Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu
| Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu | |
|---|---|
 Portrét ze sbírek hradu Křivoklát (1734, Josef Weys) | |
| 4. kníže z Fürstenbergu | |
| Ve funkci: 1741 – 7. září 1744 | |
| Předchůdce | Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu |
| Nástupce | Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Narození | 9. srpna 1714 Meßkirch |
| Úmrtí | 7. září 1744 (ve věku 30 let) Hüfingen |
| Titul |  kníže |
| Choť | (1735) Marie Gabriela Felicitas Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská (1716–1798) |
| Rodiče | Froben Ferdinand z Fürstenberg-Mößkirchu |
| Profese | aristokrat |
| Commons | Charles Frederick, Prince of Fürstenberg-Messkirch |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Bedřich z Fürstenberg-Mößkirchu (německy Karl Friedrich Nikolaus zu Fürstenberg-Mößkirch; 9. srpna 1714 Meßkirch – 7. září 1744 Hüfingen) byl v letech 1741 až 1744 čtvrtým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu a zemřel jako poslední mužský příslušník linie Fürstenberg-Mößkirch.
Život[editovat | editovat zdroj]
Karel Bedřich pocházel z německého knížecího rodu Fürstenbergů. Narodil se jako jediný syn říšského knížete Frobena Ferdinanda z Fürstenberg-Mößkirchu (1664–1741) a jeho manželky Marie Terezie Felicitas ze Sulzu (1671–1743). Byl vychován jezuitským páterem a také vzděláván na jezuitské univerzitě v Dillingenu. Poté studoval filozofii na Karlově univerzitě v Praze a práva v Kolíně nad Rýnem a Lovani. Studia dokončil v roce 1733.
Karel Bedřich se 25. května (nebo 23. května)[zdroj?] 1735 na zámku Wetzdorf oženil s princeznou Marií Gabrielou Felicitas Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburskou (22. 10. 1716 Vídeň – 13. 6. 1798 klášter sv. Walburgy, Eichstätt, Bavorsko), dcerou vévody Leopolda (1674–1744) a jeho manželky Marie Alžběty z Liechtensteinu (1683–1744).[1] Manželství zůstalo bezdětné. V roce 1741 se Karel Bedřich stal nástupcem svého zesnulého otce. V roce 1743 založil kapli sv. Fidelis v Meßkirchu (zbořena v roce 1827) a spojil knihovnu ze zámku Heiligenberg s dvorní knihovnou v Meßkirchu. Od roku 1748 do roku 1762 bylo do dvorní knihovny v Donaueschingen převezeno téměř 4000 svazků.[2]
Karel Bedřich zemřel na plicní absces během lovecké výpravy v Hüfingenu v roce 1744. Dědictví připadlo linii Fürstenberg-Stühlingen. Syn jeho nástupce Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (1728–1783) nechal v letech 1775–1776 postavit ve farním kostele sv. Martina v Meßkirchu od rokokového sochaře Johanna Josepha Christiana reprezentativní náhrobek z umělého mramoru.[3]
Vdova po Karlu Bedřichovi žila do roku 1798 v klášteře sv. Walburgy v Eichstättu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Friedrich (Fürstenberg-Mößkirch) na německé Wikipedii.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Oldenburgů 10 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-23 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Heim, s. 51.
- ↑ Rädle, s. 8.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Carl Borromäus Alois Fickler: Geschichte des Hauses und Landes Fürstenberg, Aachen und Leipzig 1832; Band 4, S. 203–206 in der Google-Buchsuche
- Armin Heim: Das Ende der Meßkircher Fürstenherrlichkeit: vor 250 Jahren starb der letzte Meßkircher Fürst Karl Friedrich Nikolaus. In: Hohenzollerische Heimat. Jahrgang 44.1994, S. 50–51; und Jahrgang 45.1995, S. 15 (Berichtigung) www.hohenzollerischer-geschichtsverein.de
- Herbert Rädle: Das Grabmal des Fürsten Karl Friedrich von Fürstenberg in Meßkirch. In: Hohenzollerische Heimat. Jahrgang 58.2008, Heft 1, S. 7–9 www.hohenzollerischer-geschichtsverein.de
