Filip Vilém Falcký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip Vilém Falcký
Portrét
Portrét Filipa Viléma Falckého
Falckrabě, vévoda jülišský a bergský
Období16531690
Kurfiřt falcký
Období16852. září 1690
PředchůdceKarel II. Falcký
NástupceJan Vilém Falcký

Narození24. listopadu 1615
Neuburg an der Donau
Úmrtí2. září 1690
Vídeň
PohřbenKostel svatého Ondřeje v Düsseldorfu
PotomciEleonora Magdalena
Jan Vilém
Wolfgang Jiří
Ludvík Antonín
Karel Filip
Alexandr Zikmund
František Ludvík
Marie Žofie
Marie Anna
Filip Vilém
Dorotea Žofie
Hedvika Alžběta
Leopoldina Eleonora
RodWittelsbachové
OtecWolfgang Vilém Falcko-Neuburský
MatkaMagdalena Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Vilém Falcký (24. listopadu 1615, Neuburg an der Donau2. září 1690, Vídeň) byl falckrabě rýnský a neuburský, vévoda z BerguJülichu a v letech 16851690 falcký kurfiřt.

Biografie

Původ, mládí

Narodil se jako syn falckraběte Wolfganga Viléma Falcko-Neuburského a jeho manželky, bavorské princezny Magdaleny.

Chlapci se dostalo pečlivé katolické výchovy, jeho vzdělání měli na starosti učitelé z řad jezuitů. Dětství strávil v Neuburg an der Donau nebo v Düsseldorfu.

Manželství, potomci

8. června roku 1642 se ve Varšavě oženil s Annou Kateřinou Konstancí, nejmladším dítětem i dcerou ze sedmi potomků polského krále Zikmunda III. Wasy a jeho druhé manželky Konstance Habsburské. Anna s sebou přinesla věno 243 333 tolarů, klenoty v hodnotě 300 000 tolarů, cennosti ze zlata a stříbra, tkaniny a perské koberce. Její majetek zahrnoval i usedlosti v Itálii ve Fogii, Kalábrii a Abruzzu (dědictví po Annině prabábě Boně Sforze).

Jejich jediný potomek (chlapec) se narodil a zemřel 9. června 1645. Další děti již z manželství nevzešly. Anna sama pak zemřela 8. října 1651.

Podruhé se Filip Vilém oženil 3. září 1653; jeho vyvolenou se stala Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská, dcera hesenského lankraběte Jiřího II. a jeho manželky Žofie Eleonory, saské princezny. Alžběta porodila 17 dětí (těhotná byla dokonce 23krát), z nichž 14 se dožilo dospělého věku a sehrálo důležitou roli v historii Evropy.

  1. ∞ 1678 arcivévodkyně Marie Anna Josefa Habsburská (1654–1689)
  2. ∞ 1691 Anna Marie Luisa Medicejská (1667–1743)
  1. ∞ 1688 princezna Ludovika Karolína Charlotte z Radziwiłłu-Birze (1667–1695), vdova po princi Ludvíku Braniborském
  2. ∞ 1701 princezna Tereza Kateřina Lubomirská (1683–1712)
  3. ∞ 1728/29 (morganatický sňatek) hraběnka Violanta Marie Tereza Thurn-Taxis (1683–1734)
∞ 1687 portugalský král Petr II. z rodu Braganza
∞ 1690 španělský král Karel II.
  • Filip Vilém (1668–1693)
∞ 1690 princezna Anna Marie Františka Toskánská (1672–1741) (Sasko-Lauenburská)
  1. ∞ 1690 parmský vévoda Eduard II. Farnese,
  2. ∞ 1696 parmský vévoda František Farnese (1678–1727) (nevlastní mladší bratr prvního manžela)
∞ 1691 polský kralevic Jakub Ludvík Sobieski (1668–1737)

Falcký kurfiřt

Roku 1685 roku zemřel bez potomků falcký kurfiřt Karel II. a v jeho osob vymírá i protestantská linie Pfalz-Simmern. Titul kurfiřta i zemi převzal Filip Vilém jako představitel katolické linie Pfalz-Neuburg (potomci německého krále Ruprechta III. Falckého). Vládcem země se tedy stal panovník jiného vyznání, než většina jejích obyvatel. Filip Vilém se zavázal Karlovi být vládcem tolerantním, avšak u obyvatel vyznávajících kalvinismus jeho nástup vzbudil silné negativní emoce. Díky tolerantní náboženské politice se kurfiřtovi, který usiloval o rovnoprávné postavení všech konfesí, dařilo předcházet rozmíškám kvůli vyznání.

Devítiletá válka

Vyvstal však jiný závažný problém, a sice dědické nároky, které vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem své švagrové (manželky jeho mladšího bratra Filip I. Orleánského) Alžběty Šarloty, sestry Karla II. Jednání skončila bez úspěchu a v září roku 1688 vtáhla francouzská vojska do Rýnské Falce, zahájivše systematicky dobývání pomocí taktiky spálené země. V důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (1688–1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec zůstal v rukou katolické linie Wittelsbachů, kam přešel po smrti Karla II. Falckého, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Smrt

Konce a vyřešení tohoto konfliktu se však již Filip Vilém nedočkal. Počátkem roku 1690 se vypravil do Vídně na korunovaci svého vnuka Josefa I. německým králem (3. ledna 1690). Zemřel ve Vídni 2. září 1690 a byl pochován v rodném Neuburgu.

Externí odkazy

Předchůdce:
Karel II.
Znak z doby nástupu Falcký kurfiřt
16851690
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan Vilém