Fluorid vanadičný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid vanadičný
Krystalová struktura VF5
Krystalová struktura VF5
Obecné
Systematický názevFluorid vanadičný
Anglický názevVanadium(V) fluoride
Německý názevVanadium(V)-fluorid
Sumární vzorecVF5
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-72-4
PubChem13416578
SMILES[F-].[F-].[F-].[F-].[F-].[V+5]
InChI1S/5FH.V/h5*1H;/q;;;;;+5/p-5
Vlastnosti
Molární hmotnost145,934 g/mol
Teplota tání19,5 °C
Teplota varu48,3 °C
Hustota2,502 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid vanadičný, VF5, je bezbarvá, těkavá kapalina.[1] Je vysoce reaktivní, dokáže fluorovat organické sloučeniny.[2] Je jediným známým pentahalogenidem vanadu.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Lze ho připravit reakcí kovového vanadu s plynným fluorem za teploty 300 °C:[1][2]

2 V + 5 F2 → 2 VF5

Další možností přípravy je disproporcionace fluoridu vanadičitého, těkavý VF5 lze snadno separovat od pevného VF3:[1][3]

2 VF4 → VF3 + VF5

Reakcí s plynným fluorem lze připravit fluorid vanadičný i z vanadiových koncentrátů a surových materiálů jako je ferovanad a oxid vanadičný.[4]

Vlastnosti a struktura[editovat | editovat zdroj]

V plynné fázi je monomerní. Elektronovou difrakcí bylo prokázáno, že má tvar trigonální bipyramidy.[4]

V pevném stavu je polymerní, skládá se z oktaedrů VF6 propojených fluoridovými můstky.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Vystupuje jako Lewisova kyselina, reakcí s fluoridy poskytuje hexafluorovanadičnany:[5]

VF5 + KF → KVF6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium pentafluoride na anglické Wikipedii.

  1. a b c GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1221–1222. 
  2. a b CANTERFORD, J. H.; O'DONNELL, Thomas A. Reactivity of transition metal fluorides. IV. Oxidation-reduction reactions of vanadium pentafluoride. Inorganic Chemistry. 1967-03, roč. 6, čís. 3, s. 541–544. Dostupné online [cit. 2022-01-25]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50049a025. (anglicky) 
  3. CAVELL, R. G.; CLARK, H. C. Thermochemistry of vanadium fluorides. Transactions of the Faraday Society. 1963, roč. 59, s. 2706. Dostupné online [cit. 2022-01-25]. ISSN 0014-7672. DOI 10.1039/tf9635902706. (anglicky) 
  4. a b KRASIL'NIKOV, V. A.; ANDREEV, G. G.; KARELIN, A. I. ChemInform Abstract: Synthesis and Use of Vanadium Pentafluoride.. ChemInform. 2010-08-17, roč. 26, čís. 42, s. no–no. Dostupné online [cit. 2022-01-25]. DOI 10.1002/chin.199542022. (anglicky) 
  5. COX, B. 186. Complex fluorides. Part IV. The structural chemistry of complex fluorides of the general formula ABF6. Journal of the Chemical Society (Resumed). 1956, s. 876. Dostupné online [cit. 2022-01-25]. ISSN 0368-1769. DOI 10.1039/jr9560000876. (anglicky)