaueschingenu – 17. května 1804 tamtéž)	1796–1804
9.	Karel Egon II. z Fürstenbergu (28. října 1796 v Praze – 22. října 1854 v Ischlu)	1804–1806

Hlavy rodu po mediatizaci[editovat | editovat zdroj]

1804–1854 Karel Egon II. (1796–1854), ∞ princezna Amálie Kristýna Bádenská
1854–1892 Karel Egon III. (1820–1892) ∞ princezna Alžběta Henrietta z Reusse (starší linie)
1892–1896 Karel Egon IV. (1852–1896) ∞ hraběnka Dorothea Talleyrand-Périgord
1896–1941 Maxmilián Egon II. (1863–1941) ∞ hraběnka Irma ze Schönborn-Buchheimu
1941–1973 Karel Egon V. (1891–1973) ∞ hraběnka Ida Nostitz-Rienecková
1973–2002 Jáchym (Joachim) Egon (1923–2002) ∞ hraběnka Paula Königsegg-Aulendorf; synovec předchozího
od 2002 Jindřich (Heinrich) (* 1950) ∞ Maximiliane, princezna Windisch-Graetzová;
Christian (* 1977) ∞ Jeannette Catherine Griesel; syn a pravděpodobný dědic
Tassilo (* 2013), syn a pravděpodobný dědic

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fürstentum Fürstenberg na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Siegmund Riezler: Geschichte des Fürstlichen Hauses Fürstenberg und seiner Ahnen bis zum Jahre 1509. Tübingen 1883. online bei der UB Düsseldorf
Georg Tumbült: Das Fürstentum Fürstenberg von seinen Anfängen bis zur Mediatisierung im Jahre 1806. Freiburg 1908.
Andres Wilts: „Ausgelöscht aus der Zahl der immediaten Reichsfürsten“. Die Mediatisierung und Neupositionierung des Fürstentums Fürstenberg 1806. In: Casimir Bumiller (Hrsg.): Adel im Wandel. 200 Jahre Mediatisierung in Oberschwaben. Katalog zur Ausstellung in Sigmaringen vom 13. Mai bis 29. Oktober 2006. Verlag Thorbecke, Ostfildern 2006, ISBN 978-3-7995-0216-0, S. 333–348.
Ernst Münch: Geschichte des Hauses und Landes Fürstenberg. 3 Bde. Mayer, Aachen und Leipzig 1829–1832; fortgesetzt mit Bd. 4 von Carl Borromäus Alois Fickler, Karlsruhe 1847. - digitalizace Bavorské státní knihovny: Band 1, Band 2, Band 3 und Band 4
C.B.A. Fickler: Kurze Geschichte der Häuser Fürstenberg, Geroldseck und von der Leyen. Karlsruhe 1844 digitalizace Bavorské státní knihovny
Fürstenberg. In: Johann Heinrich Zedler: Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste. Band 9, Leipzig 1735, Sp. 2251–2260.
Markus Lischer: Fürstenberg, von. In: Historisches Lexikon der Schweiz.
Andreas Wilts: Fürstenberg. In: Historisches Lexikon der Schweiz.
Karl Stiefel: Baden 1648-1952. Karlsruhe 1979.
Ronald G. Asch: Art. Fürstenberg. In: Meinrad Schaab, Hansmartin Schwarzmaier (Hrsg.) u. a.: Handbuch der baden-württembergischen Geschichte. Band 2: Die Territorien im alten Reich. Hrsg. im Auftrag der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg. Klett-Cotta, Stuttgart 1995, ISBN 3-608-91466-8, S. 334–349.
Ronald G. Asch: Verwaltung und Beamtentum. Die gräflich fürstenbergischen Territorien vom Ausgang des Mittelalters bis zum schwedischen Krieg 1490-1632. Stuttgart 1986, ISBN 3-17-009429-7.
Ingfried Dold: Die Entwicklung des Beamtenverhältnisses im Fürstentum Fürstenberg in der Zeit des späten Naturrechts (1744–1806). Allensbach 1961.
Daniel Wesely: Steuerreform und Katasterkartographie im Fürstentum Fürstenberg im 18. Jahrhundert. Frankfurt am Main 1995, ISBN 3-631-48333-3.
Georg Tumbült: Das Fürstenbergische Kontingent des schwäbischen Kreises In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. XVII. Heft 1928, Donaueschingen 1928, S. 1–12. baarverein.de Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (PDF; 41,1 MB)
Thomas Zech: Das Fürstenbergische Kontingent des schwäbischen Kreises 1732-1806. thz-historia.de^{[nedostupný zdroj]} (PDF)
Karl Siegfried Bader: Die Landgrafschaft Baar vor und bei ihrem Übergang an das Haus Fürstenberg. In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. XXV. Heft 1960, Donaueschingen 1960, S. 9–38, baarverein.de Archivováno 13. 1. 2015 na Wayback Machine. (PDF; 42,2 MB)
Thomas Zech: Die Grafen von Fürstenberg-Haslach (1286–1386). 2007, thz-historia.de^{[nedostupný zdroj]} (PDF)
Anton Schlude: Geschichte der Bergfestung Wildenstein im Donauthale. Sigmaringen 1856. Google-Buchsuche
Georg Tumbült: Die Vermehrung des Fürstenbergischen Besitzes durch den Grafen Friedrich (1510–1559). In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. IX. Heft 1896, Tübingen 1896, S. 1–15, baarverein.de Archivováno 15. 2. 2016 na Wayback Machine. (PDF; 32,89 MB)
F. K. Barth: Der Baaremer Bauer im letzten Jh. vor der Mediatisierung des Fürstentums Fürstenberg (1700–1806) In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. XVII. Heft 1928, Donaueschingen 1928, S. 13–98, baarverein.de Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (PDF; 41,13 MB)
Johann Gotthelf Beschorner: Historisch-topographische Beschreibung vom Fürstentum Fürstenberg in Schwaben, Donaueschingen 1803 digitalizace Bavorské státní knihovny

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fürstenberské knížectví na Wikimedia Commons