Bedřich Rudolf z Fürstenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu
Narození23. dubna 1602
Meßkirch
Úmrtí26. října 1655 (ve věku 53 let)
Dačice
Místo pohřbeníHaslach im Kinzigtal
Povoláníaristokrat
ChoťAnna Magdalena Hanavská
Marie Maxmiliana z Pappenheimu
DětiMaxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu
Ferdinand Anselm z Fürstenbergu
Marie Františka z Fürstenbergu[1]
RodičeKryštof II. z Fürstenbergu a Dorota Holická ze Šternberka[1]
PříbuzníVratislav II. z Fürstenbergu a Alžběta Eusébie z Fürstenbergu (sourozenci)
Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu a Alžběta Marie Magdalena z Fürstenbergu[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek hraběte Bedřicha Rudolfa z Fürstenbergu v kostele bývalého kapucínského kláštera v Haslachu

Bedřich Rudolf z Fürstenbergu-Messkirchu (německy Friedrich Rudolf z Fürstenbergu-Messkirch, 23. dubna 1602, Blumberg - 26. října 1655, Dačice) byl česko-německý šlechtic, hrabě z Fürstenbergu, lankrabě stühlingenský, dvorní válečný rada, vrchní stájmistr a velitel císařské armády.[2] Je považován za předka rodové linie Fürstenberg-Stühlingen. [3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Rudolf se narodil jako syn hraběte Kryštofa II. z Fürstenbergu (1580–1614) a jeho manželky Dorotey ze Šternberka.

Bedřich Rudolf studoval ve Freiburgu. Měl údajně poměr s Helenou Eleonorou, manželkou svého bratrance Jakuba Ludvíka. Helena Eleonora ze Schwendi byla vnučkou Lazara ze Schwendi. Bedřich Rudolf byl 6 měsíců zadržován na zámku Wartenberg, odkud se mu podařilo uprchnout do Čech a poté požádal císaře o odškodnění. Vyšetřování pověřeného bavorského kurfiřta Maxmiliána I. však nebylo nikdy uzavřeno a věc zůstala nevyřešena. I přesto se Bedřich Rudolf stat císařským komorníkem a tajným radou.

Také u mnichovského dvora si polepšil a dosáhl hodnosti generálmajora.

Sloužil jako diplomat a tajný posel mezi Albrechtem z Valdštejna a vídeňským dvorem.

V roce 1638 byl účastníkem vojenského tažení generálů Savelliho a Wertha na pomoc Rheinfelden. Po následné bitvě byl kvůli svému chování si silně znepřátelil ostatní císařské důstojníky.

I přes výhrady byl dne 6. března 1639 jmenován členem dvorské válečné rady ve Vídni.

Krátce předtím zemřel jeho tchán Maxmilián z Pappenheimu a odkázal hrabství Stühlingen svému vnukovi, synovi Bedřicha Rudolfa. Ten se však území zmocnil, přestože si na něj činili nároky také i Pappenheimové, Habsburkové i Fürstenberkové z heiligenberské linie. Bedřich Rudolf zdědil také majetky v Čechách (Dačice, Budišov, Nové Veselí, Rosice, Statinu a Markvartice) po své tetě Hippolytě Františce Berkové z Dubé a Lípy (rozené z Fürstenbergu).

Dne 10. listopadu 1642 obdžel velký palatinát a v roce 1651 byl jmenován císařským nejvyšším polním zbrojmistrem.

Když švédská vojska v létě 1648 dobyla pražskou Malou Stranu, byl Bedřich Rudolf zajat švédským generálem Hansem Christophem von Königsmarckem a propuštěn až po zaplacení velkého výkupného. Výkupné museli získat jeho poddaní v údolí řeky Kinzig, kteří byli již značně zatíženi zásobováním císařské posádky v Offenburgu.[4]

Bedřich Rudolf z Fürstenbergu zemřel 26. října 1655 na následky přetrvávajícího černého kašle během pobytu na svém českém panství v Dačicích. Jeho vnitřnosti byly pohřbeny v Dačicích a zbytek těla byl převezen do kapucínského kláštera v Haslachu v údolí řeky Kinzig, který hrabě nechal postavit v letech 1630 až 1632. Tam náhrobek připomíná hraběte.[5]

Manželství a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Rudolf z Fürstenbergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1631. Jeho manželkou byla Marie Maxmiliana z Pappenheimu († 1635), dcera říšského dědičného maršála Maxmiliána z Pappenheimu. V manželství se narodili dva synové:

  • Maxmilián František (1634–1681) [6]
  • Druhý syn, Jindřich Bedřich, zemřel v den svého narození a při porodu zemřela také matka.

V roce 1636 se Bedřich Rudolf oženil podruhé s Annou Magdalenou Hanavsko-Lichtenberskou, se kterou měl 5 dětí. Z nich se pouze jedna dcera dožila dospělosti:

  • František (*/† 1636)
  • Ferdinand Anselm (17. července 1637 – 1637)
  • Marie Františka (7. srpna 1638 – 24. srpna 1680), 11. července 1655 se provdala za knížete Heřmana Egona z Fürstenberg-Heiligenbergu (5. listopadu 1627 – 10 září 1674)
  • Leopold Adam Ludvík (6. května 1642 – 13 srpna 1643)
  • Kateřina Alžběta (27. dubna 1643 – 1643)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Rudolf (Fürstenberg-Stühlingen) na německé Wikipedii.

  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Eintrag Fürstenberg-Mößkirch (Fürstenberger), Friedrich Rudolf Graf von auf www.30jaehrigerkrieg.de; abgerufen am 6. Januar 2019
  3. Stramberg S. 509. (Google Digitalisat)
  4. siehe Martin Ruch: „Der liebe Friden wer das best“ - Geheime Post des Fürsten von Fürstenberg 1647 in das Kinzigtal. In: Die Ortenau: Zeitschrift des Historischen Vereins für Mittelbaden, 95. Jahresband. 2015, S. 285–294. (Digitalisat der UB Freiburg)
  5. Die Kunstdenkmäler des Kreises Offenburg, Tübingen 1908, S. 601. (im Internet Archive)
  6. Eintrag Fürstenberg, Maximilian Franz bei der Ludwig-Maximilians-Universität, München

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]